NSZ chce snížit sazbu za komentáře schvalující teroristické činy, dle soudce je drakonická

Nejvyšší státní zastupitelství usiluje o snížení trestní sazby v případech, kdy účastníci internetových diskusí projevují souhlas se spáchaným teroristickým činem. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí instituce Petr Malý. Za obdobné komentáře hrozí nyní pět až 15 let vězení, což označují za nepřiměřeně přísné i soudci a ukládají obžalovaným spíše podmíněné tresty. Ministerstvo spravedlnosti však v tomto ohledu žádnou novelu nechystá.

Soudy aktuálně řeší například sérii obžalob, které se týkají internetových komentářů schvalujících loňský útok na mešity v novozélandském Christchurchi, při němž útočník zastřelil pět desítek mužů, žen i dětí. Podnět k legislativní změně zaslalo Nejvyšší státní zastupitelství ministerstvu letos v květnu. Malý uvedl, že od úřadu prozatím neobdrželo zpětnou vazbu.

"Byť v těchto aktuálně stíhaných případech zatím nedošlo k vydání pravomocných rozhodnutí, lze již nyní konstatovat, že z obecného hlediska vykazují určité shodné rysy, které souhrnně vedou k závěru, že zákonem stanovená trestní sazba je neúměrně vysoká a neodpovídá reálné závažnosti, respektive typovému stupni škodlivosti této trestné činnosti pro společnost," upozornil mluvčí.

Schvalujícími komentáři naplňují diskutéři skutkovou podstatu trestného činu podpory a propagace terorismu. Za ten sice trestní zákoník ukládá v základní sazbě dva až deset let odnětí svobody, avšak při spáchání tohoto činu "tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem" se sazba zvyšuje na pět až 15 let. Internetové komentáře tak spadají do stejné sazby jako podpora terorismu za válečného stavu nebo v organizované skupině.

"Podstatou návrhu je změna textu příslušných ustanovení trestního zákoníku tak, aby tyto případy byly posuzovány podle prvního odstavce, a nikoliv podle odstavce čtvrtého, který předpokládá trestní sazbu pět až patnáct let odnětí svobody," vysvětlil Malý. Rozpětí trestní sazby v prvním odstavci, tedy od dvou do deseti let, pokládá Nejvyšší státní zastupitelství za dostatečné pro adekvátní trestní postih autorů zmíněných komentářů.

Ministerstvo nicméně tento názor nesdílí. "Schvalování terorismu, vychvalování jeho pachatelů či podněcování k němu považujeme za velmi závažné a společensky škodlivé, protože jde o jednání způsobilé vytvořit podmínky a nálady příznivé pro spáchání dalších trestných činů, a proto je třeba jej odpovídajícím způsobem kriminalizovat," sdělila ČTK Lucie Machálková z tiskového oddělení úřadu. "Je zřejmé, že páchání těchto trestných činů prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě podstatně zvyšuje společenskou nebezpečnost těchto trestných činů," podotkla.

Úřad také připomněl, že dříve trestní zákoník stanovil za podporu a propagaci terorismu jednotnou sazbu pět až 15 let bez ohledu na to, zda byl čin spáchán na internetu, či nikoliv. "Prostřednictvím sociálních sítí se mohou vychvalující či podněcující komentáře dostat k vysokému počtu osob. Proto považujeme za odpovídající, aby byla v takovém případě aplikována vyšší trestní sazba," uzavřelo ministerstvo.

Na riziko ovlivnění dalších diskutujících poukazovali i soudci, kteří v uplynulých týdnech rozhodovali o komentářích schvalujících útok v Christchurchi. Zároveň se ale ve svých verdiktech shodli na tom, že ukládání nepodmíněných trestů za jednorázové komentáře by bylo nepřiměřeně přísné. Soudce Jan Špeta z plzeňského krajského soudu dokonce hovořil o tom, že sazba je "velice drakonická". V šesti mediálně sledovaných případech tak zatím padly dvě dvouleté a čtyři tříleté podmínky, přičemž jeden z těchto rozsudků je už pravomocný.

Lidé obžalovaní v těchto případech jsou spíše středního věku, pocházejí z menších obcí a mají nižší vzdělání. Je mezi nimi kuchař, automechanik, seřizovač strojů či řidič kamionu. Uvádějí o sobě, že nejsou členy ani podporovateli extremistických hnutí. Hájí se také tím, že si komentovaný text pořádně nepřečetli nebo že svými komentáři mysleli něco jiného, než jak jejich vyznění pochopil státní zástupce.

Související

Ilustrační foto

Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže

Slovenská režisérka Zuzana Piussi před nedávnem otevřela kauzu, jíž lze jen stěží uvěřit. České soudy v některých případech uznávají pachovou stopu jako dostatečný nepřímý důkaz k odsouzení. Paradoxem je, že v jiných kauzách nepřímé důkazy vyšetřovatelé prakticky ignorují, jak ukazuje zkušenost mediální společnosti INCORP v případu odcizení několika miliard korun. Tento rozdílný přístup vyvolává vážné pochybnosti o rovnosti před zákonem a o tom, zda česká justice měří všem stejně.
Zuzana Piussi Rozhovor

Pokud nemáš na právníka, nedopadneš dobře. Soudci se kryjí a nikdo to nechce změnit, říká o české justici Piussi

Slovenská režisérka Zuzana Piussi ve svém novém dokumentárním filmu Pachová stopa ostře kritizuje justiční praxi využívání pachových stop jako důkazního prostředku v trestním řízení. Dokument rozkrývá, jak středoevropské soudy, zejména v Česku a na Slovensku, stavějí verdikty na řetězci nepřímých důkazů, jehož klíčovým článkem může být právě – a někdy výhradně – pachová stopa. „Žádná vůle to změnit neexistuje. Soudci se navzájem kryjí. Brání svůj hrad,“ uvedla Piussi v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Režisérka upozorňuje, že i přes zjevnou vědeckou kontroverzi kolem spolehlivosti této metody se justice drží zavedené praxe ještě z dob Sovětského svazu.

Více souvisejících

justice ,  Nejvyšší státní zastupitelství ,  sociální sítě ,  trestní zákoník ,  Ministerstvo spravedlnosti

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

před 2 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem

Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.

před 2 hodinami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Pistorius: Celá Evropa mluví o podpoře, pak ale kope každý stát sám za sebe

Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl na středeční Berlínské bezpečnostní konferenci kritiku, podle níž Berlín upřednostňuje vlastní zbrojní průmysl před širší evropskou obrannou spoluprací. Reagoval tak na vyjádření předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové, která zemi obvinila z přílišného soustředění na nákupy zbraní od domácích výrobců.

před 3 hodinami

Budova Kapitolu

5 faktorů, které republikánům prohrály volby

Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?

Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení

Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.

před 6 hodinami

Budova Kapitolu

Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný

Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách

Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kongres USA

V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa

Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.

před 10 hodinami

Donald Trump

První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.

před 10 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres

Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.

před 11 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře

Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas

Předsedové všech opozičních stran iniciují společné jednání o budoucnosti veřejnoprávních médií. Zúčastnit se ho mají předsedové všech sněmovních stran, generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu a nezávislí odborníci. V dopise adresovaném předsedovi vlády vyzývají k hledání široké politické a odborné shody na stabilním financování a účinných pojistkách nezávislosti obou institucí. Od premiéra očekávají návrh konkrétního termínu prvního setkání.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy