Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ministr Toman má pozitivní test na covid-19, ve středu byl u Zemana

Totální lockdown v Izraeli skončil, šíření koronaviru se podařilo výrazně zbrzdit

Izrael dnes díky poklesu nových případů nákazy covidem-19 po měsíci uvolnil část tvrdých opatření proti koronaviru. Otevřely se jesle a školky, národní parky a pláže. Lidé se mohou nově vzdálit dále než kilometr od domu. Otevřeno mohou mít malé podniky a restaurace budou moci prodávat jídlo s sebou. Informuje o tom agentura AFP. Uvolnění se netýká některých míst, kde žijí ultraortodoxní židé, kde je nemocnost stále vysoká.

Polní nemocnice pro pacienty s covidem: Do Letňan dorazila první část vojenského týmu

Do pražských Letňan dnes již dorazila první část organizačního týmu a část vojáků, kteří mají za úkol vybudovat v areálu tamního výstaviště záložní nemocnici pro pacienty s covidem-19. Na dotaz ČTK to odpoledne řekla mluvčí Armády ČR Magdalena Dvořáková.

Mládežnická akademie Slavie kvůli 20 nakaženým uzavřena. Jak to bude s A-týmem?

Hned dvacet případů nakažených koronavirem se ocitlo v mládežnické akademii fotbalové Slavie a proto se nejvyšší boss tohoto sešívaného klubu Jaroslav Tvrdík rozhodl tuto akademii dočasně uzavřít. Vedle toho ale přišel Tvrdík s dobrou zprávou ohledně slávistického A-týmu, jelikož v něm žádného nakaženého nejnovější testy neobjevily a tak se mohou Pražané plně připravovat na blížící se úvodní duel v Evropské lize proti Hapoelu Beer Ševě.

Vláda nechystá před Vánoci zavřít obchody, uklidňuje ministr Havlíček

Vláda nechystá v předvánočním období zavírat obchodní centra a obchody. Nastaví ale opatření, která se budou týkat rozestupů, dezinfekce nebo počtu lidí v jednotlivých obchodech.

Babiš v průzkumu propadl. Pokud jde o covid, Češi nejvíc důvěřují epidemiologům

V souvislosti s informacemi o covidu-19 důvěřuje nejvíce Čechů expertům a epidemiologům, jsou to více než tři čtvrtiny. Naopak nejméně v tomto ohledu věří premiérovi Andreji Babišovi (ANO), jeho informacím důvěřuje 36 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Kantar CZ, který dnes zveřejnila Česká televize (ČT).

Kancléř Kurz apeloval na Rakušany ohledně koronaviru, zmínil kritickou situaci v Česku

Rakouský kancléř Sebastian Kurz se dnes prostřednictvím videa na facebooku obrátil na občany s naléhavou výzvou, aby svým chováním pomohli udržet počty nových případů koronavirové nákazy na nízké úrovni. Podle něj není nereálné, že v Rakousku bude v prosinci denně přibývat 6000 případů infekce a zdůraznil, že sousední Česko je v podobné situaci už nyní.

Dojde na úplný lockdown? Od ministrů přicházejí rozporuplné informace

Současné problémy s covidem by nebyly, kdyby se 1. září neotevřely školy. Ukazuje se, že školy byly silným zdrojem šíření nákazy. Kdyby k tomu datu nastal takzvaný lockdown, nový typ koronaviru by zmizel. V dnešním diskusním pořadu Partie na TV Prima a CNN Prima News to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Politico: Česko po první vlně koronaviru usnulo na vavřínech, Babiš neudělal nic

Příklad České republiky ukazuje, že žádná země si v epidemii koronaviru nemůže dovolit usnout na vavřínech. Tvrdí to zpravodajský server Politico v rozsáhlém článku o tom, jak evropské vlády zvládají pandemii koronaviru. Za premianty má zatím Politico severské země, Pobaltí a Řecko, v hodnocení propadly Francie a Španělsko.

Covid se rychle šíří na východě a severu Čech, přírůstky nakažených jsou rekordní

Denní přírůstek počtu pozitivních testů na koronavirus dosáhl v Pardubickém kraji nového rekordu. Za sobotu jich přibylo 461, dosud bylo nejvíce 375. Počet aktuálně nemocných se zvýšil za den z 3180 na 3628, uvedla Krajská hygienická stanice na webu. Ještě vyšší byly denní přírůstky v Královéhradeckém kraji.

Melbourne uvolní tvrdá opatření proti koronaviru, trvala přes sto dní

Australský stát Viktorie uvolní od dnešní půlnoci místního času (dnes v 15:00 SELČ) svá striktní opatření proti šíření koronaviru. Oznámil to dnes premiér tohoto státu Daniel Andrews. Uvolnění se dotkne i hlavního města Melbourne, kde tvrdá omezení trvala přes sto dnů, píší světové agentury.

"Vraťte se, prosím." Na výzvu vypomoci se zatím hlásí 16 lékařů ze zahraničí, uvedl Kubek

Ze zahraničí se na výpomoc v Česku v době epidemie koronaviru na základě výzvy prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka zatím přihlásilo 16 lékařů. Kubek to dnes řekl Radiožurnálu. Nemocnicím začíná chybět personál kvůli přílivu pacientů s covidem i rostoucímu počtu nakažených zdravotníků.

V náchodské nemocnici pomáhá armáda, covid pronikl do domova důchodců na Lounsku

V náchodské nemocnici a v léčebně dlouhodobě nemocných, která pod nemocnici spadá, začali dnes vypomáhat vojáci. Mají na starosti úklid, rozvoz stravy nebo dezinfekci. Sedm jich je v nemocnici, tři v LDN v Jaroměři.

V Rusku opět přibylo přes 15 tisíc nakažených, ohniskem covidu je Moskva

V Rusku za uplynulých 24 hodin přibylo 15.099 nakažených a 185 lidí infikovaných nemocí covid-19 zemřelo. Od začátku pandemie se v zemi s přibližně 146 miliony obyvatel nakazilo už 1,399.334 lidí. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na operativní štáb. Země zůstává co do počtu nakažených čtvrtou nejpostiženější na světě.

Covid-19: Česko je druhé na světě v poměrném počtu nakažených za týden

V Česku se od března, tedy od začátku epidemie způsobené novým koronavirem, nakazilo téměř 169.000 lidí. V tomto týdnu počty případů nemoci covid-19 v tuzemsku třikrát překonaly rekord a podle údajů deníku The New York Times je Česká republika podle počtu případů nakažených na 100.000 obyvatel za uplynulý týden na druhém místě ve světě; stejně tomu tak bylo i před týdnem.

Koronavirus: Přírůstek nakažených v Praze se už pátý den drží nad tisícovkou

V Praze se denní nárůst nových případů koronaviru už pátý den v řadě drží nad tisícovkou. V sobotu přibylo 1178 potvrzených případů nemoci covid-19, což je zhruba o 200 méně než v pátek, jde ale o dosud nejvyšší nárůst o víkendovém dni a čtvrtý nejvyšší od začátku epidemie. Celkem laboratoře v hlavním městě odhalily 30.372 případů nákazy.

Covid je varovným signálem. Mezinárodní společenství v boji s pandemií selhává, tvrdí Guterres

Mezinárodní společenství zatím selhává v koordinovaném postupu proti epidemii koronaviru. Uvedl to v sobotu generální tajemník OSN António Guterres. Portugalské tiskové agentuře Lusa řekl, že země by se měly chovat více koordinovaně a solidárně. Na působení OSN během epidemie je ale hrdý.

V Německu přibývá nakažených, Kretschmer varuje před českým scénářem

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 5587 nově nakažených koronavirem. To je méně než rekordních 7830 případů v předchozím dni, v neděli a v pondělí však bývá tento údaj obvykle nižší. Ve srovnání s údajem z minulé neděle ale počet nově nakažených výrazně vzrostl z 3483 případů. Vyplývá to z údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).

Německo kvůli koronaviru zvýší pomoc přeživším holokaustu

Německo kvůli koronaviru zvýší pomoc pro přeživší holokaustu. Na 240.000 stále žijících židovských obětí nacistického režimu by tak během dvou let mohlo dostat každá 2400 eur (téměř 65.500 Kč). Německé ministerstvo financí se na tom dohodlo s židovskými organizacemi, informovala agentura AFP.

V sobotu přibylo 8713 nakažených koronavirem, nejvíc za víkendový den

V sobotu přibylo v České republice 8713 potvrzených případů koronaviru. Je to sice zhruba o 2400 nakažených méně než v rekordní pátek, jde ale o nejvyšší nárůst o víkendovém dni, kdy se obvykle méně testuje, a celkově čtvrtý nejvyšší počet za jediný den od začátku epidemie.