Očkujte se proti chřipce, vyzývají lékaři. Pro koho je vakcína vhodná?

Historie očkování sahá až do 18. století, navzdory prokazatelně pozitivním účinkům je ale proti němu v posledních letech vedena dezinformační kampaň, která jej dává do spojitosti například s autismem nebo čipováním. Ačkoliv ale tyto mýty byly v minulosti několikrát vyvráceny řadou solidních výzkumů, dopady odpíračů očkování jsou znatelné. 

Česko například ztratilo status země bez spalniček a v posledních letech čelilo epidemii této nemoci. Zbytečně. Stejně tak hrozí, že miliony lidí ročně zbytečně zemřou. Tolik jich totiž podle Státního zdravotního ústavu zachrání právě vakcíny. Navíc je u některých nemocí vakcína jedinou možností, jak zachránit lidský život, například v případě vztekliny.

U jiných chorob by pak proočkovanost měla dosahovat podstatně větších procent. Například v případě chřipky Evropská unie doporučuje až 75 % proočkovanost populace. Té ale Česko ani zdaleka nedosahuje.

Naopak, ve skutečnosti počet Čechů, kteří se nechávají očkovat proti chřipce, dosahuje pouze k 5 až 8 %. Na vině je i fakt, že mnoho lidí chřipku nepovažuje za vážnou nemoc a očkování jim přijde zbytečné, ačkoliv je to podle lékařů naopak.

Počet zájemců o očkování naštěstí roste. Vakcín nemusí být dost

V letošním roce ale o vakcínu proti chřipce zájem stoupá, stejně jako vzrůstá apel lékařů, aby lidé toto očkování podstoupili. Hrozí totiž, že na přelomu roku se souběžně sejde jak epidemie chřipky, tak i velký počet lidí nakažených covidem-19. 

K očkování vyzvala v minulosti jak Česká vakcinologická společnost, tak i Česká lékařská komora. A veřejnost podle České televize lékařům naslouchá. Zájem o očkování proti chřipce letos vzrostl, a to až dvojnásobně.

"Nikdy se nestalo to co letos, že už v půlce července lidé volali a projevovali zájem, jak to bude s očkováním," uvedl předseda Sdružení praktických lékařů v Královéhradeckém kraji Petr Šubrt.

Samotné očkování proti chřipce před covidem neochrání, podle lékařů ale zamezí tomu, aby chřipka organismus člověka oslabila. Navíc se budou méně plnit ordinace lékařů a nemocniční lůžka a britský Úřad pro veřejné zdraví dokonce varuje, že osoby, které budou mít ve stejnou dobu chřipku a covid-19 způsobený novým typem koronaviru, se mohou ocitnout v mimořádném ohrožení života.

Problém ale nyní nastává na opačné straně spektra. Počet vakcín zřejmě stačit nebude. Česko letos sice objednalo téměř milion vakcín, více než v jiných letech, ministerstvo zdravotnictví i lékaři se ale obávají, že jich je i přesto málo. Lékaři proto budou upřednostňovat určití skupiny lidí, kteří patří mezi ty nejohroženější.

"Nejvyšší mortalitu, riziko rozvoje komplikací a hospitalizace mají senioři a osoby jakéhokoli věku s různými chronickými onemocněními. Vysoké riziko rozvoje komplikací a hospitalizace mají také děti do 5 let věku. V dětských věkových skupinách bývá hlášena také nejvyšší incidence chřipky. Každoročně se nakazí až 20 % dětí, které se významně uplatňují v přenosu chřipkových virů v populaci," upozornila Česká vakcinologická společnost. 

Lékaři proto doporučují doporučuje očkovat zejména tyto osoby:

Dospělé ve věku 65 let a více Děti ve věku 6 měsíců až 5 let Všechny osoby bez ohledu na věk (děti i dospělí), které mají faktory zvyšující riziko komplikovaného průběhu chřipky. K rizikovým faktorům patří tato onemocnění:- Chronická onemocnění plic a dýchacích cest, včetně bronchiálního astmatu a poruch respiračních funkcí (průdušek a plic, např. po poranění mozku, míchy, v důsledku křečových stavů nebo dalších neurologických či svalových poruch)- Chronická onemocnění srdce a cév- Chronická neurologická onemocnění, včetně epilepsie, dětské mozkové obrny, neuromuskulárních a neurodegenerativních onemocnění- Primární a sekundární poruchy imunity, včetně onkologických onemocnění, autoimunitních onemocnění a imunosupresivní terapie- Chronická onemocnění ledvin, včetně nefrotického syndromu a chronického renálního selhání- Chronická onemocnění jater- Chronická metabolická onemocnění, včetně diabetes mellitus Těhotné ženy v kterékoliv fázi těhotenství a ženy, které plánují těhotenství během chřipkové sezóny (cílem je ochrana těhotné ženy a ochrana kojence v prvních měsících života, kdy nemůže být sám očkován) Všechny zdravotníky (cílem je ochrana zdravotníků při výkonu jejich povolání a současně ochrana pacientů, kteří jsou v jejich péči a mnohdy mají rizikové faktory zvyšující riziko komplikovaného průběhu chřipky) Klienti a zaměstnanci zařízení sociální péče, dlouhodobé lůžkové péče, domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů se zvláštním režimem a podobných zařízení Ostatní osoby (včetně dětí), které jsou v blízkém kontaktu s jedinci uvedenými v bodech 1-4 (zejména osoby žijící ve stejné domácnosti, zdravotníci, učitelé a vychovatelé) Ostatní osoby, které nepatří do skupin 1-7, ale které pro sebe nebo své dítě chtějí snížit riziko onemocnění chřipkou

Poslední očkovanou skupinou budou v případě nedostatku dávek lidé, kteří vakcinaci podstupují pravidelně. Očkování si přitom hradí sami lidé, na vakcínu zdarma ale budou mít nárok všichni nad padesát let, žáci prvního ročníku středních škol, těhotné ženy a osoby se závažnými zdravotními problémy.

Ideální dobou k očkování je podle vakcinologů říjen až prosinec, tvorba protilátek v organismu ale trvá až dva týdny, a je proto doporučeno nechat se očkovat co nejdříve, jakmile je vakcína k dispozici.

Lze se chránit i bez očkování?

Obecně platí, že nejlepší ochranou před nemocemi je prevence, a výjimka není ani v případě chřipky. Lidé, na které se očkování nedostane, by proto měli dodržovat minimálně základní hygienická pravidla, která jsou platná o proti koronaviru.

Základem by měla být správná a důkladná hygiena rukou a v dnešní době i odstup od ostatních osob. Lékaři také doporučují větrat, ale správně, tedy krátce a intenzivně. Viry obecně přežívají nějakou dobu i na površích, při manipulaci například s kapesníkem, ale i klikou či dalšími předměty, kterých se dotýká více lidí, je proto doporučeno používat dezinfekci.

O nižší výskyt chřipky by se letos mohly postarat roušky a respirátory, které jsou nyní povinně nařízené ve vnitřních prostorách či v prostředcích městské hromadné dopravy. Podle alergologů se jejich nošení pozitivně projevilo během letošní jarní sezóny, podobný efekt by tam mohly mít i na šíření podzimních respiračních onemocnění.