ROZHOVOR | Kardiaci mohou mít těžký průběh koronaviru. Hlídejte si i cholesterol, říká pro EZ profesor Vrablík

Ze začátku nikdo o hrozícím nebezpečí nic netušil. Ani preventivní kardiolog Michal Vrablík po vypuknutí nového typu koronaviru SARS-CoV-2 neměl ponětí, že infekce ohrožuje i pacienty se srdečními problémy. „Protože nemocných přibývá, tak jsme na základě shromážděných dat zjistili, že těžký průběh onemocnění covidem-19 prodělávají především osoby, které si nesou takzvané rizikové faktory pro cévní postižení, kam patří vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoký cholesterol. Takže u této skupiny virus snáze převáží a způsobí orgánové poškození, které je nakonec to, co je zabije,“ tvrdí předseda České společnosti Vrablík.

Sedmačtyřicetiletý český vědec, který působí jako profesor na III. interní klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze upozorňuje, že ke koronaviru mohou být náchylnější pacienti, kteří nemají v pořádku hladinu cholesterolu. „Je dobré vědět, že cholesterol je přímou cestou k cévnímu postižení. A lidé, co dlouhodobě nemají cholesterol v pořádku, pak trpí většinou aterosklerózou, cévním postižením, a to jsou ti, jejichž případný průběh infekce bude těžší. Vždy upozorňuji, že je důležité jednat včas,“ praví v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zástupce vedoucího lůžkového oddělení III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Vrablík, který přednáší na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, apeluje, aby hlavně kardiaci dodržovali hygienická opatření související s prevencí před koronavirem. „Myslím si, že současná opatření nejsou zase až tak ďábelská. Jedná se o pravidla, která jsou samozřejmě pro kardiaky ještě naléhavější. Prostě mýt si a dezinfikovat si ruce, nosit roušku a netlačit se ve frontě jeden na druhého, se dá dodržovat,“ má jasno expert, který se zabývá lipidologií.

Profesor pro vnitřní lékařství tvrdí, že bychom měli restriktivní opatření dodržovat delší dobu. „Protože, jak jsme viděli, krátkodobý masivní lock down (uzamčení – pozn. red.) se v konečném důsledku příliš moc neosvědčil. Vzpomeňme si, že jsme se uzavřeli, byli jsme na světě co do počtu nízké nákazy jedni z nejlepších, pak jsme se otevřeli a podívejte se, kde jsme dnes,“ argumentuje Vrablík, jehož výzkumy jsou na téma genetické determinace dyslipidemií.

Autor monografie Farmakoterapie dyslipidem vyzývá nemocné, aby oproti jaru neváhali s návštěvou zdravotnických zařízení. „Určitě nyní doporučuji, aby lidé na prohlídky chodili. Pacientům totiž říkáme, že současnou situaci už oproti jaru trochu ovládáme a všechna opatření, která děláme, limitují možnost přenosu infekce. A tak raději, zejména pokud máte obtíže, lékaře kontaktujte a rozhodně problém neodkládejte,“ říká specialista na na hypolipidemickou léčbu.

Odborný publicista varuje před hysterií, který může vyvolávat úzkostné stavy, ale i před bagatelizováním současné pandemické situace. „Dlouhodobá koncentrovanost na jedno téma může vyústit v druhé nebezpečí. Hrozí, že dojde k jakémusi odklonu, protože přílišný tlak přirozeně vyvolává logickou obrannou reakci, která u člověka vypluje na povrch a řekne si: „Už toho mám dost, kašlu na všechno,“ vysvětluje lékař a preventivní kardiolog, který lidi nabádá, aby se v době pandemie nepřestali hýbat. „Není nejmenší důvod, a to ani v covidu, abychom nechodili do přírody či ven.“

CÉVNÍ SYSTÉM HRAJE PŘI NÁKAZE KLÍČOVOU ROLI

Pane profesore Vrablíku, čeští kardiologové zjistili, že u značného procenta nemocných, kteří skončili v nemocnici s infekcí covid-19, poškodil koronavirus srdce. Prokazují to nejen domácí studie, ale i zahraniční experti. Můžete přiblížit, jak útok viru na srdce vypadá?

Odborníci se shodují, že onemocnění covid-19 je chorobou kardiovaskulárního systému, protože se zdá, že právě cévní systém hraje velkou roli v tom, jak průběh onemocnění vypadá. V zásadě první zprávy, které jsme na jaře dostávali, se týkaly cévních receptorů, kterými covid-19 proniká do buněk endotelů, což je výstelka cévní stěny. A zdá se, že kardiovaskulární projevy jsou úplně typické pro těžký průběh onemocnění a jsou to projevy, které souvisejí se zvýšenou pohotovostí ke srážení krve, tvorbě trombóz a s tím souvisejících embolizací. Samozřejmě trombotirovaná céva pak nemůže vést krev a dochází k tomu, že orgán je postižený. V případě, že je postižená tepna, tak je postižen nedokrevností, v případě, že je zasažena žíla, pak se problém dotýká odtoku krve. A všechny zmíněné situace významně ohrožují člověka na životě. A tak dnes se uznává, že onemocnění covid-19 má přinejmenším velmi významnou kardiovaskulární komponentu, a proto nositelé rizikových faktorů anebo už osoby nemocné se srdcem a cévami jsou prakticky vždycky v těch souborech těžce nemocných. Můžeme říci, že až 95 procent lidí s těžkým průběhem covidu-19 má za sebou historii cévního problému.

Kdy jste přišli na objev, že kardiaci jsou ohroženou skupinou v souvislosti s novým typem koronaviru SARS-CoV-2?

Od vypuknutí celé epidemiologické situace se sledují všechna data a zároveň se shromažďují informace. Zpočátku jsme si vůbec nebyli jisti, nevěděli jsme nic konkrétního. Ale protože pacientů přibývá a zdá se, že charakteristiky těžkých průběhů, kterých je naštěstí jen malé procento, jsou velmi závažné. V zásadě jsou totožné s charakteristikami, které jsou rizikovými pro cévní nemoci. To znamená, že obrovská většina lidí už má nemocný cévní systém. Potom těžký průběh prodělávají především osoby, které si nesou takzvané rizikové faktory pro cévní postižení, kam patří vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoký cholesterol. Osobně si myslím, že těžký průběh není způsoben interakcí mezi nemocí a virem, například mezi vysokým tlakem a virem. Je to tak, že choroba zhorší funkční kapacitu nemocného a vlastně celková obranyschopnost, a teď nemyslím jen imunitní systém, ale celková obranyschopnost a rezerva organismu je u chronicky nemocných podstatně nižší. Takže u této skupiny virus snáze převáží a způsobí orgánové poškození, které je nakonec to, co je zabije.

Lze tedy říci, že experti zmíněné poznatky zjistili právě na kardiacích, kteří už covid-19 prodělali?

Přesně tak. Jedná se o zkušenosti, které jsme museli draze vykoupit tím, že sledujeme průběh nemoci u širokého spektra postižených, a zdá se, že z průzkumu opravdu vypadává segment kardiaků a metabolicky nemocných jako nejvíce ohrožená skupina.

Jak by se podle vás měla riziková skupina kardiaků chránit, aby koronavirem neonemocněla?

Položil jste velice dobrou otázku, ale v zásadě se domnívám, že chránit se musí velmi podobně jako všichni ostatní. Protože my zřejmě nebudeme schopni zabezpečit nějaký specifický izolační režim pro všechny potencionálně rizikové pacienty. A budeme muset všichni, i my, co jsme v kategorii méně ohrožených, se snažit, abychom snížili všeobecné riziko i celkové ohrožení. To znamená, pojďme se chovat všichni stejně obezřetně, ohleduplně a dodržujme maximum opatření, tak abychom ještě mohli žít a přitom snižovali zmíněné nebezpečí. Myslím si, že ta opatření nejsou zase až tak ďábelská. Prostě mýt si a dezinfikovat si ruce, nosit roušku a netlačit se ve frontě jeden na druhého, se dá dodržovat. Jedná se o pravidla, která jsou samozřejmě pro kardiaky ještě naléhavější.

Ovšem mnozí si vaše slova mohou zase vyložit tak, že je lepší se naprosto izolovat od společnosti, aby se nenakazili, a hrozí, že nebudou chodit k lékařům na prohlídky. Vzpomeňme si na jaro, kdy někteří nešli s původně banálním problémem k doktorovi kvůli strachu z infekce a pak jejich rozhodnutí mělo fatální následky...

Určitě nyní doporučuji, aby lidé na prohlídky chodili. Pacientům totiž říkáme, že současnou situaci už trochu ovládáme a všechna opatření, která děláme, limitují možnost přenosu infekce. A tak raději, zejména pokud máte obtíže, lékaře kontaktujte a rozhodně problém neodkládejte. A uskutečňovat by se měly i plánované kontroly, které například v naší Všeobecné fakultní nemocnici děláme v běžném režimu za samozřejmě adekvátních bezpečnostních pravidel, která jsou k dispozici. Co se týče vašeho dotazu, v němž zmiňujete jaro, je třeba si uvědomit, že tehdy byla situace naprosto odlišná. Protože na jaře jsme sami nevěděli, co se přesně bude dít, a byli jsme velice obezřetní, kdy jsme našim pacientům doporučovali, aby se raději zdržovali doma, počkali na vývoj situace a odložili návštěvu vyšetření. V současné době jsme se poučili a s ochranou pacientů jsme rozhodně dál.

NEMLUVME POŘÁD O COVIDU-19, HROZÍ NAPROSTÁ IGNORACE

Nemáte pocit, že veřejnost začíná z koronaviru už dost hysterčit? Dříve se rozebírala politika nebo fotbal či hokej a nyní se lidé od rána do noci baví o covidu-19, jsou přilepeni u zpráv na počítači i před televizní obrazovkou. Například kardiaci nyní zjistí, že jsou dost ohroženi, jsou náchylnější skupinou a vystraší se.

Jsem přesvědčen o tom, že veškeré informace je nutné veřejnosti pouštět ven korektně a hlavně musejí být ověřeny, aby lidi nenervovaly, což je strašně klíčové. A média mají v tom velkou úlohu. Na druhou stranu nikdo nechce situaci bagatelizovat, současné dění zasluhuje pozornost a musí se řešit. Nikdo si ovšem zase nepřeje, aby informace vyvolávaly úzkostné stavy, protože ty mohou situaci jedině a podstatně zhoršit. Ale máte pravdu, že dlouhodobá koncentrovanost na jedno téma může vyústit v druhé nebezpečí. Hrozí, že dojde k jakémusi odklonu, protože přílišný tlak přirozeně vyvolává logickou obrannou reakci, která u člověka vypluje na povrch a řekne si: „Už toho mám dost, kašlu na všechno.“ Přitom zachovávat běžná opatření, která jsou nastavena, není nic nepřekonatelného. Jistě, omezují nás, ale je to snesitelné. Myslím si, že jsme našli cestu, po níž bychom měli jít. Opravdu nejde o žádná dramatická omezení, která bychom nemohli vydržet i po delší dobu, protože, jak jsme viděli, krátkodobý masivní lock down (uzamčení – pozn. red.) se v konečném důsledku příliš moc neosvědčil. Vzpomeňme si, že jsme se uzavřeli, byli jsme na světě co do počtu nízké nákazy jedni z nejlepších, pak jsme se otevřeli a podívejte se, kde jsme dnes. Snažme se tedy současnou dobu vnímat mírně pozitivně a hlavně racionálně. Zachovávejme zmíněná opatření, bude zapotřebí je respektovat delší dobu a žít s nimi, ale rozhodně nemá cenu zavřít svět.

Jak je důležité mít v pořádku hladinu cholesterolu vzhledem k možné nákaze covidu-19? Ptám se na to z důvodu, že nedávno proběhl Týden familiární hypercholestrerolomie (FH). Jedná se o vrozenou nemoc, kdy tělo si už od malička neví rady s cholesterolem a ten se pak nebezpečně ukládá v cévách. V České republice touto diagnózou trpí asi 400 tisíc pacientů.

Je to důležité zejména proto, že cholesterol je přímá cesta k cévnímu postižení. A lidé, co dlouhodobě nemají cholesterol v pořádku, pak trpí většinou aterosklerózou, cévním postižením, a to jsou ti, jejichž případný průběh infekce bude těžší. Vždy upozorňuji, že je důležité jednat včas. Samozřejmě chápeme argument, že když je někomu dvacet let, tak je zdravý člověk a nějaký biochemický parametr jako je cholesterol, ho prostě nezajímá. Ale je to škoda, protože my nikdy nedoženeme roky, kdy působí cholesterol na cévní stěnu. Proto je dobré i dvacetiletého člověka přesvědčit, aby na cholesterolu pracoval a hlídal si ho. Pak, když je v pravidelné péči a dosáhne třeba věku šedesáti let, má takový pacient mnohem lepší výsledky než padesátník, jenž nebyl hlídán a přichází k nám už s hypertenzí i diabetem. I když se samozřejmě snažíme v péči udělat maximum, tak abychom za deset let stihli vše dohnat, je nemožné. Je třeba si uvědomit, že aterosklerotické cévní procesy probíhají v řádu dekád, to není otázka jednoho dne. Ale jakmile dojde k pokročilému aterosklerotickému cévnímu postižení, což je průměrně za dvacet až třicet let působení, záleží na konstelaci, tak pak už vlastně nemůžeme vzniklý proces jenom stabilizovat. Nemůžeme jej zvrátit, protože ta céva se už neočistí.

Jak bychom se my laici měli vyvarovat hrozbě, kterou představuje zvýšená hladina cholesterolu?

V poslední době se jako Česká společnost pro aterosklerózu snažíme vzkazy zjednodušovat a říkat jen to podstatné. Klíčové je omezit množství konzumace nasycených tuků. (Nalezneme je v sádle, másle, částečně vejcích, ale také v kokosovém či palmovém oleji – pozn. red.). Nejvíce nasycených tuků je v živočišných produktech. Nahraďme je tuky rostlinnými, které mají svým složení mnohem příznivější vliv na zdraví. A možná primární je, abychom nejedli více kalorií, než je nezbytně nutné.

V čele České společnosti pro aterosklerózu stojíte téměř deset let. Máte pocit, že povědomí veřejnosti o problematice cholesterolu i srdci je nyní lepší než tomu bylo v roce 2011, kdy jste do funkce nastupoval?

K určitému posunu díky různým aktivitám i iniciativám rozhodně došlo. Na druhou stranu to, co zažíváme dnes, bych hodnotil jako nárůst cholesterolového skepticismu. Existuje trend mezi laickou veřejností a bohužel je živený i některými odborníky a dokonce i některými lékaři, kteří vlastně říkají, že se snižováním hladiny cholesterolu, to tak žhavé není, a že různá doporučení odborníků, kteří nám radí, kam až máme hladinu cholesterolu snižovat, jsou příliš extrémní. Není to pravda, protože my si žádná doporučení nevymýšlíme v nějakém kroužku expertů. My pro svá tvrzení máme důkazy z klinického výzkumu. Vycházíme i z ověřeného nejlepšího západního postupu, který praktikujeme, i když i on má své limity. Je to ale nejlepší možný způsob, jak se tedy dozvědět, zda nějaká léčba funguje anebo nikoli. A z hlediska snižování hladiny cholesterolu máme naprosto přesvědčivé důkazy, že to přináší snížení rizika cévních komplikací aterosklerózy a že uvedené studie i prodlužují život. Protože mortalita pacientů s nižším cholesterolem, jak dokazují průzkumy, je nižší.

Vrátil bych se k onemocnění covidem-19. Je podle vás dobře, že vrcholoví sportovci mohou během pandemie hrát své soutěže? Mám na mysli především fotbalovou i hokejovou ligu. Nepřispívá to naopak k většímu šíření infekce, když někteří hráči jsou nakaženi?

Samozřejmě, že u týmových sportů, na rozdíl od individuálních, může k přenosu infekcí docházet. Na druhou stranu si myslím, že mužstva díky jejich zázemí mají dobře propracované způsoby, jak případnému nakažení předejít. Přesto i zde je dobré zachovávat všechna pravidla. Jinak vrcholoví sportovci jsou většinově zdravá, extrémně protestovaná populace, která velmi dobře zná svůj zdravotní stav.

Jako kardiologa se vás na závěr chci zeptat, zda byste v současné koronavirové době doporučoval normálním lidem rekreačně sportovat? Na jaře při počátku pandemie totiž lékaři doporučovali omezovat fyzickou aktivitu.

Rozhodně bychom rekreační masový sport neměli limitovat. Co se týče zmíněného nařízení, řada lidí si jej vysvětlila či interpretovala tak, že se mají úplně přestat hýbat či výrazně utlumit svoji fyzickou aktivitu a zůstat zavření doma, což je zásadně špatně. Není nejmenší důvod, a to ani v covidové době, abychom nechodili do přírody či ven, protože riziko přenosu, když procházíte po ulici kolem někoho, kdo jde pět metrů od vás, je prakticky nula. A tak nemá smysl omezovat volný pohyb osob venku, když se lidé budou chovat racionálně, a ne že vyjdou ven, zastaví se u prvního otevřeného okénka s občerstvením a tam se shromáždí s dalšími třiceti občany, kde na sebe budou prskat. Ale hlavně se nepřestaňme pohybovat.