Distanční výuka zkomplikuje přípravu prvňáků, obává se ředitelka ZŠ

"Pro prvňáky online výuka nepřipadá v úvahu, bude to všechno na rodičích. Už z jara víme, že distanční výuka není vhodná pro děti ze sociálně slabých rodin, rodiče jim nepomůžou," řekla Smetanová.

Komplikovanější je distanční výuka i pro děti, které mají s učením problémy a které potřebují osobní pomoc učitelů či asistentů. "Tyhle děti z jara nyní neumí nic, teď jsme to s nimi začali dohánět. A ve chvíli, kdy zase zůstanou doma, tak jde celé učení do kopru. Bohužel. A není to rozhodně šťastné řešení, musím říct," řekla Smetanová.

Škola zatím nemá dost tabletů na půjčení. K dispozici jich má jen několik, poptávka po technice ale bude nejspíš vyšší. Školy dostaly čas od ministerstva školství do prosince, aby mohly nakoupit techniku, což mnohé ještě nestihly. ZŠ Prodloužená obdrží 890.000 korun, částka se odvíjí podle počtu učitelů. Do školy dochází 740 žáků. "My nemáme dost vybavení na půjčení," řekla Smetanová.

Přechod škol na výuku na dálku bude v současné situaci obtížný asi hlavně pro prvňáky. Šest týdnů po začátku školního roku si zatím ještě úplně nemohli zvyknout na systém práce při školním učení, ve svém věku nemají dost pozornosti a bez pomoci dospělých se při vzdělávání neobejdou. Důležitý pro jejich učení nyní bude hlavně úzký kontakt mezi rodiči a učitelkou. ČTK to dnes řekla místopředsedkyně Rady Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Pavla Kubíčková.

"Když to vezmeme směrem k prvňákům, tak je to opravdu v době, kdy oni nejsou ještě ani zadaptováni na školní prostředí a model distanční výuky je pro ně naprosto nevhodný," uvedla Kubíčková. Podle ní děti v prvních třídách nejsou tak pozorné, aby mohly zvládat hromadné videokonference. "A také s ohledem na to, že je pro ně všechno nové a ještě se nesžily ani se systémem práce a dodržováním režimu pravidelnosti," řekla. Mladší školáci se podle ní také nevydrží doma několik hodin najednou učit.

Podle ní bude potřeba, aby rodiče byli v úzkém kontaktu s učitelkou nebo učitelem. Pedagogové by měli mít přiměřené nároky a zaměřit se spíše na upevňování toho, co jednotlivé děti už zvládaly a na individuální konzultace. "Není to tolik o vzdělávání, jako o kontaktu. Udržet se jako součást sociální skupiny, ve které se děti nachází, a mít tam paní učitelku jako někoho, kdo se o ně zajímá a kdo je poslouchá," řekla.

Podle ní by se pro nejmladší školáky měly na internetu organizovat spíš setkání malých skupin, kde by si děti mohly popovídat s učitelkou o tom, co dělají a potom vypracovaly úkoly s rodiči. "Myslím, že překlopit jen školní výuku do online prostředí je pro tyto děti neuchopitelné a vlastně kontraproduktivní," řekla. U dětí by to podle ní vedlo spíš k únavě a ztrátě sebejistoty.

Rozdíl proti zavření škol na jaře spatřuje nyní hlavně v tom, že tehdy to bylo v druhém pololetí školního roku, zatímco teď je to po letních prázdninách, kterým předcházela jarní krize. Upozornila, že většina dětí potřebuje i za běžné situace po dvouměsíčních prázdninách čas, aby si opět zvykla na denní režim školy a učení. Podotkla, že mnoho žáků nebylo letos ve škole od 11. března do konce srpna. "Vypadli z návyků, z rutiny. Museli se naučit se znovu učit a teď, i když se to třeba podařilo, tak už jsou zase doma," řekla.