Revoluční právní změna: Padne hranice 5000 korun pro trestný čin?

Vzhledem k růstu mezd a inflaci by se podle novely posuzovaly jako trestný čin majetkové delikty od škody 10.000 korun místo současných 5000 korun. Pod tuto hranici jsou přestupkem, kterými se zabývají obecní a městské radnice. Předkladatelé z řad ANO, ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a TOP 09 očekávají, že obecní a městské úřady by řešily ročně o tři až pět procent případů víc než nyní.

Předloha zároveň zdvojnásobuje i další částky, které určují závažnost majetkových trestných činů. Například škoda velkého rozsahu, jež charakterizuje nejtěžší majetkovou kriminalitu, aby začínala na deseti milionech korun místo nynějších pěti milionů.

Dohodu o vině a trestu by bylo možné podle předlohy uzavřít u všech trestných činů, tedy i u zvlášť závažných. V současnosti se může dohoda využít u přečinů a zločinů s horní hranicí trestní sazby do deseti let vězení, což je podle autorů novely hlavním důvodem, proč se tolik nerozšířila. Pokud by omezení odpadlo, mohlo by se podle autorů ulehčit okresním soudům při projednávání například loupeží, těžkého ublížení na zdraví a znásilnění. U krajských soudů by se mohlo jednat o závažnou majetkovou a hospodářskou kriminalitu, předkladatelé konkrétně zmiňují spolupracující obviněné. Nově by se naopak nesměla dohoda využívat u lidí s omezenou svéprávností.

Pro uzavření dohody o vině a trestu by obviněný člověk nepotřeboval výslovně ze zákona obhájce. Dohoda by se navíc stala podle předlohy zvláštním důvodem pro možné zmírnění trestu.

Poslanci také například chtějí, aby státní zástupce musel uvádět svou představu o trestu už v návrhu obžaloby. "Obviněný bude mít od počátku řízení před soudem představu o tom, jak na jeho možné potrestání nahlíží státní zástupce, a tomu bude moci přizpůsobit strategii své obhajoby," píšou autoři. Možnost podmínečného propuštění po odpykání třetiny trestu navrhují i pro lidi odsouzené za některé zvlášť závažné zločiny.

V zákonu o trestní odpovědnosti firem chtějí předkladatelé výslovně upravit podmíněné upuštění od zbytku trestů zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací. Při splnění určitých předpokladů by to bylo možné po vykonání poloviny trestu. Novela by zásadně zmírnila i úpravu zahlazení odsouzení společnosti. Nyní se může firma potýkat s odsouzením až 30 let, než se na ni hledí, jako by odsouzena nebyla, nově by se jednalo nejvýše o tři roky od vykonání, prominutí nebo promlčení trestu.

Předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodne o ní Parlament.