Plošné testování Čechů na covid? Některých pomůcek je už teď málo, upozornil expert

Plošné testování bude vyžadovat velké personální kapacity i mnoho pomůcek, z nichž některé jsou už nyní nedostatkové. Problém je i s nižší spolehlivostí antigenních testů. V Partii televize Prima to dnes řekl neurobiolog a expert na DNA diagnostiku Omar Šerý z Masarykovy univerzity v Brně. O možné podobě testování populace hovořili také náměstek ministra zdravotnictví a biochemik Aleksi Šedo a šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Zásadní podle nich budou poznatky z pilotních projektů testování.

Šerý zmínil, že na otestování šesti milionů lidí bude potřeba 12 milionů vyšetřovacích rukavic. "A ty se nedostávají. Naše laboratoř je stahuje z celé Evropské unie, Číny, protože máme obrovské spotřeby," uvedl vědec. Dodal, že na každého člověka jsou potřeba nové, některé laboratoře mají například problém také se špičkami k pipetování. "Některé hlásí, že přestanou testovat během několika dnů, protože nejsou," podotkl vědec.

"Pokud budeme potřebovat otestovat třeba šest milionů lidí, tak budeme potřebovat 10.000 lidí na plný úvazek po dobu 14 dnů, kteří by ty odběry prováděli. A to budou muset být specialisti," upozornil. "De facto nám toto zabrzdí i testování s pomocí PCR, protože pokud by se vybíraly tyto kapacity, vezmeme si, že budeme potřebovat pět minut na odběr a provedení takového testu na jednoho člověka," dodal.

Upozornil také na potíže ohledně citlivosti antigenních testů. Z šesti milionů lidí by podle ověřených výpočtů zhruba 50 procent pozitivních lidí sítem prošlo, uvedl Šerý. Zdůraznil, že je potřeba vše otestovat během 14 dnů, tedy ve velmi krátké době, jinak to nemá smysl. Úskalí nízké virové nálože, která může vést k falešné negativitě, dnes zmínil také náměstek Šedo.

V ČT řekl, že je reálnější spíše cesta testování lidí, kteří mají příznaky, a jsou v nejvíce postižených regionech. U příznakových pacientů je podle něj velká šance záchytu nemoci, což tak může odlehčit logisticky i ekonomicky náročnějšímu PCR testování. Podle Šeda by rozhodnutí ohledně počátku pilotní studie mělo padnout v nejbližších dnech. Očekává, že zprvu budou testovány vybrané celky, které přinesou informace o možnostech dalšího testování.

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, který byl také hostem pořadu, není reálné zajistit testování s pomocí praktických lékařů a ambulantních specialistů. Problémem by byly počty lidí a vyřešena není třeba otázka nakládání s infekčním odpadem. Zdůraznil, že v současnosti je třeba vyřešit možný nápor na zdravotnictví v souvislosti s epidemií covid-19. Na lidi také apeloval, aby nechodili ven bez roušky, vyřizovali jen nutné pochůzky a vyráželi na procházky do přírody.

"Pokud by se ta akce s testováním měla dělat, tak pak samozřejmě doporučuji za sebe, aby se udělala jako experiment na nějakém regionu, abychom si vyzkoušeli, co to přineslo a jakými obrovskými komplikacemi to bylo případně vykoupeno," dodal Kubek. Ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger pak řekl, že tím, že se "musí nastřílet" všechno během 14 dnů je omezující časem i potřebou získat obrovskou "partu lidí", která to udělá.

Podle úterního vyjádření ministra zdravotnictví Romana Prymuly by mělo testování začít do dvou týdnů.

Související

Více souvisejících

Zdravotnictví lékaři Milan Kubek Omar Šerý Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 15 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy