Češi těžce pociťují dopad pandemie: Téměř polovina lidí musela sáhnout do úspor

Situace nedávných měsíců nejvíc postihla nízkopříjmové skupiny, lidi s nižším vzděláním a z menších měst a obcí. Téměř polovina respondentů (43 procent) musela sáhnout do rodinných úspor.

"Výsledky jednoznačně ukazují, že rezervy a potřeba spořit a investovat se týká naprosto všech ve společnosti. Z dat vyplývá, že do úspor muselo sáhnout 43 procent z nás, z toho lehce přes 13 procent výrazně. Čtyři procenta lidí si musela vzít úvěr, aby situaci zvládli," komentoval data z průzkumu zakladatel Fondee Jan Hlavsa.

Průzkum ukázal, že lidé s měsíčními příjmy do 25.000 korun přišli o práci dvakrát až třikrát častěji než ti s příjmy vyššími. Z této příjmové skupiny muselo do úspor sáhnout 60 procent, v případě lidí s příjmem přesahujícím 50.000 to bylo jenom 30 procent.

"V souvislosti s krizí byli ztrátou zaměstnání častěji zasaženi lidé se základním vzděláním a o práci častěji přicházeli lidé z menších obcí. Ve městech nad 100.000 obyvatel přišel o práci každý dvacátý, v obcích pod pět tisíc obyvatel to byl každý desátý," uvedla Monika Červinková z Perfect Crowd.

Opět se podle Hlavsy ukázaly nedostatky ve finanční gramotnosti Čechů. Mít finanční rezervu je důležité bez ohledu na příjem. Naopak čím nižší příjem, tím víc je potřeba, protože případná krize dopadne hůř. To stejné platí také u úrovně vzdělání. "Úvěr si vzala dvě procenta vysokoškolsky vysokoškolsky vzdělaných respondentů, ovšem osm procent lidí se základní školou," upozornil Hlavsa.

Zásadním zjištěním předchozího průzkumu bylo, že 85 procent respondentů by mohlo každý měsíc ušetřit víc peněz, kdyby se důsledně snažili. Patnáct procent by dokonce ušetřilo pět a více tisíc korun měsíčně. A ačkoliv průzkum ukázal, že tendenci zhodnocovat peníze mají lidé s vyššími příjmy, v příjmové kategorii mezi 15.000 a 25.000 hrubého měsíčně pravidelně investovalo 60 procent Čechů.