Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Kardiaci mohou mít těžký průběh koronaviru. Hlídejte si i cholesterol, říká pro EZ profesor Vrablík

Rozhovor

Porošenko onemocněl covidem. Počet nakažených rychle roste na Ukrajině i v Rusku

Ukrajina zaznamenala rekordních 4027 nových případů nákazy koronavirem za uplynulých 24 hodin, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Předchozí rekord 3833 nových případů byl hlášen 26. září.

Belgie má přes 10 tisíc obětí koronaviru, v poměru k počtu obyvatel patří mezi nejvíc zasažené státy

Belgie prolomila hranici 10.000 zemřelých s koronavirovou infekcí poté, co za poslední den přibylo 14 mrtvých. Vyplývá to z dnešních údajů belgického zdravotního ústavu Sciensano.

V Česku přibylo 1965 případů covidu, nemocných je přes 34 tisíc

V Česku v úterý přibylo 1965 případů koronaviru, méně než ve většině všedních dnů minulého týdne. Aktuálně nemocných je 34.448 lidí, u většiny má nemoc covid-19 lehký nebo bezpříznakový průběh. V nemocnicích je podle údajů k pondělku 825 lidí, ve vážném stavu je 187 z nich.

Nouzový stav by měl být vyhlášen od pondělí, oznámil Prymula

Vyhlášení nouzového stavu, na kterém se dnes shodla vládní rada pro zdravotní rizika, je podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) nutné kvůli potřebným plošným opatřením. Pokud ho ve středu schválí vláda, bude vyhlášen spolu s novými opatřeními od pondělních 00:00. Prymula to dnes řekl novinářům po jednání s ministrem školství Robertem Plagou (ANO).

Virolog: Onemocnět chřipkou a covidem najednou je nepravděpodobné. Roušky nám ale mohou zůstat

Ačkoliv hrozí, že se zdravotníci v zimních měsících budou potýkat s náporem pacientů trpících jak covidem, tak chřipkou, prodělat obě nemoci zároveň je prakticky nemožné a může se to stát pouze ve výjimečných případech. Tvrdí to německý virolog a ředitel virologického ústavu Fakultní nemocnice v Bonnu Hendrik Streeck s tím, že si na roušky možná budeme muset zvykat. Nevylučuje ani možnost, že se bude očkovat proti covidu každý rok.

Nouzový stav: Přísnější tresty, omezování práv občanů, zakázky bez výběrového řízení

Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

V Praze hledají rezervních 1000 lůžek pro následnou péči

Stát v Praze prověří kapacitu ve zdravotnických zařízeních s cílem spolu s magistrátem zajistit 1000 nových lůžek pro účely následné péče o pacienty s covidem-19, kteří iž nebudou potřebovat akutní péči.

Británie hlásí rekordní denní přírůstek nakažených, je jich 7143

V Británii zaznamenali rekordní denní přírůstek počtu nakažených koronavirem. Za uplynulých 24 hodin se infekce potvrdila u 7143 lidí, informovala dnes vláda na specializovaném webu. S covidem-19 zemřelo dalších 71 lidí.

Počet nakažených učitelů a žáků se za 20 dní zvýšil třikrát

Počet žáků a učitelů, u kterých se prokázala nákaza covidem-19, je v současnosti zhruba třikrát vyšší, než byl 11. září. Nákaza se k 25. září potvrdila u 2057 z nich. Zcela nebo i jen částečně se kvůli tomu uzavřelo 480 škol, zatímco 11. září jich bylo takto zasaženo 247. Nejvíce škol se zcela uzavřelo ve Středočeském a Plzeňském kraji. Nejvíce nakažených žáků je v Jihočeském kraji a nemocných pedagogů v Libereckém kraji. Vyplývá to z dat, která dnes na dotaz ČTK zaslalo tiskové oddělení ministerstva zdravotnictví.

Nárůst počtu případů covidu-19 v Praze opět stoupá

Nárůst počtu potvrzených případů nemoci covid-19 v Praze začal opět zrychlovat. K dnešním 18:00 přibylo za posledních 24 hodin 406 nakažených po pondělních 238 případech.

Nouzový stav neznamená karanténu pro celou zemi

Vyhlášení nouzového stavu neznamená, že by šla celá země do karantény nebo se uzavřely hranice, jako tomu bylo na jaře při první vlně epidemie koronaviru.

Merkelová nechce zavírat ekonomiku, omezí se ale oslavy

Udržení ekonomiky v chodu a zachování otevřených škol a školek je německou prioritou v době pandemie nemoci covid-19. Po dnešním jednání s premiéry německých spolkových zemí to prohlásila kancléřka Angela Merkelová. Oznámila rovněž, že pokud se v některé oblasti země zrychlí šíření koronaviru, budou omezeny oslavy ve veřejných a pronajatých prostorách, pro ty v soukromí bude platit naléhavé doporučení.

Nakažených přibývá. Německá vláda chce omezit shromažďování a prodej alkoholu

Německá vláda chce v rámci nových opatření proti šíření koronaviru omezit v rizikových oblastech shromažďování a podávání alkoholu. Uvedla to dnes agentura Reuters na základě vládního návrhu. O karanténních opatřeních bude kancléřka Angela Merkelová jednat dnes odpoledne s premiéry německých spolkových zemí.

Herec Milan Kňažko leží v nemocnici s covidem-19. Není to jen lehká chřipka, vzkázal

Slovenský herec a bývalý politik Milan Kňažko dnes prostřednictvím facebooku informoval, že leží v nemocnici s covidem-19. Vyzval lidi, aby nebagatelizovali situaci a respektovali nařízení vlády a zdravotníků.

Nouzový stav je přiznáním selhání vlády. Hnutí STAN představilo plán "4R"

Chystané vyhlášení nouzového stavu je podle hnutí Starostové a nezávislí (STAN) přiznáním selhání vlády v boji s koronavirem. Před dnešním zasedáním Sněmovny to novinářům řekl předseda STAN Vít Rakušan. Kabinet bude o návrhu ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) mimořádně jednat ve středu ráno. Podle Rakušana či předsedy Pirátů Ivana Bartoše chybí jasné zdůvodnění, proč kabinet stav nouze chce vyhlásit.

Hlad ohrožuje statisíce syrských dětí. Matka tři týdny šetřila na jediné jablko

Dalších 700.000 dětí v Sýrii je ohroženo hladem v důsledku špatné ekonomické situace o dopadů protikoronavirových restrikcí. Uvedla to dnes podle agentury AP organizace na ochranu dětí Save the Children. Výrazný počet syrských dětí v uplynulém čtvrtroce podle ní neochutnal čerstvé ovoce.

Covid: V Česku je nakaženo 1700 zdravotníků. Noste roušky, apeluje komora na veřejnost

Zdravotníků aktuálně nakažených covidem-19 je podle dat zveřejněných na webu České lékařské komory (ČLK) už skoro 1700, lékařů téměř 400, sester 700 a ostatních pracovníků 600. Od začátku epidemie jde více než 3600 lidí. Podle zdravotnických odborů je třeba omezit zbytnou péči. Nemocnice, hygienické stanice a sociální služby by měly oslovit bývalé zaměstnance, pomoci mohou i studenti lékařských fakult a zdravotnických škol.

Očkujte se proti chřipce, vyzývají lékaři. Pro koho je vakcína vhodná?

Očkování je jedním z nejúčinnější preventivní opatření v boji proti infekčním onemocněním, které má lidstvo k dispozici. Jen díky němu se podařilo zcela vymýtit pravé neštovice a úspěšně pokračují práce na eradikaci dětské obrny. Ačkoliv se kolem očkování točí řada dezinformací a ničím nepodložených mýtů, zůstává klíčové v boji s řadou nemocí, včetně chřipky. Právě vakcína proti této chorobě letos může být důležitější než kdy jindy.

Rusko opět hlásí přes 8000 nových případů nákazy, školy v Moskvě budou mít prázdniny

Rusko dnes oznámilo 8232 nových případů nákazy koronavirem a 160 úmrtí za uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 8135 případů a 61 úmrtí, uvedla agentura Reuters. Celkem se od začátku pandemie v zemi s přibližně 146 miliony obyvatel nakazilo téměř 1,17 milionu lidí, z toho 20.545 nákaze podlehlo.