Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Španělsko chystá uzavření měst včetně Madridu

Johnson nebude váhat se zavedením přísnějších opatření

Britský premiér Boris Johnson dnes varoval, že bez váhání dál zpřísní opatření proti šíření koronaviru, pokud ta současná nebudou dostatečně účinná. Brity předseda vlády vyzval k disciplíně a ohleduplnosti. Za posledních 24 hodin přibylo v zemi 7108 případů, tedy jen o 35 méně než v úterý, kdy byl denní přírůstek rekordní.

Střední školy jsou na distanční výuku připravené

Střední školy jsou podle zástupců škol na výuku na dálku připravené. Pokud jejich uzavření nebude trvat déle, neměl by to být problém. Některé kroužky se zřejmě v příštích dvou týdnech konat nebudou, peníze za ně se ale školy ani domy dětí a mládeže zatím rodiče vracet nechystají. Část kroužků zřejmě rovněž přejde na distanční výuku. Vyplývá to z vyjádření zástupců škol a domů dětí, které oslovila ČTK.

V Česku výrazně vzrostl počet hospitalizovaných s covidem-19

V úterý přibylo v Česku oproti pondělku 151 hospitalizovaných s nemocí covid-19, což je nejvyšší nárůst za jediný den od březnového začátku epidemie v zemi. Počet hospitalizovaných tak stoupl téměř o pětinu na 976.

V Praze přibylo 587 nakažených, je to podstatně víc než o den dříve

V Praze přibylo za posledních 24 hodin 587 případů koronaviru, to je o 181 víc než v úterý. V hlavním městě nárůst počtu potvrzených případů nemoci covid-19 zrychluje od pondělí, dnes se přiblížil dosud rekordnímu přírůstku 601 z minulého čtvrtka.

Nizozemská vláda přehodnotila názor na roušky, doporučení se rozšiřuje

Nizozemská vláda dnes doporučila občanům, aby nosili roušky na veřejných místech, kde není možné dodržovat bezpečné rozestupy. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž oznámení představuje změnu dlouhodobého vládního stanoviska, že zakrytí úst a nosu není na veřejnosti nutné.

Státní podpory firem s karanténami by měly pokračovat, zní ze sněmovny

Sněmovna dnes vyzvala vládu, aby pokračovaly státní podpory pro firmy s karanténami zaměstnanců. Chce také krizovou skupinu k projednávání koronavirových omezení ve školách. Poslanci se na tom usnesli na návrhy opozičních členů po dnešní skoro sedmihodinové debatě o vyhlášení nouzového stavu. Řadu jiných návrhů, které se týkaly například kultury, ale opozice v dolní komoře neprosadila.

Střední školy v regionech s větší nákazou se od pondělí na dva týdny zavřou

Od pondělí 5. října se na dva týdny uzavřou střední školy v okresech, které jsou na takzvaném semaforu nákazy koronavirem označeny červenou nebo oranžovou barvou. O opatřeních rozhodnou hygienici v jednotlivých krajích. Na tiskové konferenci po jednání vlády to dnes novinářům řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

Od pondělí budou zakázány akce uvnitř nad 10 lidí, venku nad 20. Sportovní utkání bez diváků

Od pondělí 5. října budou na dva týdny zakázány hromadné akce uvnitř nad 10 lidí, venku nad 20 lidí. Výjimku budou mít členové jedné domácnosti, práce v zaměstnání nebo zastupitelstva a další jednání státních orgánů. Po jednání vlády to dnes řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

Nová opatření se dotknou i restaurací. U stolu bude moci být jen šest lidí

V restauracích bude moci být od pondělí 5. října u jednoho stolu nejvýš šest lidí. Obchodů se podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) nová opatření nedotknou. Novinářům to řekl po dnešním jednání vlády. V minulých dnech avizoval, že by se mohlo omezit shromažďování v obchodních centrech, aby se tam nepřesunuly děti ze škol.

Na Slovensku bude od čtvrtka nouzový stav, hromadné akce se úplně neomezí

Na Slovensku bude od čtvrtka kvůli šíření koronaviru platit nouzový stav, prozatím byl vyhlášen na dobu 45 dnů. Rozhodla o tom dnes vláda, oznámil premiér Igor Matovič. V praxi by běžný život lidí neměl být zatím ovlivněn, vláda totiž nerozhodla o omezení základních práv.

Německo zpřísní karanténní opatření zřejmě až od 15. října, výjimky pro pendlery mají zůstat

Nová zpřísněná karanténní opatření po návratu z rizikové oblasti, mezi něž patří i Česko, nezačnou v Německu platit od 1. října, jak bylo dosud očekáváno, ale zřejmě až od 15. října. Uvedl to mluvčí německého ministerstva vnitra Steve Alter, oznámila dnes německá zpravodajská stanice n-tv. K tomuto datu se totiž Německo chystá zprovoznit systém digitálního hlášení návratu z cest.

Vyhlašování restrikcí je chaotické. Babiš vytkl Prymulovi komunikaci

Premiér Andrej Babiš (ANO) vytkl ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi (za ANO) komunikaci ohledně chystaných opatření či nouzového stavu. Nejdřív by to měl řešit s kolegy ve vládě, řekl v dnešní debatě lídrů sněmovních stran na Blesk.cz. Předpokládá, že komunikace se vylepší.

Nouzový stav bude podle Prymuly trvat měsíc. Co všechno se omezí?

Mezi hlavními důvody, proč má vláda vyhlásit nouzový stav, je přijetí opatření, která pomohou zastavit raketový růst počtu nakažených. Tento nárůst ohrožuje kapacitu zdravotnických zařízení. Nouzový stav potřebuje i proto, aby mohla zapojit studenty medicíny. Řada zdravotníků je v karanténě.

Nová studie ukázala, kdo je náchylnější k onemocnění covidem. Nejde jen o nemocné a starší

Vědci už několik týdnů spekulují o tom, jestli se náchylnost k onemocnění covidem řídí pouze zdravotními problémy. Je totiž známo, že mezi rizikové pacienty patří například obézní lidé, lidé s nemocemi srdce, cukrovkáři nebo starší lidé. Nové výzkumy ukazují, že svou roli hraje několik dalších faktorů. Například krevní skupina nebo rasa.

Opozice ve Sněmovně zkritizovala vládu: Vyvolává paniku, podcenila druhou vlnu koronaviru

Opozice ve Sněmovně vytkla vládě a zejména jejímu předsedovi Andreji Babišovi (ANO), že podcenila příchod druhé vlny epidemie koronaviru, nepřipravila se na ni a opatření přijímá zřejmě náhodně. Měla by je podložit daty a představit pandemický plán s jasnými opatřeními, doporučili dnes kabinetu předsedové SPD, TOP 09 či KDU-ČSL.

Jak dlouho omezení potrvají? Dva týdny mohou být jen začátek

Sportovní soutěže bez diváků či omezení shromažďování jsou jen některá z pravidel, která v následujících dnech vstoupí v platnost. Jejich trvání je avizováno na 14 dní, jak ale prozradil ministr zdravotnictví Roman Prymula, není to definitivní datum.

Covid: Na Slovensku rychle přibývá nakažených, padl nový rekord

V Německu úřady za poslední den nahlásily 1798 nových případů koronavirové infekce, ale přibližně stejný počet nakažených se mezitím vyléčil. Od začátku pandemie se v zemi nakazilo dohromady nejméně 289.219 lidí, vyplývá z dnešních ranních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Počet úmrtí nemocných covidem-19 se oproti předchozímu dni zvýšil o 17 na 9488.

Rozhovor

Kardiaci mohou mít těžký průběh koronaviru. Hlídejte si i cholesterol, říká pro EZ profesor Vrablík

ROZHOVOR – Ocitli se v ohrožení. Preventivní kardiolog Michal Vrablík potvrzuje, že části pacientům, kteří kvůli covidu-19 skončili v nemocnici, koronavirus poškodil srdce. „Odborníci se skutečně shodují že onemocnění covid-19 je chorobou kardiovaskulárního systému, protože se zdá, že právě cévní systém hraje velkou roli v tom, jak průběh onemocnění vypadá. Z provedeného průzkumu vyplývá, že segment kardiaků a metabolicky nemocných je nejvíce ohroženou skupinou,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz předseda České společnosti pro aterosklerózu profesor Vrablík.

Porošenko onemocněl covidem. Počet nakažených rychle roste na Ukrajině i v Rusku

Ukrajina zaznamenala rekordních 4027 nových případů nákazy koronavirem za uplynulých 24 hodin, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Předchozí rekord 3833 nových případů byl hlášen 26. září.