Statistiky covidu si lidé vykládají špatně. Proto si myslí, že chřipka je horší, míní expert

Statistiky celosvětové pandemie covid-19 se po internetu množí jako houby po dešti. Můžeme si vybrat z nepřeberného množství podporující náš názor a zároveň ignorovat ty, které by ho vyvracely. Statistiky bez správné interpretace mohou vést až k dezinformacím o celosvětové zdravotnické krizi. Expert ukázal nejběžnější statistické dezinformace vyskytující se převážně na sociálních sítích.

Chřipka versus Covid-19

Nejběžnější statistika, se kterou se můžeme na sociálních sítích setkat je srovnání covid-19 s běžnou chřipkou. Lidé sdílejí informaci, že covid-19 není tolik smrtící jako chřipka. Expert Jacques Raubenheimer podle televize ABC upozorňuje, že se jedná o špatnou interpretaci, protože nikde není uvedena míra infekčnosti.

Expert v oblasti biomedicínské informatiky a digitálního zdraví uvedl, že abychom mohli statistiku interpretovat správně, je důležité se podívat na poměr lidí nakažených virem vůči tomu, kolik jich zemře, zkráceně IFR (infection fatality ratio). „Počet úmrtí na covid-19 děleno infikovanými,“ vysvětlil Raubenheimer.

Podle slov experta má poměr IFR covid-19 vyšší než běžná chřipka a statistiky, které naznačují nižší IFR u covid-19 postrádají dva další ověřitelné body. První bod se zakládá na faktu, že běžná chřipka má IFR 0,1 % ve srovnání s nákazou covid-19, kde je odhad 0,25 %. To znamená, že nový koronavirus je dvakrát více smrtící než běžná chřipka.

Druhým bodem je podle experta R (reprodukční číslo). Číslo vyjadřuje předpokládaný počet osob u konkrétní infekce, kdy nakažený člověk přenese nákazu na jiné osoby. Chřipka má index nakažlivost 1,3, to znamená, že průměrně nakazí 1,3 osob. U covid-19 je číslo podstatně vyšší a pohybuje se kolem 2,8. Z těchto jednoduchých počtů je zřejmé, že covid-19 je mnohem infekčnější než běžná chřipka. „Když zkombinujeme tyto statistiky, chápeme motivaci v oblasti veřejného zdraví omezit šíření,“ píše expert.

Grafy exponenciálního růstu

Oblíbeným nástrojem internetu jsou i grafy, které ukazují zvyšující se tempo pozitivních případů. Čím více křivka stoupá, tím více bychom se měli bát. Raubenheimer poukazuje na to, že nové pozitivní případy jsou hlášeny nepravidelně, a to může vést k neustále růstu případů. „To nám dává graf, který se na začátku sledoval pomalu, ale pak se časem ostře zakřivuje směrem nahoru,“ vysvětluje expert.

Porovnávání grafů s jinými příčinami smrti je současný trend na sociálních sítích. Běžně porovnávají více vzorců, které se sice mohly časem zvyšovat, ale konstantní rychlostí. Ukazují také nízký počet případů z počátečních stádií vypuknutí nebo pomalejší rostoucí úmrtnost na chřipku. Proto podle experta chybí dopad exponenciálního růstu a grafy mohou být zavádějící.

Více testování nevede k většímu počtu případů

Epidemiologové označují pozitivní případ covid-19 člověka, který byl testován a měl výsledek pozitivní. Existují však lidé, kteří jsou zcela bez příznaků nebo onemocnění mělo tak lehký průběh, že si lidé sami diagnostikovali nachlazení. Expert také vytkl, že testování není všude dostupné a nemusí zachytit všechny probíhající nákazy.  Americký prezident Donald Trump v minulosti uvedl, že více testování vede k více pozitivním případům. „Více testování nevede k většímu počtu případů, ale pouze umožňuje přesnější odhad skutečného počtu,“ vysvětluje Raubenheimer. Dodal, že z epidemiologického hlediska není správnou strategií testovat méně, ale testovat v co největší míře, aby se rozdíly mezi případy a nákazou minimalizovaly.

Chaotická data

Úmrtí a detekce nových případů ze stejného data nelze srovnávat. Expert upozorňuje na nekonečnou variaci, kdy lidé mají rychlí a smrtelný průběh covid-19, ale někteří jsou hospitalizováni dlouhou dobu a poté zemřou. „Zaznamenaná úmrtí k určitému datu odrážejí případy zaznamenané několik týdnů předtím, kdy počet případů mohl být menší i o polovinu než v současnosti,“ míní Raubenheimer. Upozorňuje na velký rozdíl mezi počtem aktivních případů a již zotavených, takže pravá čísla budeme znát pouze zpětně.

Neustálá změna dat, ze kterých statistiky čerpají, zapříčinila vlnu konspiračních teorií na sociálních sítích. Každá země má svůj systém počítání jak pozitivních případů, tak úmrtí a lidé kvůli tomu podléhají dezinformacím. Shromažďování údajů je časově náročné, a proto se může stát, že jsou data zpětně upravena. „Málo z nich si uvědomuje, jak kolosální, chaotický a složitý úkol je sledovat statistiky takové nemoci,“ uvedl Raubenheimer.

Související

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem

NÁZOR: Kdo umírá na covid a o kolik let života přicházejí oběti? Statistici mají jasno

Britský premiér Boris Johnson měl loni 15. října odeslat zprávu přes aplikaci WhatsApp, která zněla: "Musím říct, že jsem otřesen některými daty o covidových úmrtích. Mediánový věk je 82-81 pro muže a 85 pro ženy. To je nad průměrnou délkou dožití. Takže, nakaž se covidem a žij déle." Zprávu, na který upozornila televize BBC, nyní v komentáři pro server The Guardian rozebrali statistici David Spiegelhalter z Cambridgeské univerzity a Antony B. Masters z britské Royal Statistical Society.
Virus chřipky (vlevo) vs koronavirus (vpravo)

Chřipka versus koronavirus: Statistici přicházejí s důležitými čísly

NÁZOR - Je covid-19 smrtelnější a nakažlivější než sezónní chřipka? Tuto otázku si v komentáři pro server Guardian kladou statistici David Spiegelhalter z Cambridgeské univerzity a Antony B. Masters z britské Royal Statistical Society. Odpovídají, že stručná odpověď zní ano, ale jedním dechem dodávají, že vědci se mají v tomto směru stále co učit.

Více souvisejících

statistika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy