Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Covid se v rodinách a práci šíří méně, zrychluje ve školách

V Latinské Americe zaznamenali už devět milionů nákažených

Latinská Amerika eviduje od počátku pandemie covidu-19 už přes devět milionů nakažených koronavirem, z toho více než polovina připadá na Brazílii. V této největší zemi regionu přibylo za posledních 24 hodin podle jejího ministerstva zdravotnictví 31.911 potvrzených nakažených a 729 lidí tam za předchozí den v souvislosti s covidem-19 zemřelo, informovala agentura Reuters.

Denní počet nakažených se v Německu dál drží nad dvěma tisíci

Počet nakažených koronavirem se v Německu dál drží nad hranicí dvou tisíc. Za posledních 24 hodin se infikovalo 2507 lidí, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Podle agentury DPA je to nejvyšší denní přírůstek od konce dubna. V Česku, které má asi osmkrát méně obyvatel než Německo, přibylo za pátek 2946 případů.

V USA se covidem nakazilo více než sedm milionů lidí

Ve Spojených státech se od počátku epidemie nákaza koronavirem prokázala už u více než sedmi milionů lidí. Informovala o tom dnes americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU). S covidem-19 v nejpostiženější zemi světa zemřelo přes 203.000 infikovaných.

Rozhovor

Vysoký počet nakažených nás zaskočil, roli asi sehrály dovolené, říká pro EZ šéfka pražské hygieny

ROZHOVOR - Je nemile překvapena, až zaskočena. Ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová nepředpokládala, že v metropoli nyní dojde k tak prudkému nárůstu nakažených covidem-19. Jen za čtvrtek zde přibylo během čtyřiadvaceti hodin 601 pacientů bojujících s koronavirem. „Musím přiznat, že tak vysoké číslo jsme v tomto období vůbec nečekali. Vzestup nakažených zatím stále může souviset s návratem lidí po prázdninách do zaměstnání a dětí do škol,“ říká pro EuroZprávy.cz Zdeňka Jágrová.

Ve Francii se nákaza koronavirem potvrdila už u půl milionu lidí

Ve Francii se od počátku epidemie koronavirová nákaza prokázala už u více než půl milionu lidí. Za posledních 24 hodin přibylo 15.797 případů, tedy jen zhruba o tři stovky méně než je dosavadní rekord ze čtvrtka. Vyplývá to z informací ministerstva zdravotnictví. S covidem-19 za poslední den zemřelo dalších 150 osob.

Česká pošta zveřejnila, jak mají lidé prověřit doručené roušky

Česká pošta zveřejnila na svém webu informace o tom, jakým způsobem mají lidé prověřit, jestli byly roušky od státu při doručování poškozeny. ČTK to řekl Ivo Vysoudil z tiskového oddělení podniku. Pošta distribuovala roušky a respirátor lidem starším 60 let, ústenky byly z balení po 50 kusech rozdělovány a vkládány do obálek po pěti.

Německo už považuje za epidemicky rizikové celé Česko

Německo nově považuje za epidemicky rizikovou celou Českou republiku. Dnes večer to oznámil Institut Roberta Kocha (RKI), který na seznam zařadil také celé Lucembursko a rakouskou spolkovou zemi Tyrolsko.

Brněnská primátorka Vaňková má covid-19

Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) má covid-19, pozitivně testovaný na nový koronavirus je také tajemník magistrátu Oliver Pospíšil. Oba to potvrdili ČTK.

Počet obětí covidu-19 může podle WHO dosáhnout dvou milionů

Než se začne široce používat vakcína proti koronavirové nákaze, mohl by celosvětově počet mrtvých s covidem-19 dosáhnout zhruba dvou milionů. Bez soustředěného úsilí o potlačení pandemie může být konečná bilance ještě horší. Naznačil to dnes podle agentury Reuters krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Mike Ryan.

Covid: Reprodukční číslo v Británii je vyšší, než se odhadovalo. Rekord hlásí Nizozemsko

Reprodukční číslo, které poskytuje představu, kolik lidí může nakazit jeden člověk s koronavirem, se v Británii pohybuje v rozmezí 1,2 až 1,5. Oznámila to dnes britská vláda, která tak pozměnila původní rozpětí mezi 1,1 až 1,4. Nizozemsko dnes ohlásilo denní rekord nově nakažených.

Nakažených na Slovensku strmě přibývá, chystají se nová omezení

Slovensko ve čtvrtek třetí den v řadě zaznamenalo rekord potvrzených nových případů koronavirové nákazy. Podle premiéra Igora Matoviče přibylo 419 infikovaných, poprvé tak v zemi s téměř 5,5 milionu obyvatel denní hlášený přírůstek přesáhl hranici 400 nakažených.

V Praze po rekordu nárůst nakažených zpomalil

Denní nárůst počtu potvrzených případů nemoci covid-19 v Praze dnes po čtvrtečních rekordních šesti stovkách zpomalil na 485. Vyplývá to z údajů na webu pražské hygienické stanice k dnešním 18:00 za posledních 24 hodin.

Papež vnímá pandemii jako příležitost ke změně, řekl to v OSN

Papež František dnes v projevu ve všeobecné rozpravě na 75. zasedání Valného shromáždění OSN apeloval na světové vůdce, aby využili koronavirovou krizi jako příležitost k nápravě nespravedlností v globální ekonomice. Vybídl je také, aby odložili podle něj perverzní logiku doktríny jaderného odstrašování. Sílící izolacionistické odpovědi na problémy světa podle papeže nesmějí získat převahu.

Belgická vláda uvolnila restrikce, čelí kritice expertů

Zkrácení karantény na týden, zmírnění povinnosti nosit roušky všude nebo zrušení zákazu cest do zahraničí patří k sérii uvolnění restrikcí, s níž v nové strategii boje s koronavirem přišla tento týden belgická vláda. Zatímco mnoho Belgičanů úpravy usnadňující praktický život vítá, řada epidemiologů se k nim postavila kriticky.

Klub, v němž se měl po nocích natáčet film, prověřuje policie

Hudební klub Cross v Praze, kde se po nocích údajně měl natáčet film, podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) prověřuje policie. Podnik na webu uvedl, že natáčení, pro které potřebuje mladé tancující jako komparz, se plánuje každou noc od 28. září. Tvrdil, že půjde o projekt studentů FAMU a Prague Film School, FAMU se od něj ale distancovala. Restaurace a bary musí od čtvrtka zavírat ve 22:00.

Dětí je mezi nakaženými 11 procent, podíl bude dál stoupat

Dětí a mladých do 19 let je mezi nakaženými covidem-19 aktuálně zhruba 11 procent, před týdnem jich bylo osm procent. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

Izrael zpřísnil protikoronavirová opatření, Netanjahu čelí kritice

V Izreli dnes hodinu po poledni místního času začala platit přísná uzávěra omezující pohyb občanů kvůli stoupajícímu počtu případů nákazy covidem-19. Kritici ale premiéra Benjamina Netanjahua obviňují, že zpřísněním protikoronavirových opatření se pokouší potlačit protesty proti způsobu, jakým jeho vláda postupuje při řešení nynější zdravotní a ekonomické krize, uvedla agentura Reuters.

Petříček: Češi budou moci s CK do Tuniska nadále bez testů na covid

Čeští turisté, kteří se s cestovními kanceláři vydají do Tuniska, nadále budou moci do africké země bez nutnosti negativních testů na onemocnění covid-19. Na twitteru to dnes uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Tunisko původně chtělo od pondělí zavést povinnost testů pro všechny Čechy, včetně organizovaných zájezdů.

Koronavirus zaplavuje Liberecký kraj, počet nově nakažených je poprvé přes 1000

Počet aktivních potvrzených případů onemocnění covid-19 v Libereckém kraji je 1046. Více než 1000 jich je v kraji poprvé od počátku pandemie, nárůst za poslední týden je o 80 procent, vyplývá z údajů na webu Krajské hygienické stanice v Liberci. Za aktivní případy hygienici považují nejen nemocné, ale i takzvané bezpříznakové, kteří měli pozitivní test na koronavirus. Před týdnem bylo v kraji 583 aktivních případů.