Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Rusko hlásí 7867 nově nakažených, nejvíce za den za tři měsíce

Statistiky covidu si lidé vykládají špatně. Proto si myslí, že chřipka je horší, míní expert

Statistiky celosvětové pandemie covid-19 se po internetu množí jako houby po dešti. Můžeme si vybrat z nepřeberného množství podporující náš názor a zároveň ignorovat ty, které by ho vyvracely. Statistiky bez správné interpretace mohou vést až k dezinformacím o celosvětové zdravotnické krizi. Expert ukázal nejběžnější statistické dezinformace vyskytující se převážně na sociálních sítích.

V Německu přibylo podstatně méně případů koronaviru než v Česku

Německý Institut Roberta Kocha (RKI) dnes podle očekávání ohlásil menší nárůst případů nákazy koronavirem, než byl v předchozích dnech.

V sobotu přibylo opět téměř 2000 nakažených koronavirem

Denní nárůst počtu potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku v sobotu zpomalil z pátečních téměř 3000 na 1985. O víkendu obvykle počty nových případů klesají kvůli menšímu počtu prováděných testů.

Nadějný lék proti koronaviru? Z Česka přichází pozitivní zpráva

Olomoucký Ústav molekulární a translační medicíny společně se svými kolegy z kanadské společnosti Laurent Pharmaceuticals se dlouhodobě zabývají lékem s názvem LAU-7b, známým pod jménem fenretinid. Zjistili, že látka fenretinid používaná při léčbě rakoviny dokáže účinně zpomalit průběh cystické fibrózy. Lékaři doufají, že farmakum by mohlo pomoci i při léčbě vážnějšího průběhu onemocnění covid-19.

Covid neustupuje. V pátek přibyl druhý největší počet nakažených

Počet případů nemoci covid-19 v Česku v pátek stoupl opět o téměř 3000, podobně jako ve čtvrtek. Přibylo 2946 nakažených, což je nejvýraznější denní nárůst za tento týden a druhý nejvyšší od březnového začátku epidemie v Česku. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Prymula vyzval Čechy, aby zůstali doma. Příští týden bude dál omezeno shromažďování

Nárůst počtu nových případů nemoci covid-19, který byl minulý týden exponenciální, podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly nyní zpomalil. Řekl to na dnešní tiskové konferenci. Čtvrtečních 2913 nakažených považuje za maximum tohoto týdne. Ještě dva měsíce bude podle Prymuly trvat, než budou počty případů přijatelné. Období nárůstu a poklesu podle něj skončí v polovině roku 2021.

Francie hlásí za 24 hodin dalších více než 14 000 případů

Ve Francii se v minulých 24 hodinách potvrdilo 14.412 nových případů koronaviru. Je to o něco méně než v minulých dvou dnech, ale křivka nových případů stále roste. Informovala o tom agentura AFP. Od začátku epidemie se nakazilo přes 552.000 lidí.

Poučená Itálie účinně bojuje s druhou vlnou covidu. Zvládá ji lépe než Česko

Itálie byla první zemí v Evropě kde virus SARS-CoV-2 udeřil na jaře letošního roku. V té době bylo k dispozici velmi málo informací ohledně přenosu nového koronavirusu a to mělo za následek masivní úmrtnost převážně mezi staršími obyvateli. Na mnoha místech musela s odvozem mrtvých pomáhat armáda, protože zdravotnický systém zcela zkolaboval. V současné době mnoho zemí Evropy bojuje s druhou vlnou, která tvrdě zasáhla i Českou republiku, ale Itálie se poučila a zdá se, že svůj boj s korovirovou krizí vyhrává.

Indie poskytne své kapacity na výrobu vakcín celému lidstvu

Kapacity na výrobu vakcín v Indii budou v boji proti pandemii covidu-19 využity k pomoci celému lidstvu. Slíbil to dnes indický premiér Naréndra Módí na všeobecné rozpravě 75. zasedání Valného shromáždění OSN.

Nárůst nakažených koronavirem v Praze dnes zpomalil

Nárůst počtu lidí nakažených koronavirem v Praze dále zpomaluje. Dnes k 18:00 přibylo za posledních 24 hodin 327 případů nemoci covid-19. V pátek nárůst činil 485 případů a ve čtvrtek rekordních 601 případů.

Policie rozehnala v Londýně demonstranty proti opatřením. Nedodrželi pravidla, o kterých organizátoři věděli

Několik tisíc lidí dnes přišlo protestovat na londýnském Trafalgarském náměstí proti zpřísňování opatření týkajících se epidemie koronaviru. Na snímcích ze shromáždění nazvaném Nesouhlasíme bylo vidět, že většina lidí neměla roušky a neřídila se ani požadavkem dodržovat odstup.

Ordinace praktiků se plní. Lékařů jsou na hraně svých možností, varuje sdružení

Roman Prymula (za ANO) vystřídal ve funkci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) a s tím souvisí i jistá očekávání. Praktičtí lékaři jsou kvůli koronavirové situaci v Česku zhlceni administrativní agendou a od nového ministra zdravotnictví očekávají lepší organizaci a také zlepšení komunikace, protože podle slov předsedy Sdružení praktických lékařů pracují na hraně svých možností.

Vědci zkoumali covid u lidí s brýlemi. Jsou ti, kdo špatně vidí, lépe chráněni?

Nosit roušky, mýt si ruce a dodržovat dostatečné rozestupy. To jsou pravidla 3R, která jsou doporučována nejen v České republice k úspěšnému zvládnutí koronavirové situace, ale také po celém světě. Vědci v Číně přišli s novou studií naznačující, že lidé, kteří nosí brýle více jak osm hodin denně mají menší pravděpodobnost nákazy covid-19.

Ve městech chybí prostory pro karanténu lidí bez domova

Ve městech chybí vyčleněné prostory, kde by mohli karanténu strávit lidé bez přístřeší. Upozornila na to Armáda spásy (AS). Žádá o nalezení řešení. Podle zástupců AS se vhodný model při jednání se zástupci ministerstva práce, krajů, měst a poskytovatelů sociálních služeb zatím najít nepodařilo.

Zavření škol by reprodukční číslo snížilo jen málo

Uzavření středních škol a druhého stupně základních škol by vedlo pouze k malému poklesu reprodukčního čísla přenosu koronaviru ve společnosti. Uvádí to analýza Centra pro modelování biologických a společenských procesů, na kterou dnes na twitteru upozornil ministr školství Robert Plaga (za ANO). Analýza také upozorňuje, že uzavření škol by zejména u adolescentů vedla k tomu, že by se oslabilo dodržování ochranných opatření.

Slovensko hlásí rekordních 552 nakažených za den

Na Slovensku se koronavirus za den prokázal u rekordních 552 lidí, informují slovenská média s odkazem na ministerstvo zdravotnictví. O den dříve země ohlásila 419 případů, čímž poprvé přesáhla hranici 400 nově nakažených.

Ukrajina za den zaznamenala rekordních 3.833 případů koronaviru

Ukrajina zaznamenala za uplynulý den rekordních 3833 případů koronaviru, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.

Covid se v rodinách a práci šíří méně, zrychluje ve školách

Podíl přenosu covidu-19 v rodině a v práci mezi červencem a srpnem klesl, vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), která má ČTK k dispozici. Další pokles naznačují i data za září. Lenka Svobodová z oddělení komunikace ústavu ale upozornila na to, že na jejich interpretaci je zatím brzy.

V Latinské Americe zaznamenali už devět milionů nákažených

Latinská Amerika eviduje od počátku pandemie covidu-19 už přes devět milionů nakažených koronavirem, z toho více než polovina připadá na Brazílii. V této největší zemi regionu přibylo za posledních 24 hodin podle jejího ministerstva zdravotnictví 31.911 potvrzených nakažených a 729 lidí tam za předchozí den v souvislosti s covidem-19 zemřelo, informovala agentura Reuters.