Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pandemie likviduje kluby či divadla. Kulturní instituce po celém světě se rozsvítí červeně

Hamáček nastínil další chystané změny. Bude se testovat ještě víc

Vláda bude ve středu schvalovat vyhlášení nouzového stavu. Uvedl to Andrej Babiš s tím, že situace je vážná. Změny plánuje i ministr zdravotnictví Roman Prymula, který chce například omezit shromažďování lidí. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka se ale další změny promítnou i do fungování hygieny.

Covid-19 patří mezi nejvážnější hrozby pro veřejné zdraví: Obětí už je přes milion

Celosvětový počet úmrtí s onemocněním covid-19 překonal hranici jednoho milionu. Vyplývá to z přehledu vedeného americkou Univerzitou Johnse Hopkinse (JHU). Překonání hranice jednoho milionu mrtvých už v pondělí na základě svých výpočtů oznámila agentura AFP. Počet případů nákazy koronavirem podle JHU překročil 33,2 milionu.

Miliony lidí v chudobě. Východní Asii a Pacifik čeká minimální růst, varuje Světová banka

Hospodářství východní Asie a Pacifiku i Číny poroste kvůli pandemii nemoci covid-19 nejpomaleji za posledních 50 let a 38 milionů lidí se zde ocitne v chudobě, uvedla Světová banka (SB). Ekonomika regionu tento rok vzroste pouze o 0,9 procenta, což je nejméně od roku 1967.

Respirátory či zdravotnické čepice. SSHR má uzavřené smlouvy na všechny druhy pomůcek

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) má uzavřené smlouvy na všech 11 druhů ochranných pomůcek, které poptávala. V převážné většině je podepsala s českými dodavateli. Úřad aktuálně soutěží už jen několik dílčích zakázek. ČTK to dnes řekl předseda SSHR Pavel Švagr.

V Brazílii přibylo 13.155 nakažených koronavirem, v Mexiku 3400

V Brazílii za posledních 24 hodin přibylo 13.155 nových případů koronaviru, 317 lidí s onemocněním covid-19 zemřelo. Mexiko za poslední den zaznamenalo 3400 nakažených a 173 úmrtí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ministerstva zdravotnictví dotyčných zemí.

"Autobusy byly plné viru." Pozůstalí po obětech covidu-19 chtějí zažalovat čínské úřady

Zamítnutí žalob, nátlak či zastrašování advokátů. Čína se sice s epidemií covid-19 na svém území úspěšně vypořádala, příbuzné obětí koronaviru, kteří chtějí dohnat tamní úřady před soud, se ale snaží umlčet.

V Česku přibylo 1287 nakažených, vzrostl počet úmrtí s covidem

Počet potvrzených případů nemoci covid-19 se v pondělí, kdy byl státní svátek, zvýšil o 1287, podobně jako v neděli. Třetí den za sebou tak byl denní nárůst případů pod 2000.

Boj s koronavirem naráží na trpělivost lidí a blahobyt, varuje renomovaný deník

NÁZOR - Na jaře letošního roku, kdy byla koronavirová pandemie na svém začátku, modelová studie vědců z londýnské Imperial College naznačila, že důsledky se budou odvíjet od přísnosti restriktivních opatření, připomíná editorial serveru Washington Post. Prestižní deník vysvětluje, že na jedné straně stálo striktní potlačení viru, na druhé pak volnější opatření a pouhé omezování šíření nákazy.

Toaletní papír místo roušky. Na severu Čech sílí odpor vůči vládnímu nařízení

Někteří obyvatelé Ústeckého kraje nenosí roušky na protest proti vládním opatřením. Na sociálních sítích si vzájemně radí, kam například chodí bez ústenek nakupovat. Někteří píšou, kde všude bez zakrytí úst a nosu byli. S lidmi, kteří roušky odmítají, se tak setkávají průvodčí, řidiči autobusů, prodavačky v obchodech i policisté, zjistila ČTK.

Nouzový stav je potřeba, řekl Babiš. Vláda ho bude schvalovat ve středu

Premiér Andrej Babiš (ANO) předpokládá, že mimořádné jednání vlády bude ve středu schvalovat vyhlášení nouzového stavu. Řekl to v předvolební diskusi televize Nova. Podle premiéra je zavedení nouzového stavu potřeba. Návrh předloží ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD) očekává, že nouzový stav bude použit pro omezení hromadných akcí.

Slovensko kvůli koronaviru výrazně zpřísňuje omezení, roušky budou povinné i venku

Slovensko od října kvůli šíření koronaviru zakáže až na výjimky konání hromadných akcí, včetně sportovních. Omezí také provoz restaurací a dalších podobných zařízení, opět zavede i limit počtu zákazníků v prodejnách.

Covid: Nizozemí zpřísňuje omezení, situace je kritická na severovýchodě Anglie

Nizozemsko zpřísní restrikce zavedené v boji s koronavirovou nákazou, oznámil dnes premiér Mark Rutte. Nová nařízení v zemi, kde denní přírůstky nakažených tento měsíc překonaly dosud nejvyšší bilance z dubna, začnou platit od úterý šesti večer nejméně po tři týdny. Přísnější pravidla kvůli růstu počtu infikovaných pak hodlá na severovýchodě Anglie zavést britská vláda.

Prymula navrhne vyhlášení nouzového stavu, Hamáček ho podpoří

Vyhlášení nouzového stavu kvůli šíření koronaviru zřejmě navrhne na dalším jednání vlády ministr zdravotnictví Roman Prymula. Řekl to serveru Respekt.cz. Vláda se sejde za týden. Ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že o Prymulově plánu ví a vyhlášení nouzového stavu podpoří.

V Praze přibylo za 24 hodin 238 nakažených koronavirem, více než v neděli

V Praze přibylo za posledních 24 hodin 238 potvrzených případů koronaviru. Je to téměř o 50 více než v neděli, ale výrazně méně, než byly denní přírůstky od čtvrtka do soboty. Od začátku epidemie je v hlavním městě 20.060 potvrzených případů nemoci covid-19.

Covid: Počet nově nakažených v ČR dál stoupá, ve vážném stavu je 187 pacientů

Počet nově nakažených koronavirem za 27. září byl největším nedělním nárůstem v Česku od začátku epidemie. Přibylo 1306 případů nemoci covid-19, zatímco třeba předchozí neděli bylo nově nakažených 985.

Ukrajina opět otevřela hranice cizincům, Česko patří mezi "červené státy"

Zákaz vstupu cizinců na Ukrajinu fakticky přestal platit, upozornil dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. Vláda v Kyjevě uzavřela hranice a vyhlásila zákaz na období 28. srpna až 28. září ve snaze zabránit prudkému šíření nákazy novým koronavirem.

Fond Neuron ocenil virologa Cihláře a epidemiologa Rašku

Za přínos v boji proti virovým a bakteriálním nákazám letos Nadační fond Neuron ocenil Tomáše Cihláře a Karla Rašku staršího. Virolog Cihlář působí v americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. Jeho tým vyvinul přípravek remdesivir, který se jako experimentální lék využívá pro léčbu lidí s těžkým průběhem covidu-19. Lékař a epidemiolog Raška, oceněný in memoriam, významně přispěl k vymýcení pravých neštovic.

Maďarsko nechá hranice zavřené i v říjnu, výjimka pro občany V4 platí

Maďarsko nechá hranice kvůli koronaviru zavřené i v říjnu, oznámil dnes ministr zahraničí Péter Szijjártó. Výjimka pro občany zbývajících zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska a Polska, zůstává v platnosti.

Na Náchodsku je šest až sedm ohnisek nákazy covid-19

V okrese Náchod v Královéhradeckém kraji je šest až sedm ohnisek nákazy koronaviru, především ve středních školách. Náchodsko je nejzasaženějším okresem v kraji. Hygienici mají situaci pod kontrolou a k žádným konkrétním razantním opatřením se nechystají, sdělili dnes ČTK zástupci náchodské radnice. Ministerstvo zdravotnictví zařadilo Náchodsko do druhého, oranžového stupně nebezpečí, což značí počínající komunitní přenos.