Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Maďarsko nechá hranice zavřené i v říjnu, výjimka pro občany V4 platí

Na Náchodsku je šest až sedm ohnisek nákazy covid-19

V okrese Náchod v Královéhradeckém kraji je šest až sedm ohnisek nákazy koronaviru, především ve středních školách. Náchodsko je nejzasaženějším okresem v kraji. Hygienici mají situaci pod kontrolou a k žádným konkrétním razantním opatřením se nechystají, sdělili dnes ČTK zástupci náchodské radnice. Ministerstvo zdravotnictví zařadilo Náchodsko do druhého, oranžového stupně nebezpečí, což značí počínající komunitní přenos.

Nemocnice v ČR mají problém. Dochází lék remdesivir na těžké formy covidu-19

Nemocnicím v Česku dochází lék remdesivir na těžké formy nemoci covid-19. Uvedl to dnes Český rozhlas - Radiožurnál na základě informací Sekce nemocničních lékárníků a vedoucího lékaře Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Martina Balíka.

Křivka epidemie v Rusku stoupá. Poprvé od června je přes 8000 nakažených za den

V Rusku za poslední den přibylo 8135 nakažených koronavirem, je to nejvíce od 16. června. Od začátku epidemie v zemi úřady odhalily 1,159.573 nakažených, informovala dnes s odvoláním na operativní štáb pro boj proti šíření koronavirové infekce agentura Interfax. Dnešní denní bilance zároveň poprvé od června překonala hranici 8000.

Přes 19 tisíc nákaz denně? Merkelová se obává rychlého zhoršení epidemie v Německu

Německá kancléřka Angela Merkelová se obává rychlého šíření koronaviru v zemi, bez dalšího zásahu očekává i více než 19.000 nových případů denně. Podle informací deníku Bild to premiérka dnes prohlásila při videokonferenci s vedením své Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Češi těžce pociťují dopad pandemie: Téměř polovina lidí musela sáhnout do úspor

První vlna koronavirové pandemie a související omezení v návaznosti na nouzový stav se podepsaly na finančním zdraví českých domácností. Finanční dopad zaznamenala téměř třetina Čechů. Osm procent dotazovaných přišlo o práci, další pětině se snížil příjem. Vyplývá to z průzkumu mezi 605 respondenty, který uskutečnila výzkumná agentura Perfect Crowd pro investiční startup Fondee.

Prymula vyloučil italský scénář. Pro nová opatření hledá inspiraci v cizině

V první polovině září padl rekord v denním nárustu nákazy covid-19, kdy počet překročil hranici 3000. V reakci na to vláda jak zabránit přijala mimořádná opatření, která vstoupila v platnost minulý týden. Nový ministr zdravotnictví uvedl, že Česko čekají v tomto týdnu další restrikce.

Počet nakažených koronavirem v Indii překonal šest milionů

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Indii překonal hranici šesti milionů. Z hlediska celkového počtu infikovaných je asijská země nadále na druhém místě po Spojených státech, informovala dnes agentura AP.

Počet úmrtí s covidem-19 překonal milionovou hranici

Celosvětový počet úmrtí s onemocněním covid-19 překonal hranici jednoho milionu. Oznámila to dnes agentura AFP s odvoláním na své výpočty. Počet případů nákazy koronavirem podle těchto výpočtů překročil 33 milionů.

Hamáček řekl, kdy zváží vyhlášení mimořádného stavu

Stát zatím zvládá situaci kolem nemoci covid-19 standardními prostředky, pokud by však došlo k výpadku zdravotnického personálu, je třeba zvážit vyhlášení nějaké formy mimořádného stavu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM) to dnes řekl ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD).

Prymula omezí aktivity na maximálně 20 lidí, ve školách chce zrušit tělocvik a hudebku

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) předpokládá, že ohlášené omezení volnočasových aktivit bude znamenat maximální účast deset až 20 lidí. Vyhlášení příslušného opatření očekává ve středu nebo v pátek, řekl dnes v pořadu Partie na televizi Prima.

Lidé se tváří, že se nic neděje, ale oslava na Karlově mostě byl festival hlouposti, říká Kubek

Česko v září zaznamenalo rekordní nárůst pozitivních případů na covid-19. Značná část potřebuje hospitalizaci a zvedla se i čísla úmrtí. Co si o vývoji koronavirové situace myslí prezident České lékařské komory? A kde se stala chyba, že Česko tvrdě zasáhla druhá vlna nákazy?

Rozhovor

Covid ukázal, že jsme nezvládali ani chřipku. Hamáček nám může udělat v Evropě ostudu, říká Cikrt

ROZHOVOR - Vyhrožovat policií nezávislému kontrolnímu úřadu považuje bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt za skandální. Naráží tím na osobu ministra vnitra Jana Hamáčka, kterému vadí postup Státního ústavu pro kontrolu léčiv v případě prověřování dodávky roušek seniorům. Současný šéfredaktor Zdravotnického deníku v rozhovoru pro EuroZprávy.cz také poukázal na skutečnost, že Česko v minulých letech nezvládalo ani epidemie chřipky. "Nechali jsme ji být a bylo nám jedno, kolik zemřelo lidí. Covid teď ukázal naše neodpovědné chování," říká.

Řecko má první případ úmrtí s covidem-19 mezi migranty

Řecko dnes zaznamenalo první případ úmrtí s covidem-19 v některém z uprchlických táborů na svém území. Po nákaze koronavirem zemřel v Aténách 61letý Afghánec, informovala agentura AFP.

Francie má přes 11 tisíc nově nakažených, Nizozemsko hlásí rekord

Ve Francii přibylo za posledních 24 hodin 11.123 lidí s koronavirem; zemřelo 27 nakažených, tedy o 12 méně než v sobotu. Ve čtvrtek však počet nových případů nákazy v zemi dosáhl rekordních 16.096. Rekordní denní nárůst infikovaných dnes ohlásilo Nizozemsko: 2995. Británie dnes registrovala 5693 nových případů, o něco méně než v sobotu, kdy jich úřady oznámily 6042.

Počet nových případů covidu-19 v Praze je na třetině rekordu

Denní nárůst počtu případů covidu-19 v Praze dnes opět zpomalil. K 18:00 bylo nově nakažených za 24 hodin 191, tedy asi třetina rekordního čtvrtečního nárůstu. Vyplývá to z údajů na webu pražské hygienické stanice. V sobotu přibylo k večeru v Praze 327 případů nemoci, v pátek 485 případů a ve čtvrtek rekordních 601 případů.

Zeman by považoval zrušení udílení vyznamenání kvůli covidu za zbabělost

Prezident Miloš Zeman by považoval za zbabělost, kdyby se letos na Pražském hradě nekonaly oslavy 28. října. Umí si představit, že by se u příležitosti státního svátku připomínajícího vznik Československa, musely nosit roušky ve Vladislavském sále a zrušila se následná recepce ve Španělském sále.

Vědci zjistili, jaký vliv má karanténa na lidské zdraví

Česko bojuje s druhou vlnou koronaviru, který tvrdě zasáhl převážně hlavní město. Vláda znovu přijala mimořádná opatření a nový ministr zdravotnictví Roman Prymula chce v průběhu příštího týdne vyhlásit další ohledně veřejného shromažďování a o případném uzavření středních škol. Obyvatelé se obávají nejhoršího, a to je vyhlášení karantény, protože podle epidemiologů je to jeden z nejlepších způsobů, jak se účinně bránit před šířením viru. Jaký má karanténa vliv na naše fyzické zdraví? Podle odborníků oslabujeme svá srdce, plíce a zhoršuje se funkce mozku.

Tchaj-wan boj s covidem zvládá. Jaké je jeho tajemství?

Téměř celý svět stále bojuje s novým typem koronaviru, který byl poprvé detekován v čínském Wu-chanu na konci roku 2019. Nejhůře zasaženou zemí je USA s téměř 7 milióny pozitivními případy a některé země Evropy tvrdě zasáhla druhá vlna, včetně České republiky. Existuje jedno místo, kde lidé chodí bez roušek, nemusí dodržovat rozestupy a země běží ve stejném rytmu jako před první detekcí viru SARS-CoV-2, přestože se nachází pouze 130 kilometrů od Číny a má více než 23 miliónů obyvatel.

Oslava Halloweenu v USA se blíží. Jak bude vypadat uprostřed pandemie?

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí vydalo směrnici, jak přesně bude probíhat halloweenská koleda 31. října uprostřed pandemie. Žádné klepání na dveře, sladkosti na konci příjezdové cesty a obdivování výzdoby z dálky. Takto by podle CDC měl probíhat jeden z nejoblíbenějších svátku roku v USA.