Dojde na úplný lockdown? Od ministrů přicházejí rozporuplné informace

Současné problémy s covidem by nebyly, kdyby se 1. září neotevřely školy. Ukazuje se, že školy byly silným zdrojem šíření nákazy. Kdyby k tomu datu nastal takzvaný lockdown, nový typ koronaviru by zmizel. V dnešním diskusním pořadu Partie na TV Prima a CNN Prima News to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Kombinace posledních vládou zvolených opatření, pokud je lidé budou dodržovat, by podle něj mohla snížit takzvané reprodukční číslo šíření nákazy o 30 až 40 procent, což by podle Hamáčka mělo v první fázi stačit. Reprodukční číslo, které popisuje průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, podle informací z pátku mírně kleslo z víkendových 1,5 na současných 1,4.

Klíčovým momentem bude podle Hamáčka konec příštího týdne, středa až pátek, kdy se uvidí, zda čísla mají tendenci klesat, či nikoli. "Ta situace je složitá, nicméně před jakýmkoli dalším rozhodnutím je třeba pět šest dní počkat," míní Hamáček.

Pokud by zvolená taktika nezabrala, pak podle něj vládě mnoho možností nezbývá. "Tam je prostě jenom nějaká forma lockdownu (uzavření ekonomiky)," shrnul.

Podle Hamáčka se ukázalo, že silným zdrojem šíření viru byly školy. "Kdybychom 1. září tu republiku zavřeli, tak dneska žádný virus neřešíme, protože by po 14 dnech totálního lockdownu zmizel," prohlásil Hamáček.

Nikdo však podle něj neměl k 1. září taková data ani odvahu, aby něco takového udělal. Otevření prvního stupně základních škol od začátku listopadu bude podle jeho soukromého názoru velmi složité.

Za jednu z chyb Hamáček označil, že se v létě nesešla ani jednou ústřední epidemiologická komise. Jeho partner v diskusi, předseda hnutí STAN Vít Rakušan to označil za největší problém. Podle Hamáčka měl také už v létě zasednout ústřední krizový štáb.

Prezident Miloš Zeman v pátek v televizním projevu řekl, že vyzval Hamáčka, aby policie pokutovala lidi, kteří nenosí roušky v místech, kde jsou povinné. Podle Hamáčka pracuje policie jak má a situaci zvládá. Poznamenal však, že smyslem fungování policie není, aby pokutovala, ale aby opatření fungovala. Policie je však podle něj vyčerpaná tím, jak virus postupuje v jejích řadách. Denně je podle něj až 250 případů pozitivně testovaných policistů nebo policistů v karanténě.

Havlíček: Vláda nebude v týdnu rozhodovat o úplném uzavření země

"Nebudeme rozhodovat v tomto týdnu o lockdownu, jasně jsme řekli, že se počká do 2. listopadu na výsledky. Ta situace se může ještě zhoršovat, na což ale upozornil i ministr zdravotnictví Roman Prymula," uvedl ministr průmyslu Karel Havlíček v České televizi. Předseda Pirátů Ivan Bartoš v pořadu Otázky Václava Moravce upozornil, že v případě dalšího zhoršení situace jsou plošná opatření už jediná, která ČR zbývají.

Havlíček dále uvedl, že pokud se situace ohledně pandemie bude v Evropě ještě zhoršovat, tak to bude znamenat další ohrožení českého hospodářství, především v případě exportu.

Bartoš kritizoval vládu za to, že během léta nepřišla s žádným plánem, kde by byla provázána jednotlivá opatření s okamžitými kompenzacemi dotčeným sektorům ekonomiky. Zároveň kritizoval letní prohlášení představitelů vlády. "Důvěra se velmi dlouho buduje a rychle ztrácí. Chtělo by to přistupovat k situaci s pokorou. Nemachrovat, když se daří, a nedělat opatření podle voleb," uvedl. Připomněl dřívější vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) ohledně toho, že ČR je nejlepší v řešení pandemie.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček Školství Česká republika Vít Rakušan (STAN) Roušky a respirátory Karel Havlíček ovm Partie TV Prima Ivan Bartoš (Piráti) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 30 minutami

před 58 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala

Maia Sanduová obhájila mandát moldavské prezidentky, což mnozí v Evropě vnímají jako významný krok k posílení demokratického a proevropského směřování Moldavska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy