Vědci zjistili, jaký vliv má karanténa na lidské zdraví

Karanténa je jistě jednou z účinných opatření proti šíření viru SARS-CoV-2, ale život v izolaci nám může způsobit i dlouhodobé fyzické problémy i po jejím ukončení. Co se tedy stane s naším tělem v případě, že budeme doma půl roku?

Profesor fyziologie molekulárních cvičení na Kalifornské univerzitě Keith Baar uvedl, že budování svalové hmoty může trvat měsíce a její ztráta může trvat pouze jeden týden. Ztráta svalové hmoty nemusí nutně znamenat objem, ale že ztrácíte sílu. „A to je jedním z nejsilnějších indikátorů délky života. Čím silnější zůstanete, tím déle budete žít,“ řekl profesor pro CNN, který ve své laboratoři zkoumá molekulární determinanty vývoje pohybového aparátu a roli cvičení při zlepšování zdraví a výkonnosti.

Cvičit je podle Baara velmi důležité, protože to má vliv i na srdeční frekvenci. Podle jeho slov srdce, které není v zátěži, slábne. Polehávání a nečinnost má nejen vliv na svalovou hmotu, srdce, ale podle pneumologa Panagise Galiatsatosa to má neblahý vliv i na plíce. To je špatná zpráva, když jsou lidé zavíráni do karantény proto, aby se vyhnuli respiračnímu viru. Lékař z Johns Hopkins Bayview Medical Center uvedl, že mnoho jeho pacientů mělo zhoršené dechové funkce, protože v době karantény byli nečinní. Odborníci proto radí hlavně v karanténě cvičit, aby se zvýšil průtok krve do srdce a plic. „To nedokáže žádný lék,“ míní Galiatsatosa.

Další nástrahou karantény je blízkost lednice nebo spíže a s tím spojené přibírání na váze. Pracující člověk ráno snídá, možná si dá malou svačinu, oběd a večeři. Když je člověk doma má neomezený přístup k jídlu a odborníci varují převážně před zvýšením hladiny inzulínu v těle. „Inzulín podporuje ukládání tuku v těle,“ varuje Giles Duffield, odborník na metabolismus a cirkadiánní rytmus. Lidé se začátkem jara předzásobili trvanlivými potravinami, které jsou z velké části bohaté na cukry a škroby a jsou nezdravé. V případě, že přijde další karanténní opatření Duffield varuje před nadměrným konzumováním těchto potravin. „Přírůstek hmotnosti je v období stresu normální a rok 2020 byl bezesporu stresující. Váhový přírůstek nesmí přerůst v obezitu, pak tělo začne odolávat inzulínu a mohou se vyvinout chronické zdravotní problémy jako je cukrovka,“ vysvětluje Duffield.

Vlivem karantény může zpomalit i váš mozek. Nečinnost má vliv na rozkládání vedlejších produktů aminokyselin, které působí jako neurotoxiny v mozku. „Cvičení produkuje určité chemikálie, které tyto toxiny štěpí, a dokonce jim brání v cestě do mozku, kde mohou zabít mozkové buňky,“ vysvětluje Baar. Odborníci se shodují, že v době karanténních opatření je třeba cvičit, protože to má pozitivní vliv i na duševní zdraví.