Mnoho firem nepřežije covidový šok. HDP Česka kvůli novým restrikcím klesne ještě víc

Nová zpřísněná vládní opatření proti šíření koronaviru způsobí ve čtvrtém čtvrtletí pokles české ekonomiky ve srovnání s předchozím čtvrtletím až o několik procent. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Nejvíce postižená jsou podle nich ta odvětví, jichž se přímo dotýkají vládní omezení, tedy stravování, kultura, sport a další.

"Prozatím počítáme s poklesem HDP v posledním čtvrtletí o tři až čtyři procenta. Celoroční prognóza pro rok 2020 se tím posunula z minus 6,9 procenta na minus 7,7 procenta," řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Nicméně je podle něj třeba brát v potaz sekundární dopady v rámci dodavatelských řetězců, kvůli které se negativní efekty přelijí do celé ekonomiky. Dalším faktorem je strach, který vede k nižší spotřebě domácností a omezuje firemní investice, dodal.

Analytik ING Bank Jakub Seidler odhadl v posledním kvartále mezičtvrtletní propad tuzemské ekonomiky o zhruba 1,5 procenta. Do příchodu druhé vlny pandemie předpokládal růst o 2,5 procenta. Celoroční růst tuzemské ekonomiky tak revidoval z minus 6,5 procenta na minus 7,5 procenta. Zároveň upozornil na to, že aktuální restrikce nejsou tak plošné a budou méně nákladné v porovnání s jarem.

Nové restrikce proti koronaviru zasáhnou poslední čtvrtletí letošního roku a ekonomika v něm opět poklesne. Prozatím předpokládáme propad o 1,5 %, před duhou vlnou jsme čekali růst o 2,5 %. Za celý letošní rok tak revidujeme propad HDP z -6.5 na -7.5%https://t.co/FGPGiPnytY

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) October 13, 2020

Do druhé vlny pandemie celkově ekonomově očekávali celoroční propad ekonomiky v průměru o zhruba sedm procent. MF v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta. ČNB v srpnové prognóze letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta.

Zatímco jarní celorepublikový 'lockdown' připravil ekonomiku u 4,4 miliardy Kč denně, současně přijatá opatření podle hrubých odhadů analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské mohu ekonomiku stát stovky miliónů korun až jednu miliardu denně. "I když ekonomické ztráty současných omezení mohou být nižší než na jaře, vyčerpané rezervy, nedostatek prostředků atd. bezesporu zvýší počet firem, podnikatelů, kteří covidový šok nepřežijí," poznamenala.

Nová vládní omezení podle analytika KPMG Adama Páleníčka nepředstavují pouze další propad v tržbách restaurací a klubů, u nichž letošní pokles hrubě přesáhne 50 procent. Opatření představují propad v řádu jednotek procent také u navázaných odvětví. "V souhrnu tak v roce 2020 pravděpodobně zažijeme propad reálného HDP mezi 12 až 15 procenty. Mezi nejvíce zasažené odvětví patří cestovní ruch, stravovací a ubytovací služby, cestovní kanceláře zažívají propad, který je pro ně existenční," podotkl.

Mezičtvrtletní pokles HDP za čtvrté čtvrtletí nastane s pravděpodobností hraničící s jistotou, doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Také nebýt ekonomických restrikcí vlády, ekonomika by podle něj v poslední části roku proti úspěšnému létu podle něj zřejmě přestala růst. Jedinou šancí na zmírnění dopadu je uvolnění restriktivních opatření dříve než na konci roku, poznamenal.

Specifikem této krize je, že má jasné poražené obory, míní partner PwC Patr Kříž. Zejména jde o služby okolo cestovního ruchu, hotely, restaurace a živou kulturu. Právě tyto zasažené obory se budou výrazně podílet na letošním propadu HDP. "Nicméně pokud se podaří vypořádat se s hlavní vlnou do konce října, nemusí být celkové dopady zásadní. Naopak, pokud by se krize stupňovala do konce roku, můžeme očekávat propad celoročního HDP výrazně nad deset procent," odhadl.

Seidler při svém odhadu vycházel z toho, že ve třetím čtvrtletí ekonomika stoupla o zhruba 4,5 procenta. První data zveřejní statistici na konci října. "I přes nové restrikce by se však tuzemská ekonomika měla prozatím vyhnout v letošním roce dvouciferném poklesu, který předpokládaly některé dřívější odhady," uvedl. Rizikem odhadovaného vývoje je pak podle něj spontánní uzavření či omezení některých velkých průmyslových provozů jako na jaře.

Výdejní okénko krizi nevyřeší

Oblíbené restauraci Balada v centru Liberce hrozí po 21 letech zánik kvůli vládnímu opatření v souvislosti s šířením koronaviru. Jsme na pokraji bankrotu, řekla dnes ČTK provozovatelka Balady Renata Klucká.

Povolení k otevření výdejního okénka podle ní situaci neřeší. "Zkusíme to, ale je to pro nás totálně likvidační," uvedla. Ani nyní podle ní hosté moc nechodí. "Tržby jsou třetinové," řekla. Na jaře podle ní sice využila restaurace pomoc státu v rámci jednoho dotačního programu pro podniky postižené opatřeními proti koronaviru, ale ani to nestačilo. "I tak jsme v minusu," dodala.

Uzavření restaurací citelně zasáhne i provoz na Ještědu v Liberci. "Nic říci k tomu nemohu, protože bych musel být sprostý. Hlavně se to týká zaměstnanců, kteří nebudou mít výplaty. Bude se muset propouštět, řešíme to," řekl provozovatel hotelu a restaurace na Ještědu Petr Šmaus.

Pokud bude omezení trvat jen do listopadu, tak třeba známá liberecká pivnice Labský zámek s více než stoletou historií zvládne přežít. "My to dáme. Horší je to pro restaurace a bary, co mají zaměstnance, tam je to velký problém. My to děláme s brigádnicemi," uvedl majitel pivnice na Tržním náměstí Jan Gamper. Podle něj nejistota panuje už delší dobu, znát to bylo i na tržbách po letních prázdninách. Propad byl podle Gampera zhruba 20 až 30 procent.

Restaurace, bary a kluby v celé zemi nebudou moci otevřít vnitřní ani venkovní prostory od středy minimálně do 3. listopadu, tedy do konce nouzového stavu. V provozu mohou být jen výdejní okénka. To bude mít v Liberci otevřené od středy například restaurace U Poláků u sídliště Kunratická. "Blbé je, že my vůbec nevíme, kolik uvařit, kolik lidí si jídlo vyzvedne. Je to stres," uvedl majitel restaurace Petr Polák.

Ten provozuje i oblíbenou Šámalovu chatu s restaurací na Nové Louce nedaleko Bedřichova v Jizerských horách. "V týdnu bude zavřeno a budeme otevírat jenom na víkendy výdejové okno. Dál fungovat bude jen ubytování, ale samozřejmě se zrušily všechny firemní akce, školení," řekl.

Rozhodnutí uzavřít restaurace považuje Polák za špatné řešení, zatím ale propouštět nebude muset. Použije na to peníze původně určené na investice. "Doufáme, že to zvládneme. Naštěstí byla dobrá letní sezona. Když bude i zimní, tak to zvládneme, když se odpíská, tak ne," dodal. Vadí mu ale nejistota, jaké a zda vůbec budou nějaké kompenzace ze strany státu. A netěší ho už ani podnikání jako dříve. "Lidé - hosté, jsou nervózní. Stává se z toho taková nehezká práce, pomalu každý vám nadává," dodal.

Související

Více souvisejících

HDP ČR Ekonomika Restaurace Liberec Ještěd firmy Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

před 1 hodinou

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

před 6 hodinami

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

před 9 hodinami

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

před 11 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 12 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

včera

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy