Nouzový stav: Přísnější tresty, omezování práv občanů, zakázky bez výběrového řízení

Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Vyhlášení nouzového stavu (a také stavu ohrožení státu a válečného stavu) upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR. Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin od vyhlášení schválí, nebo zruší.

Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu, nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem Poslanecké sněmovny ale i déle. Naposledy vyhlásila vláda nouzový stav kvůli šíření nového typu koronaviru 12. března na 30 dnů. Jednalo se o první nouzový stav v novodobé historii, jehož příčinou nebyly živelní pohromy jako povodně či větrné smrště.

Po uplynutí lhůty musela vláda o prodloužení požádat Sněmovnu. Kabinet požadoval trvání stavu nouze do 11. května, dolní komora ale zprvu schválila 30. dubna. O dalším prodloužení se vedly diskuse. Nakonec vláda požádala Sněmovnu o prodloužení stavu nouze do 25. května, přispělo k tomu i rozhodnutí soudu o zrušení některých opatření ministerstva zdravotnictví. Sněmovna ale schválila konečný termín 17. května, kdy nouzový stav přestal po 66 dnech platit.

Nouzový stav umožnil vládě během první vlny šíření nákazy na základě krizového zákona omezovat běžný život - od uzavření obchodů až po omezení cestování. Po dvou týdnech sice vláda začala omezení vydávat na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, to ale koncem dubna odmítl pražský městský soud, který konstatoval, že "s ohledem na vyhlášení nouzového stavu byla oprávněna omezit základní práva a svobody v natolik masivní míře pouze a jen vláda". I proto nakonec nouzový stav trval přes dva měsíce a vláda znovu postupovala podle krizového zákona.

Během jarního nouzového stavu také vláda zasáhla do fungování hasičů nebo policistů, kteří byli nasazeni na jiné úkoly než běžně. Hasiči například pomáhali s rozvozem roušek a respirátorů po republice. Policisté byli nasazeni na hranicích, které byly prakticky uzavřeny (až na výjimky jako kamionová doprava či pendleři). Ukázalo se ale, že policisté chyběli ve vnitrozemí, například se výrazně zvýšil počet řidičů, kteří vzhledem k menšímu počtu hlídek překračovali rychlost.

Nouzový stav také umožňuje zjednodušit v případě potřeby nákupy státu či podřízených organizací. "Pouze nouzový stav podle krizového zákona umožňuje využít výjimek ze zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek," uvedl ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček v polovině dubna, kdy se debatovalo o dalším prodloužení nouzového stavu. Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s touto situací počítá i zákon o zadávání veřejných zakázek.

Podle paragrafu 29 tohoto zákona není nutné použít zadávací řízení mimo jiné v případě "zadávání nebo plnění veřejné zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření stanovených jinými právními předpisy". Podle ÚOHS je dále možné podle paragrafu 63 stejného zákona využívat jednacího řízení bez uveřejnění, pokud "je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil", a proto nelze dodržet standardní lhůty.

Nouzový stav má vliv také na posuzování trestné činnosti, například i drobné krádeže provedené za jeho platnosti soudy trestají přísněji. Soudy v Brně například recidivistovi pravomocně vyměřily za krádež salámu a krabicového vína dva roky a dva měsíce. Jiný pachatel dostal 1,5 roku vězení za krádež pěti housek. Podle předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho je cílem předcházet rabování a dalšímu zneužívání situace, kdy stát potřebuje pořádkové složky nasadit jinde.

Ústavní zákon o bezpečnosti v článku deset hovoří také o možnosti odložení voleb, respektive o prodloužení volebního období až o šest měsíců. Jak se ale ukázalo v souvislosti s vládním rozhodnutím odložit doplňovací volby do Senátu na Teplicku, jejichž první kolo se mělo konat 27. a 28. března, nemůže v takovém případě odložení nařídit vláda. "Pro přijetí takového opatření předepisuje formu zákona (tzv. výhrada zákona)," upozornil Nejvyšší správní soud (NSS).

Proti postupu kabinetu se tehdy ohradil i Senát. Vláda podle volebního senátu NSS v březnu přijetím usnesení o odložení hlasování jednala mimo svou pravomoc i působnost. Kabinet měl podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 1. dubna předložit Parlamentu zákon o odložení voleb, což po konstatování soudu udělal. Ministerstvo vnitra ale v předloze trvalo na tom, že původní postup byl legitimní a důvodný. Pokud by mělo připravit zákon, stal by se podle vnitra účinným zřejmě jen pár hodin před otevřením volebních místností.

Související

Vláda Petra Fialy

Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav

Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav, který vláda vyhlásila kvůli migrační vlně z Ukrajiny. Státu a samosprávám umožňoval stav nouze pružněji reagovat při ubytovávání lidí utíkajících před ruskou vojenskou invazí a umisťovat je i do některých prostor, kam by to jinak nebylo možné.

Více souvisejících

nouzový stav trestní zákoník veřejné zakázky Vláda ČR Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

OSN, ilustrační fotografie.

Valné shromáždění OSN schválilo historickou klimatickou rezoluci

Valné shromáždění OSN přijalo klimatickou rezoluci požadující po Mezinárodním soudním dvoru (ICJ), aby určil právní povinnosti států pro boj se změnou klimatu. Za přijetí historické rezoluce vedla čtyři roky kampaň skupina 18 zemí v čele s ostrovním státem Vanuatu, který se už nyní potýká s důsledky oteplování planety. Soudní dvůr by mohl své poradní stanovisko vydat za zhruba 18 měsíců, píše agentura Reuters.

Aktualizováno včera

Joe Biden

Biden vyzval Netanjahua, aby upustil od justiční reformy

Americký prezident Joe Biden v úterý vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od justiční reformy, která v Izraeli vyvolala protesty, a záporně odpověděl na dotaz novinářů, zda se v brzké době chystá pozvat Netanjahua do Bílého domu. Netanjahu reagoval prohlášením, že Izrael nerozhoduje na základě tlaku ze zahraničí, i když přichází "od nejlepších přátel".

včera

Joe Biden

Biden oznámil vznik fondu na podporu světové demokracie

Americký prezident Joe Biden dnes u příležitosti jím pořádaného virtuálního Summitu pro demokracii oznámil vznik nového fondu s 690 miliony dolarů (asi 15 miliardami korun) na podporu demokracie ve světě, konkrétně svobodných voleb, boje s korupcí nebo vývoje technologií, informovala agentura Reuters. 

Aktualizováno včera

Papež František

Papež bude minimálně několik dní v nemocnici. Vatikán prozradil diagnózu

Papež František je na několik dní hospitalizovaný kvůli onemocnění dýchacích cest. Informoval o tom dnes podle agentury AP vatikánský mluvčí Matteo Bruni. Šestaosmdesátiletá hlava katolické církve podle něj nemá covid-19. Bruni dříve uvedl, že papež do nemocnice v Římě zamířil kvůli plánované zdravotní prohlídce, což později zpochybnila italská média.

včera

Belgická policie

V Belgii obvinili sedm lidí v souvislosti s terorismem

Belgické úřady obvinily sedm lidí kvůli "možným teroristickým útokům". Dnes to podle agentury Reuters oznámila federální prokuratura. V úterý informovala o zadržení osmi osob při raziích proti lidem podezřelým z plánování islamistického atentátu v Belgii.

Aktualizováno včera

Rafael Mariano Grossi

Grossi navštívil Záporožskou jadernou elektrárnu, usiluje o opatření k její ochraně

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dnes navštívil Záporožskou jadernou elektrárnu, uvedly tiskové agentury. V době přetrvávajících obav z možné jaderné havárie jde o Grossiho druhou návštěvu tohoto Ruskem okupovaného zařízení na jižní Ukrajině. Po příjezdu do elektrárny Grossi sdělil ruským tiskovým agenturám, že se snaží navrhnout realistická opatření k ochraně atomové elektrárny před boji, která by byla přijatelná pro všechny strany.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

V Polsku padl nejtvrdší trest od zrušení poprav. Za vraždu dcery

Soud v Poznani dnes poslal na doživotí do vězení ženu, která v roce 2021 zavraždila svoji tříletou dcerku. O podmínečné propuštění bude moci požádat teprve po 50 letech. Portál gazeta.pl píše, že jde o nejtvrdší rozsudek, jaký soud vynesl od zrušení trestu smrti v roce 1998.

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Trumpem už se zřejmě porota nebude tento týden zabývat, tvrdí média

Velká porota dohlížející na vyšetřování kauzy kolem amerického exprezidenta Donalda Trumpa a údajného úplatku pornoherečce zřejmě do konce týdne nebude v této věci dál konat. S odvoláním na informované zdroje o tom v noci na dnešek informovala média včetně agentury AP, podle které to znamená odsun očekávaného hlasování o obvinění Trumpa nejméně na příští týden. 

včera

Krym, ilustrační fotografie.

Krymem podle ukrajinského deníku otřásl výbuch

Městečkem Hvardijske (rusky Gvardějskoje) ve střední části Ruskem okupovaného poloostrova Krymu dnes otřásl výbuch, uvedl portál Ukrajinska pravda. Ve městě leží ruská letecká základna. Na komunikační platformě Telegram se objevily fotografie a videozáznamy zachycující sloup dýmu stoupajícím nad místem exploze. Oběti nebo škody podle prvních zpráv hlášeny nejsou.

Aktualizováno včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Do Dukovan budou od příštího roku dodávat palivo Američané

Palivo pro Jadernou elektrárnu Dukovany bude od příštího roku nově dodávat americká firma Westinghouse. Objem zakázky bude podle energetické firmy ČEZ, která elektrárnu provozuje, v jednotkách miliard korun. Do Dukovan palivo dříve dodávala ruská firma TVEL, společnost ČEZ se však rozhodla dodavatele změnit z bezpečnostních důvodů po loňském napadení Ukrajiny Ruskem. 

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

Vláda ČR.

Fiala vysvětlil, proč vláda zasedla v Jeseníku. Souvisí to s dopravou

Především kvůli špatné dopravní dostupnosti si vybrala vláda pro své výjezdní zasedání Jesenicko. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se tím tato oblast začleňuje mezi znevýhodněné regiony, na které chce kabinet zaměřit svou pozornost. Dopravní dostupnost je také jedno z témat, které hodlá s kabinetem řešit místní samospráva. Jako hlavní problém jej definují i podnikatelé v regionu, zjistila ČTK. 

Aktualizováno včera

Česká pošta, ilustrační fotografie.

Pošta se chystá dát výpověď zhruba 1600 zaměstnanců

Česká pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba 1600 zaměstnanců. Další z předpokládaných 2269 rušených míst jsou neobsazená. Na pracovněprávní stránku podávání výpovědí a dodržování stanovených kritérií propouštění budou dohlížet odboráři České pošty. Po dnešním jednání vedení pošty se zástupci odborů to ČTK řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Aktualizováno včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Unijní země jednají o obnovitelných energiích a přou se o vodík z jádra

Spor o začlenění jaderné energie do nových pravidel pro obnovitelné zdroje rozdělil země Evropské unie na dvě podobně velké skupiny, které se před dnešním rozhodujícím vyjednáváním s europoslanci neshodly na společném postoji. Zatímco zastánci jádra, jako je Francie či Česko, chtějí otevřít cestu k podpoře jaderné energie v rámci směrnice stanovující závazný podíl obnovitelných zdrojů, odpůrci v čele s Rakouskem se stavějí rázně proti. 

Aktualizováno včera

Andrej Babiš

U úřadu vlády se protestovalo proti reformě penzí či Euro 7, mluvil i Babiš

Odboráři z celé republiky se dnes v poledne sešli před sídlem vlády, aby tam protestovali proti reformě penzí a normě Euro 7. Podle pořadatelů ze svazu Kovo dorazilo přes 2000 lidí, podle policie několik tisíc. Předáci přednesli šest požadavků na vládu. Žádají dřívější penze pro náročné profese či reformu daní. Pokud to kabinet nesplní, požadují jeho odstoupení. Vláda dnes v Praze není, má výjezdní zasedání v Jeseníku. 

Aktualizováno včera

Mikuláš Bek

Česko projeví zájem o půjčku od Evropské komise, o výši se rozhodne později

Česko projeví předběžný zájem o půjčku od Evropské komise (EK) v minimální výši 2,9 miliardy eur (zhruba 68 miliard korun). Může být ale v závislosti na definitivně stanovených podmínkách Evropskou unií navýšena až na 11 miliard eur (asi 260 miliard Kč). Shodla se na tom dnes vláda při zasedání v Jeseníku, oznámil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS).

včera

včera

Dánské úřady vyzvedly "záhadný" objekt od plynovodu Nord Stream 2

Dánské úřady vyzvedly ze dna moře "záhadný" objekt, který byl v těsné blízkosti plynovodu Nord Stream 2 v Baltském moři. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na Dánský energetický úřad. Podle něj objekt, který se jeví jako námořní kouřová bóje, nepředstavuje bezpečnostní riziko.

Zdroj: ČTK

Další zprávy