Senát vrátil do hry zpřísnění trestů za týrání zvířat, debata byla vyhrocená

Senát vrátil do hry zpřísnění trestů za týrání zvířat a provozování tzv. množíren. Za týrání zvířat by mělo hrozit místo pěti až šest let vězení. Za chov zvířat v nevhodných podmínkách, tedy za provozování množíren, by mohlo v krajním případě hrozit až deset let vězení. Změny, které dnes Senát schválil po zhruba tříhodinové debatě, jsou podle námitek právníků příliš přísné vzhledem k trestům za násilí na lidech. Spor bude muset rozsoudit Sněmovna.

Novela trestního zákoníku se poslancům vrátí k novému posouzení. V prosinci Sněmovna zpřísnění trestů odmítla. Schválila pouze to, že by soudy mohly samostatně ukládat zákaz chovu zvířat až na deset let pro jednotlivce a až na 20 let pro firmy.

Zpřísnění trestů v duchu původního poslaneckého návrhu horní komora schválila na podnět svého zdravotnického výboru velmi těsně, když pro bylo 39 ze 74 přítomných poslanců a potřeba bylo nejméně 38 hlasů. Dala mu přednost před mírnějším návrhem předsedy senátorů ODS Miloše Vystrčila, který chtěl pouze zpřísnit na šest let trest vězení za utýrání zvířete. Podle Vystrčila byla pravděpodobnost, že by jeho návrh byl přijat Sněmovnou, "téměř stoprocentní".

Diskuze o trestech za týrání zvířat byla dlouhá a zapálená. Výsledkem je, že Senát vrátil do Sněmovny novelu trestního zákoníku se zpřísňujícím pozměňovacím návrhem, podle kterého by pachatelům hrozilo až 6 let vězení, za nevhodné podmínky chovu pak 10 let. pic.twitter.com/EYbEaIlQFM

— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) January 30, 2020

Za výborový návrh se přimlouvala spoluautorka původní předlohy a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je zpřísnění trestů nutné kvůli odrazujícímu účinku. Předseda senátního ústavně právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) podobně jako právníci z řad poslanců namítal, že zpřísněné tresty budou shodné jako sankce za týrání lidí a ničemu nepomohou. Účinnější by podle Antla bylo lépe využívat dosavadní tresty včetně pokuty až do půl milionu korun.

Poslankyně k tomu uvedla, že soudy prý přísné tresty podle platných předpisů ukládat nemohou a že průměrná pokuta pro provozovatele množíren činila 20.000 korun. "Nejsme hysterické aktivistky, na tom se asi shodneme," uvedl senátor ČSSD Jan Žaloudík. Novela je podle něj zákonem o nečinnosti, neboť "ten systém nefunguje".

Podobně místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) se obával, že zpřísnění trestů bude jen "výstřel do tunelu" a nečinnost kompetentních institucí nezmění. Nejlepším trestem by podle Oberfalzera bylo, pokud by trýznitel zvířat musel podstoupit to, co zvířatům učinil. Oberfalzer přiznal, že si jako chlapec "hrál" se žábami a bylo mu to vráceno tím, že už dvakrát absolvoval kolonoskopii, tedy endoskopické vyšetření tlustého střeva pomocí sondy.

Sněmovnou schválený zákaz chovu zvířat míří na provozovatele množíren, tedy chovů, jejichž hlavním cílem je zisk z prodeje štěňat. Dodržování zákazu měli podle původní předlohy kontrolovat pracovníci probační a mediační služby. Poslanci ale kontrolou pověřili veterinární správu.

Související

Muž v Teplicích umlátil psa železnou tyčí. Hrozí mu několikaleté vězení. Prohlédněte si galerii

Otřesný případ týrání zvířat na Teplicku. Muž umlátil psa železnou tyčí

Severočeskými Teplicemi a především místními policisty, kteří se celou věcí zabývají, otřásl případ neuvěřitelné lidské krutosti vůči zvířatům. Sedmačtyřicetiletý muž totiž umlátil fenku pitbulteriéra železnou tyčí. V případě odsouzení mu hrozí několikaletý trest odnětí svobody. 

Více souvisejících

týrání zvířat Senát ČR trestní zákoník Markéta Pekarová Adamová Miroslav Antl Jiří Oberfalzer Miloš Vystrčil (ODS)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 41 minutami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 4 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 5 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

před 9 hodinami

Páteční počasí může překvapit řidiče, varovali meteorologové

Moravané a Slezané se v pátek ráno mohou těšit na sněhovou nadílku, avizují meteorologové. Od středečního dopoledne platí příslušná výstraha, která však nejde úplně do detailu. Podle expertů sice nepůjde o extrémní situaci, ale zejména řidiči by si měli dávat pozor. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy