Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Padl nový rekord. V ČR přibylo 3793 nakažených, úmrtí s covidem je přes 700

Hlasování během epidemie nebylo bez problémů. Řeší se případy voličů bez roušek

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ocenil práci okrskových komisí, úřadů a dalších lidí, kteří se podíleli na organizaci a průběhu voleb. Novinářům dnes řekl, že ve složité situaci, kterou zapříčinila epidemie nemoci covid-19, se díky nim podařilo zvládnout krajské a senátní volby "na jedničku". Potěšila ho i vysoká účast.

Další senátor USA má koronavirus, republikáni se dostávají do obtížné situace

Republikánský člen amerického Senátu Ron Johnson měl pozitivní test na koronavirus, oznámil dnes médiím jeho mluvčí. Johnson je už třetím republikánským senátorem, u kterého se tento týden nákaza potvrdila. Vývoj může zkomplikovat snahu republikánů schválit nominaci Amy Coneyové Barrettové na uvolněné místo u amerického nejvyššího soudu.

Trump v nemocnici. Patří do rizikové skupiny, covid-19 by u něj mohl mít těžký průběh

Americký prezident Donald Trump má za sebou první noc pobytu ve vojenské nemocnici nedaleko Washingtonu, kde se léčí z nemoci covid-19. Očekává se, že tam v čase vrcholící předvolební kampaně stráví i několik dalších nocí.

Epidemii se nedaří zastavit. Počty nakažených ve Slezsku a na Moravě dál rostou

Počet potvrzených nakažených koronavirem z Moravskoslezského kraje vzrostl v pátek o dalších 394 lidí na celkových 9291 nakažených od počátku pandemie. Bylo to o 83 případů více než představoval čtvrteční přírůstek. Vyplývá to z údajů chytré karantény, které dnes zveřejnil hejtman Ivo Vondrák (ANO).

Polsko má rekordní přírůstek infekcí covid-19, Slovensko naopak hlásí pokles

Rekordní denní přírůstek případů koronavirové nákazy dnes již třetí den za sebou oznámilo Polsko, tamní ministerstvo zdravotnictví eviduje 2367 nových infekcí. Na Slovensku za pátek přibylo 704 nově nakažených, informovalo dnes slovenské národní centrum zdravotnických informací. Oproti rekordům z předchozích dní se jedná o pokles.

Rusko a Ukrajina čelí další vlně koronaviru. Počet nově nakažených strmě roste

Rusko dnes oznámilo 9589 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, informovala agentura TASS s odvoláním na operativní štáb. Jde o nejvyšší denní přírůstek od 15. května, kdy infekce v nejrozlehlejší zemi světa dosahovala vrcholu. Ukrajina hlásí rekordní denní přírůstek 4661 nakažených.

30 let od znovusjednocení Německa: Symbolem oslav jsou roušky a rozestupy

Vzájemný odstup, neshlukování se a roušky se kvůli koronaviru staly symbolem oslav 30. výročí znovusjednocení Německa. V Postupimi, která letošní jubileum hostí, tak sice návštěvníci z hygienických důvodů stánky s občerstvením nenajdou, přesto si pořadatelé na nízkou návštěvnost nestěžují.

Na novou bondovku "Není čas zemřít" si musíme počkat. Premiéra odložena o další měsíce

Nejnovější díl filmové série o britském superagentovi Jamesi Bondovi bude uveden do kin nejdříve na jaře příštího roku. Producenti v pátek oznámili další několikaměsíční odklad premiéry. Nově je naplánována až na začátek dubna příštího roku.

V Iráku se množí útoky na lékaře. Za smrt pacienta s covidem jsou biti

Irácký lékař Tárik Šajbání si pamatuje jenom, že se přikrčil na zemi, aby čelil ranám několika příbuzných pacienta, který zemřel s covidem-19. Zbili ho do bezvědomí a o dvě hodiny později se tento sedmačtyřicetiletý ředitel nadžafské nemocnice Al-Amal probudil na jiné klinice, celé tělo pokryté modřinami a odřeninami.

Opatření proti koronaviru nezasáhnou svatby 10. října. Jde o "magické" datum

Podnikatelům zaměřeným na svatby se podle zakladatelky a manažerky svatební agentury Wedding Design Markéty Fryčové ulevilo, že nové opatření omezující počet účastníků nezasáhne svatby plánované na sobotu 10. října. Kombinace čísel v datu je podle ní pro mnoho snoubenců důležitá, proto si právě tento termín mnoho lidí vybralo.

Trump byl převezen do nemocnice, na nemoc covid-19 dostává remdesivir

Americký prezident Donald Trump (74) byl v noci na dnešek (v pátek večer místního času) převezen do vojenské nemocnice poté, co se u něj ve čtvrtek potvrdil koronavirus. Lékař Bílého domu oznámil, že Trump začal brát lék remdesivir, ale že nepotřebuje kyslíkovou podporu, informovala dnes agentura Reuters.

Indie čelí náporu pandemie covid: Počet zemřelých překročil hranici 100 tisíc

Počet potvrzených úmrtí v souvislosti s covidem-19 v Indii překonal hranici 100.000, což je téměř deset procent globální bilance zemřelých. Více jich mají pouze Spojené státy a Brazílie, píše agentura AP.

Češi by měli být klidnější, mají dobrou zdravotní péči, míní epidemiolog IKEM

Americký systém zdravotního pojištění je unikátní a zcela se liší od evropského modelu, který není postavený na veřejném pojištění, které kryje náklady všech obyvatel. Epidemiolog Petr Smejkal se po revoluci rozhodl odejít do Spojených státu, kde žil 25 let, může tak srovnávat rozdílný přístup k vlastnímu zdraví mezi Čechy a Američany i přístupnost zdravotní péče a zodpovědět otázku, proč jsou Američané o tolik klidnější tváří v tvář celosvětové pandemii covid-19.

Německo má třetí den v řadě přes 2500 nově nakažených

V Německu za uplynulý den přibylo již potřetí za sebou více než 2500 potvrzených případů nákazy. Institut Roberta Kocha informoval o 2563 infekcích a 19 úmrtích v souvislosti s covidem-19, dalších 1300 lidí se vyléčilo.

Virolog, který jako první vyvinul test na covid: Roušky nám zůstanou i příští rok

Německý virolog Christian Drosten se obává, že nás čeká nároční zima. Počty nakažených by mohlo snížit poctivé nošení roušek, které nám podle experta vydrží ještě příští rok.

Komentář

Babiš se pokusil před volbami naposledy získat voliče. Kritikou Prymuly se ztrapnil

KOMENTÁŘ - Vezměme si úplně obyčejného neznámého člověka, který něco umí a něco zase ne. A to, co neumí, tak poměrně rád kritizuje. Teď si představme, že jde o kritiku v oblasti, která je úplně mimo jeho odbornost, a navíc kritizuje někoho, o kom prohlašuje, že je v této věci jedním z nejlepších na světě. A to i přesto, že řekl, že to už dělat nebude. Zdá se vám to postavené na hlavu? Vítejte ve světě Andreje Babiše.

Trump má koronavirus, nakazila se i první dáma USA

Americký prezident Donald Trump a jeho manželka Melania měli ve čtvrtek pozitivní test na koronavirus. Šéf Bílého domu to oznámil na svém twitterovém účtu několik hodin poté, co přišla zpráva o nákaze u jeho poradkyně Hope Hicksové. Informaci o prezidentovi a první dámě záhy v prohlášení potvrdil Trumpův lékař Sean Conley.

V Praze dnes přibylo nejvíc nakažených od začátku epidemie

V Praze přibylo za posledních 24 hodin 839 potvrzených případů koronaviru. Je to nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie. Dosavadní maximum bylo 601 případů z minulého čtvrtka. Vyplývá to z údajů na webu pražské hygienické stanice k dnešním 18:00.

V Německu přibylo 2673 nakažených koronavirem, nejvíc od dubna

V Německu ve čtvrtek přibylo 2673 potvrzených případů nákazy koronavirem. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Podle agentury DPA je čtvrteční přírůstek nejvyšší od druhé poloviny dubna. S covidem-19 zemřelo za den dalších osm lidí. V Česku, které má asi osmkrát méně obyvatel než Německo, přibylo za čtvrtek rekordních 3493 případů infekce a 12 mrtvých.