trestní zákoník

České trestní právo se má změnit. Blažek prosadil zásadní novelu

Tresty za šíření nacistických symbolů či trvalá zbraňová amnestie. Změna zákoníku je před schválením

Šíření materiálu k propagaci národního socialismu a dalších podobných hnutí bude možná trestné. Navíc by mohla být zavedena stálá zbraňová amnestie nebo terapeutické programy pro rizikové řidiče. Vyplývá to z poslaneckých úprav vládní novely trestního řádu a zákoníku, kterou ve Sněmovně čeká po dnešním druhém čtení závěrečné schvalování.

Nouzový stav: Přísnější tresty, omezování práv občanů, zakázky bez výběrového řízení

Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Vyšší tresty v době nouzového stavu jsou přiměřené, říká šéf Nejvyššího soudu Angyalossy

Přísnější tresty za drobné krádeže v době nouzového stavu odpovídají podle předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho zákonu i okolnostem. Trestní zákoník u některých trestných činů spáchaných v nouzovém stavu zvyšuje sazbu oproti jejich spáchání v běžnému období.

Třikrát a dost. Opakované přestupky mají být trestný čin, navrhl Jurečka. Vláda bude zřejmě proti

Posuzování opakovaných přestupků proti majetku, veřejnému pořádku a občanskému soužití jako trestný čin, jak to navrhl předseda opoziční KDU-ČSL Marian Jurečka, vláda před zákonodárci asi odmítne. Podle podkladů pro pondělní schůzi kabinetu ANO a ČSSD je novela v rozporu s trendem dekriminalizace málo závažných činů, širšího využívání alternativních trestů a snižování počtu lidí odsouzených do vězení.

Firem se záznamem v rejstříku trestů přibývá, už jich je 525

Firem se záznamem v Rejstříku trestů právnických osob, který vede ministerstvo spravedlnosti, přibývá. Letos ho dostalo 64 firem. Celkem ho má podle databází poradenské společnosti Bisnode již 525 firem, z toho jich je 387 aktivních a 138 zaniklo.

Neziskové organizace žádají větší ochranu obětí trestných činů

Neziskové organizace, které se věnují pomoci obětem trestných činů, žádají úpravy novel trestněprávních předpisů, jež v pondělí schválila vláda. Podle nich je třeba změnit definici zvlášť zranitelné oběti, která souvisí s tím, zda oběť dosáhne na bezplatného zmocněnce. Chtějí také posílit ochranu oběti před druhotnou viktimizací, a to například tak, aby se pachatel nemohl s obětí setkat třeba před soudní síní.

NSZ chce snížit sazbu za komentáře schvalující teroristické činy, dle soudce je drakonická

Nejvyšší státní zastupitelství usiluje o snížení trestní sazby v případech, kdy účastníci internetových diskusí projevují souhlas se spáchaným teroristickým činem. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí instituce Petr Malý. Za obdobné komentáře hrozí nyní pět až 15 let vězení, což označují za nepřiměřeně přísné i soudci a ukládají obžalovaným spíše podmíněné tresty. Ministerstvo spravedlnosti však v tomto ohledu žádnou novelu nechystá.

ODS by chtěla zvýšit tresty za nebezpečné pronásledování dětí

Opoziční ODS by chtěla zvýšit tresty například za nebezpečné pronásledování dětí a za nebezpečné vyhrožování. Návrhy reagují občanští demokraté na dokument V síti o zneužívání dětí na internetu. Chtějí o nich nejprve debatovat s odborníky. Novinářům to dnes řekli zástupci ODS v čele s předsedou Petrem Fialou a místopředsedou Martinem Kupkou.

Senát vrátil do hry zpřísnění trestů za týrání zvířat, debata byla vyhrocená

Senát vrátil do hry zpřísnění trestů za týrání zvířat a provozování tzv. množíren. Za týrání zvířat by mělo hrozit místo pěti až šest let vězení. Za chov zvířat v nevhodných podmínkách, tedy za provozování množíren, by mohlo v krajním případě hrozit až deset let vězení. Změny, které dnes Senát schválil po zhruba tříhodinové debatě, jsou podle námitek právníků příliš přísné vzhledem k trestům za násilí na lidech. Spor bude muset rozsoudit Sněmovna.

Vyšší tresty za týrání zvířat? Proti je i většina senátorů, Feri marně odoroval

Senátní ústavně-právní výbor odmítl zpřísnění trestů za úmyslné týrání zvířat. Nepodpořil dnes ani možnost, aby soudy mohly samostatně ukládat zákaz chovu zvířat tak, jak se na tom kompromisně dohodla Sněmovna. O osudu úprav trestního zákoníku rozhodne Senát jako celek koncem ledna.

Vyšší tresty za týrání zvířat? Z novely zbylo torzo, diskuze bude ještě bouřlivá

Soudy zřejmě budou moci uložit jako samostatný trest zákaz chovu zvířat až na deset let. Schválila to dnes Sněmovna. Tresty za týrání zvířat nebo pytláctví nezpřísnila. Nezavedla ani chov zvířat v nevhodných podmínkách takzvaných množíren jako nový trestný čin, jak to část poslanců navrhovala. Novelu trestního zákoníku nyní dostane k projednání Senát.

Dohoda o vině a trestu se má rozšířit. Debata ve Sněmovně byla bouřlivá

Možnost dohody o vině a trestu by se mohla rozšířit i na závažné zločiny. Finanční limit k určení výše škody pro posuzování majetkových deliktů se možná zdvojnásobí. Změny má přinést poslanecká novela trestního zákoníku, kterou dnes Sněmovna v prvním kole projednávání podpořila. Novelu nyní projedná sněmovní ústavně právní výbor.

Úřad nejvyššího žalobce: Sazby za část deliktů by se mohly snížit, věznice jsou přeplněné

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) analyzovalo důvody přeplněnosti českých věznic. Jedním ze závěrů je to, že je na čase zintenzivnit debatu o možné změně právní úpravy, například o snížení trestních sazeb za některé delikty. NZS to dnes uvedlo v tiskové zprávě na svém webu.

Můj dům, můj hrad? SPD chce nutnou sebeobranu bez omezení, vláda je proti

Za nadbytečný zřejmě označí vláda návrh poslanců opozičního hnutí SPD, jehož cílem je umožnit prakticky bez omezení použití nutné obrany proti člověku, který by násilně a neoprávněně vnikl do cizího obydlí.

Alternativní tresty? V Česku stále problém, vláda projedná změnu zákoníku

Ministerstvo spravedlnosti chce změnit a zjednodušit agendu související s alternativními tresty tak, aby odsouzení byli více motivováni tyto tresty - tedy například obecně prospěšné práce - vykonat.

Skrytý trest smrti? Polsko zavádí drakonický zákoník, vláda kritiku ignoruje

Polská národně-konzervativní vláda v parlamentu prosadila novelu trestního zákoníku, která zpřísňuje tresty za násilné trestné činy a i přes kritiku ze strany ochránců lidských práv zavádí doživotní vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Na svých internetových stránkách o tom informuje Gazeta Wyborcza.

Revoluční právní změna: Padne hranice 5000 korun pro trestný čin?

Hranice škody pro posuzování majetkového protiprávního skutku jako trestného činu možná vzroste a mohlo by se také rozšířit využívání dohody o vině a trestu. Spolu s dalšímu změnami to navrhla v novele trestního zákoníku skupina poslanců z šesti klubů. Slibují si od nich úspory i zrychlení soudních řízení. K navrhovaným úpravám patří také určité zmírnění zákona o trestní odpovědnosti firem.

Bude se častěji udělat peněžitý trest místo vězení? Vláda návrhy schválila

Novelu trestních předpisů, která by měla zajistit častější ukládání peněžitých trestů místo krátkodobých trestů vězení, dnes podpořila vláda. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Ministerstvo spravedlnosti chce častějšího ukládání peněžitých sankcí dosáhnout například zavedením zákonného přepočtu pro přeměnu nezaplaceného peněžitého trestu v odnětí svobody. Prodloužit by se měly také lhůty pro placení peněžitého trestu.

Přestupky vyřeší domluva, maření spravedlnosti je trestným činem. Zeman zákony podepsal

Vědomé předkládání falešných nebo pozměněných důkazů bude nově trestným činem maření spravedlnosti, stejně jako třeba navádění ke křivé výpovědi či obvinění. Soudy za toto provinění budou moci uložit až deset let vězení. Změnu přináší novela trestního zákoníku, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Podpisem stvrdil i zákon, podle kterého policisté budou mít od ledna opět právo řešit méně závažné přestupky pouze domluvou bez nutnosti je zaznamenávat.