Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Covid se rychle šíří v Polsku. Padl nový rekord v počtu nakažených i mrtvých

Epidemie v Rusku se prudce zhoršuje, počet nově nakažených je rekordní

Za velice napjatou označil dnes ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško situaci kolem šíření koronaviru v Rusku, které dnes oznámilo 14.231 nových případů nákazy, čili nový rekordní přírůstek. Země je s více než 1,34 milionem potvrzených případů od začátku pandemie čtvrtou nejpostiženější zemí světa, po Spojených státech, Indii a Brazílii. Nákaze podlehlo v Rusku 23.205 lidí.

USA opět zaznamenaly přes 50 tisíc nových nákaz, nápor na nemocnice roste

Nárůst v počtech nových nákaz koronavirem v těchto dnech pokračuje také ve Spojených státech. Podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) za úterý opět přibylo přes 50.000 případů, znepokojení budí hlavně vývoj na středozápadě a v některých západních státech, kde se nedaří zkrotit rychlé šíření infekce. Nekontrolované epidemie v těchto oblastech přináší nápor na nemocnice, píše deník The New York Times (NYT).

Trh s ropou má potíže. Druhá vlna covidu zpomaluje poptávku po "černém zlatu"

Světové zásoby ropy, které se v době vrcholu pandemie zvyšovaly, nyní pokračují v setrvalém sestupu. Druhá vlna nemoci však zpomaluje poptávku a komplikuje snahy producentů o rovnováhu na trhu. V pravidelné zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Koronavirová opatření drtí i taxislužby, řada z nich omezuje činnost

Jinou práci si musel kvůli pandemii koronaviru najít po 12 letech majitel taxislužby z Přerovska Daniel Vejnar. Jarní krizi kvůli koronaviru, který zastavil veškerý běžný veřejný život, ještě přestál, nyní se podle něj tyto služby opět téměř zastavily. Ekonomickou krizi nyní zažívají i ostatní jeho kolegové. Podnikat jim sice nikdo nezakázal, ale nemají koho vozit. Řada z nich už proto zastavila nebo omezila činnost.

Koronavirem se ve světě nakazilo přes 38 milionů lidí. Na špici jsou USA, Indie a Brazílie

Koronavirus se po celém světě prokázal již u více než 38 milionů lidí. Vyplývá to z údajů na webu americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie monitoruje globálně. Milion nakažených v posledních několika týdnech celosvětově přibývá za tři až čtyři dny.

Covid: V Česku přibylo 8325 nakažených, počet zemřelých překonal 1100

V Česku přibylo v úterý 8325 prokázaných případů nemoci covid-19. Je to druhý nejvyšší denní nárůst po pátečním rekordu, který byl ještě o 292 případů vyšší. V žádný jiný den od propuknutí epidemie počet nově prokázaných případů nepřesáhl 8000. Aktuálně nemocných je v česku 68.740 lidí, v nemocnicích je s koronavirem přes 2500 pacientů.

Prymula se lidem omluvil. Chce deset tisíc lůžek a plošné testování zdarma

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) se dnes večer v televizním projevu omluvil za to, že nebyl v létě dost důrazný a na opatřeních proti druhé vlně koronaviru netrval. Řekl, že měl na lidi více apelovat, jako to umí jiní. Podle něj není volba mezi ekonomikou a zdravím. Jeho primárním cílem je vyhnout se takzvanému lockdownu, tedy zavírání obchodů, služeb a továren jako na jaře. V závěru na lidi apeloval, aby opatřením věřili a dodržovali je. Pro rychlejší komunikaci mají sledovat ministrův účet na sociální síti twitter.

Vláda předvádí neskutečný šlendrián. Neví, co dělá, je zcela odtržena od reality, říká pro EZ šéfka TOP 09

Její hněv na vládu sílí. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová užívá na adresu kabinetu Andreje Babiše velice ostrou rétoriku. Vytýká mu chaotickou komunikaci a je přesvědčena, že koaliční politici jsou zcela odtrženi od reality běžných lidí. „Přístup vlády je neakceptovatelný, nepochopitelný. Ukazuje na to, že vůbec neví, co dělá. Je naprosto nekompetentní a předvádí neskutečný šlendrián, na který tady doplácí, ať už zdravotně anebo ekonomicky, celá společnost,“ říká pro EuroZprávy.cz Markéta Pekarová Adamová, která nesouhlasí s bonusem pro seniory.

Británie ohlásila nejvíce úmrtí s covidem-19 od června

Británie dnes ohlásila 143 zemřelých s covidem-19 za poslední den, což je největší denní počet od června. Podle vládních dat se tam také za posledních 24 hodin prokázal koronavirus u 17.234 osob. Jedná se o výrazný nárůst oproti 13.972 případům oznámeným v pondělí. Místní obyvatelé a podniky se nyní adaptují na nový třístupňový systém uzávěr, který vláda zavedla v pondělí, napsala agentura Reuters.

ODS vyzvala vládu, aby požádala o důvěru: Babiš ztratil schopnost řídit Česko

Premiér Andrej Babiš (ANO) podle opoziční ODS ztratil schopnost řídit vládu a stát. Předsednictvo občanských demokratů proto dnes vyzvalo menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD, aby po skončení nouzového stavu požádal o důvěru. Jinak bude frakce ODS ve Sněmovně hledat podporu pro vyslovení nedůvěry vládě.

Distanční výuka zkomplikuje přípravu prvňáků, obává se ředitelka ZŠ

Uzavření prvních stupňů základních škol zkomplikuje přípravu prvňáků i dalších dětí, které doma nemají odpovídající zázemí. Učitelé si již na jaře ověřili, že ne pro všechny žáky je online výuka vhodná. ČTK to řekla ředitelka ZŠ Prodloužená v Pardubicích Jana Smetanová. Také první stupeň vláda poslala od středy na distanční výuku, do lavic by se děti měly vrátit od pondělí 2. listopadu.

Hospody před uzavřením zlevnily pití, pivovary se bojí o přežití

Některé restaurace zlevnily dnes své produkty, aby je před nuceným zavřením vyprodaly. O neprodané zboží z větších provozů mají zájem potravinové banky. Některé provozy se připravují na zavření a prodej z výdejového okénka, omezují podle toho své menu. Vyplývá to z vyjádření podniků.

Mnoho firem nepřežije covidový šok. HDP Česka kvůli novým restrikcím klesne ještě víc

Nová zpřísněná vládní opatření proti šíření koronaviru způsobí ve čtvrtém čtvrtletí pokles české ekonomiky ve srovnání s předchozím čtvrtletím až o několik procent. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Nejvíce postižená jsou podle nich ta odvětví, jichž se přímo dotýkají vládní omezení, tedy stravování, kultura, sport a další.

Operátoři rozešlou klientům výzvu k nainstalování eRoušky

Tuzemští mobilní operátoři T-Mobile, O2 a Vodafone začali dnes odpoledne rozesílat všem svým zákazníkům s chytrými telefony prosbu ministerstva zdravotnictví o instalaci aplikace eRouška. Vyplývá to z informací firem. Aplikace slouží k anonymnímu varování uživatele, že se mohl setkat s člověkem nakaženým novým typem koronaviru.

Nizozemsko trhlo rekord v počtu nakažených, premiér Rutte oznámí restrikce

V Nizozemsku za poslední den přibylo téměř 7400 případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od začátku epidemie. Informoval o tom institut veřejného zdraví RIVM. V 17milionové zemi úřady v posledních týdnech opakovaně přepisovaly rekordní denní bilance infikovaných, množství případů v přepočtu na obyvatele je jedno z nejvyšších na světě.

Prymulův odložený projev bude v televizích dnes večer

Odložený pondělní televizní projev ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) odvysílají Česká televize, Nova a Prima dnes večer. ČTK to sdělili zástupci tiskových oddělení televizí. V pondělí nebylo vystoupení plánované na 19:54 odvysíláno, protože se protahovalo jednání vlády o nových opatřeních, která byla přijata kvůli zastavení nekontrolovaného šíření epidemie covidu-19.

Přírůstek nakažených na Slovensku výrazně klesl, testovalo se však méně

Slovensko po předchozích rekordech zaznamenalo v pondělí druhý den po sobě pouze kolem 500 nově potvrzených případů nákazy koronavirem. Současně ale oproti dřívějším maximům výrazněji klesl počet provedených testů, podíl pozitivně testovaných vzorků zůstal dvouciferný. Po dřívějším skokovém nárůstu počtu nakažených Bratislava postupně zavádí nová omezení.

Koronavirus: Německo má přes 4000 nových případů, v Rakousku je na tom nejhůř Vídeň

Denní počet potvrzených případů nákazy koronavirem se v Německu po snížení o víkendu opět vrátil nad hranici čtyř tisíc. Za posledních 24 hodin přibylo 4122 případů, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). V Česku, které má zhruba osmkrát méně obyvatel než Německo, se v pondělí potvrdilo 4310 případů infekce. Němečtí politici nyní zvažují další zpřísnění a sjednocení protiepidemických opatření, včetně rozšíření povinnosti nosit roušky.

Morawiecki oznámil odchod do karantény, jeho účast na summitu EU nejistá

Polský premiér Mateusz Morawiecki oznámil odchod do karantény, protože se dostal do kontaktu s člověkem, u nějž testy dnes ráno potvrdily koronavirus. Podle vládního mluvčího nemá premiér žádné příznaky onemocnění a bude nadále zastávat všechny své povinnosti.