NSZ chce snížit sazbu za komentáře schvalující teroristické činy, dle soudce je drakonická

Nejvyšší státní zastupitelství usiluje o snížení trestní sazby v případech, kdy účastníci internetových diskusí projevují souhlas se spáchaným teroristickým činem. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí instituce Petr Malý. Za obdobné komentáře hrozí nyní pět až 15 let vězení, což označují za nepřiměřeně přísné i soudci a ukládají obžalovaným spíše podmíněné tresty. Ministerstvo spravedlnosti však v tomto ohledu žádnou novelu nechystá.

Soudy aktuálně řeší například sérii obžalob, které se týkají internetových komentářů schvalujících loňský útok na mešity v novozélandském Christchurchi, při němž útočník zastřelil pět desítek mužů, žen i dětí. Podnět k legislativní změně zaslalo Nejvyšší státní zastupitelství ministerstvu letos v květnu. Malý uvedl, že od úřadu prozatím neobdrželo zpětnou vazbu.

"Byť v těchto aktuálně stíhaných případech zatím nedošlo k vydání pravomocných rozhodnutí, lze již nyní konstatovat, že z obecného hlediska vykazují určité shodné rysy, které souhrnně vedou k závěru, že zákonem stanovená trestní sazba je neúměrně vysoká a neodpovídá reálné závažnosti, respektive typovému stupni škodlivosti této trestné činnosti pro společnost," upozornil mluvčí.

Schvalujícími komentáři naplňují diskutéři skutkovou podstatu trestného činu podpory a propagace terorismu. Za ten sice trestní zákoník ukládá v základní sazbě dva až deset let odnětí svobody, avšak při spáchání tohoto činu "tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem" se sazba zvyšuje na pět až 15 let. Internetové komentáře tak spadají do stejné sazby jako podpora terorismu za válečného stavu nebo v organizované skupině.

"Podstatou návrhu je změna textu příslušných ustanovení trestního zákoníku tak, aby tyto případy byly posuzovány podle prvního odstavce, a nikoliv podle odstavce čtvrtého, který předpokládá trestní sazbu pět až patnáct let odnětí svobody," vysvětlil Malý. Rozpětí trestní sazby v prvním odstavci, tedy od dvou do deseti let, pokládá Nejvyšší státní zastupitelství za dostatečné pro adekvátní trestní postih autorů zmíněných komentářů.

Ministerstvo nicméně tento názor nesdílí. "Schvalování terorismu, vychvalování jeho pachatelů či podněcování k němu považujeme za velmi závažné a společensky škodlivé, protože jde o jednání způsobilé vytvořit podmínky a nálady příznivé pro spáchání dalších trestných činů, a proto je třeba jej odpovídajícím způsobem kriminalizovat," sdělila ČTK Lucie Machálková z tiskového oddělení úřadu. "Je zřejmé, že páchání těchto trestných činů prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě podstatně zvyšuje společenskou nebezpečnost těchto trestných činů," podotkla.

Úřad také připomněl, že dříve trestní zákoník stanovil za podporu a propagaci terorismu jednotnou sazbu pět až 15 let bez ohledu na to, zda byl čin spáchán na internetu, či nikoliv. "Prostřednictvím sociálních sítí se mohou vychvalující či podněcující komentáře dostat k vysokému počtu osob. Proto považujeme za odpovídající, aby byla v takovém případě aplikována vyšší trestní sazba," uzavřelo ministerstvo.

Na riziko ovlivnění dalších diskutujících poukazovali i soudci, kteří v uplynulých týdnech rozhodovali o komentářích schvalujících útok v Christchurchi. Zároveň se ale ve svých verdiktech shodli na tom, že ukládání nepodmíněných trestů za jednorázové komentáře by bylo nepřiměřeně přísné. Soudce Jan Špeta z plzeňského krajského soudu dokonce hovořil o tom, že sazba je "velice drakonická". V šesti mediálně sledovaných případech tak zatím padly dvě dvouleté a čtyři tříleté podmínky, přičemž jeden z těchto rozsudků je už pravomocný.

Lidé obžalovaní v těchto případech jsou spíše středního věku, pocházejí z menších obcí a mají nižší vzdělání. Je mezi nimi kuchař, automechanik, seřizovač strojů či řidič kamionu. Uvádějí o sobě, že nejsou členy ani podporovateli extremistických hnutí. Hájí se také tím, že si komentovaný text pořádně nepřečetli nebo že svými komentáři mysleli něco jiného, než jak jejich vyznění pochopil státní zástupce.

Související

Ivan Bartoš (Piráti)

Vláda slibuje dokončení trestního řádu i digitalizace veřejné správy

Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) chce do tří let dokončit digitalizaci služeb veřejné správy. Nejpozději v roce 2023 by podle ní měla také skončit povinnost nosit s sebou průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak. Plánuje vytvořit Portál podnikatele a jednotné digitální tržiště. Hodlá rovněž vytvořit platformu pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru na poli kybernetické bezpečnosti. Vyplývá to z vládního programového prohlášení.
Marie Benešová

Končící ministryně Benešová souhlasí s justičním programem koalice, má i výhrady

Dosluhující ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) má z návrhů nově vznikající vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty v justici výhrady zejména k posilování role Senátu. S programovým prohlášením ale souhlasí. Některé z avizovaných bodů ministerstvo již připravilo v dosavadním volebním období, sdělila ČTK. Některé plánované kroky by ale podle ní měly být konkrétnější.

Více souvisejících

justice Nejvyšší státní zastupitelství sociální sítě trestní zákoník Ministerstvo spravedlnosti

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 4 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy