Politico: Česko po první vlně koronaviru usnulo na vavřínech, Babiš neudělal nic

Česká republika byla první v Evropě, kdo zavedl povinné nošení roušek, uzavřel školy a část obchodů. Byla také první, kdo od 9. dubna restrikce začal uvolňovat. A tehdy problém začal, uvedl server.

Podle něj premiér Andrej Babiš a jeho vláda nezareagovali dostatečně rychle při prvních náznacích růstu šíření nákazy v srpnu. "Babiš ignoroval varovné signály a obával se, že by nová omezení vyvolala nevoli u podnikatelů. A tak neudělal nic," píše o situaci na začátku září Politico.

Poté, co denní počet nakažených překonal úroveň, jaká byla naposledy na jaře, tehdejší ministr zdravotnictví se snažil zavést povinné nošení roušek v obchodech. Ale Babiš návrat k restrikcím vetoval, připomíná Politico.

Ke změně kurzu a výměně ministra zdravotnictví došlo v druhé polovině září. "Možná to je příliš pozdě," dodává Politico a poukazuje na to, že třetina ze všech případů nákazy, které ČR registruje od začátku epidemie, připadá na tento týden.

Sousední Německo a Rakousko epidemii zvládají dobře, byť i tyto země udělaly chyby. Fakt, že o zdravotnictví v Německu rozhodují jednotlivé spolkové země, ztěžuje kancléřce Angele Merkelové zavádění celostátních opatření. Nejviditelnější chyba Rakouska spadá do první vlny, kdy nezvládlo ohnisko nákazy v alpském letovisku Ischglu.

Premianty první a druhé vlny jsou Norsko, Finsko, Dánsko a Island. Rychlá opatření a výkonné zdravotnictví umožnilo výrazně omezit šíření nákazy. To zachránilo životy a zmírnilo dopad na ekonomiku, tvrdí Politico. Pokud jde o Švédsko, jeho politika vedla k významnému počtu nakažených a vysokému počtu zemřelých. Mezi země, jež zvládly dobře první i druhou vlnu, server řadí i pobaltské státy a Řecko.

Itálie v první vlně představovala nejvíce odstrašující případ. Za použití mimořádných pravomocí se ale vládě podařilo zploštit křivku nákazy rychleji, než se očekávalo. Politico připisuje italskému premiérovi také zásluhu, že přesvědčil Německo, aby podpořilo evropský fond obnovy.

Výrazně negativní hodnocení si vysloužily Španělsko a Francie. Španělsko nebylo schopné během letní sezóny udržet pod kontrolou růst nákazy. Politico si všímá sporů mezi španělskou vládou a místní samosprávou o zavedení nouzové stavu v madridské oblasti, kde se nákaza šíří nejvíce. Letní uvolnění stojí podle Politica i za růstem případů ve Francii. Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi server vyčítá, že jeho vláda nedokázala zavést účinná a koherentní zdravotnická opatření. "V březnu Macron řekl národu, že je ve válce s virem. Nyní to vypadá, že ji prohrává," píše Politico.

Británie patří k evropským zemím, kde první vlna epidemie obnažila nedostatky vládního přístupu. "(Britský premiér) Johnson má obtíže formulovat dlouhodobou strategii nebo jasný vzkaz veřejnosti," všímá si server. Britský premiér také musí čelit rostoucí nespokojenosti v Konzervativní straně, byť neúspěchy z první vlny epidemie se zatím na preferencích konzervativců výrazně neprojevily.