Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Moravu trápí epidemie koronaviru. Počet nově nakažených i nadále strmě roste

Většina Čechů se nechce dát očkovat proti covidu-19. Důvodu je několik, zjistil průzkum

Většina Čechů není ochotná nechat se očkovat proti nemoci covid-19, až bude k dispozici vakcína. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury STEM/MARK. Neochotu k očkování proti koronaviru zdůvodňovali lidé nejčastěji tím, že obecně nedůvěřují jakémukoli očkování. Chystaná vakcína proti covidu-19 také není podle dotázaných dostatečně prověřena.

Zůstane očkování jako jediná ochrana před covidem? Zázračný lék zřejmě nebude, tvrdí vědci

Farmaceutické firmy pravděpodobně nepřijdou s jedním konkrétním lékem na covid-19. Podle vědců je šance na zázračný lék, který by pacienty zbavil obtíží a vyléčil, mizivá. Léčba tak bude spíše specifická pro různé skupiny pacientů.

Madrid rozšířil oblast s restrikcemi. Podle vlády to nestačí, chce uzavřít celou metropoli

Španělská metropole Madrid dnes rozšířila dosavadní částečnou uzávěru města o dalších osm čtvrtí, čímž počet oblastí s omezeným pohybem obyvatel stoupnul na 45. Oznámil to dnes Antonio Zapatero, který vede tým odpovídající za řešení epidemie v hlavním městě. Španělská vláda doporučila uzavřít celé město, uvedla agentura DPA.

V Německu a Rakousku přibývá nakažených, Dolní Rakousy zpřísňují restrikce

Počet nakažených koronavirem v Německu opět překonal hranici dvou tisíc. Za posledních 24 hodin se infikovalo 2153 lidí, 15 nákaze podlehlo, oznámil dnes Institut Roberta Kocha (RKI). V Česku, které má osmkrát méně obyvatel, ve čtvrtek přibylo 2913 nakažených.

Alžběta II. kvůli koronaviru přijde o miliony liber, její zaměstnanci mají zmrazené platy

Britská královna nejspíše bude mít kvůli pandemii covidu-19 méně peněz. Znatelný úbytek návštěvníků jejích paláců kvůli nákaze bude pro panovnici znamenat v příštích třech letech odhadem o 15 milionů liber (přes 443 milionů korun) menší příjem.

Další dezinformace vyvrácena. Jak to je s lidmi, kteří mají být nakažení, i když na test nešli?

Sociálními sítěmi se stále více šíří zpráva, která tvrdí, že někdo ze známých byl poslán na test, který má prokázat nákazu novým typem koronaviru. Dotyčná osoba se na test údajně nedostavila, přesto se dozvěděla, že je pozitivní. Není bez zajímavosti, že tuto informaci tvrdí vícero lidí, a to nejen v Česku. Nepřekvapivě ale vůbec není pravdivá.

Prymula označil informace o škodlivosti nošení roušek za nesmysl

Informace o škodlivosti nošení roušek kvůli vydechovanému vzduchu, které se v poslední době šíří zejména na sociálních sítích, označil ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) za nesmysl. Do roušky se nevejde celý objem vydechovaného vzduchu z plic a navíc je částečně propustná, řekl na středečním neveřejném jednání výboru pro zdravotnictví v Poslanecké sněmovně. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu.

Rusko má přes 20 tisíc obětí koronaviru, počet nakažených za den stoupá

V Rusku dál stoupají denní přírůstky infikovaných koronavirem a ve čtvrtek po dlouhé době překročily hranici 7000. Za posledních 24 hodin přibylo 7212 případů nákazy, což je nejvíce od 12. července. Úmrtí souvisejících s koronavirem je už celkově přes 20.000.

Vědci jsou na stopě pasivnímu očkování na covid. Mohli by léčit i již nakažené

Berlínští vědci izolovali z krve lidí, kteří prodělali nákazu novým typem koronaviru, téměř 600 různých protilátek. Některé z nich navíc uměle reprodukovali. První výzkumy ukázaly, že tyto "vysoce účinné" protilátky dokázaly pomoci i nakaženým osobám.

Petr Čtvrtníček onemocněl covidem-19, údajně leží na JIP v nemocnici

Nákaza koronavirem se nevyhýbá ani známým osobnostem. Herec a humorista Petr Čtvrtníček musel být dle dostupných informací hospitalizován v nemocnici s těžkým průběhem nemoci covid-19.

Do domova důchodců v Humpolci se vracejí pracovníci, armáda odjela

Armáda dnes ukončila pomoc v humpoleckém domově pro seniory. Do práce se už vrátilo deset z 19 pracovníků pracoviště domova v Lužické ulici, kteří onemocněli covidem-19. Zajistit péči o staré lidi pomáhalo na žádost kraje 15 vojáků od 9. září. Z domova odjeli dnes po 08:00. Pomoc armády byla pro domov klíčová, řekl ČTK ředitel domova Petr Vaněk.

Karneval v Riu se odkládá na neurčito, naposledy byl zrušen v roce 1912

Slavný karneval v Riu de Janeiro, který se měl konat příští rok v únoru, se odkládá kvůli koronaviru na neurčito, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na jednoho z klíčových pořadatelů.

Nočním klubům v Praze se provoz nevyplatí: Opatření jsou chaotická, pomoc státu téměř nulová

Barům a nočním klubům v centru Prahy se kvůli stále přísnějším restrikcím nevyplatí mít otevřeno. Další zkrácení provozní doby by pro některé znamenalo provoz na dvě hodiny denně. Propad návštěvnosti prohloubilo také zařazení ČR na seznam rizikových oblastí řadou evropských států. Vyplývá to z vyjádření zástupců nočních podniků pro ČTK.

V ČR přibylo téměř 3000 nakažených. Obětí covidu je 567, roste počet hospitalizovaných

Laboratoře v ČR ve čtvrtek odhalily 2913 nových případů koronaviru. Je to druhý nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie, minulý čtvrtek přibylo více než 3100 případů. V zemi je nyní 30.425 nakažených, většina s mírným průběhem nemoci. Stále ale roste počet hospitalizovaných a přibývá také lidí, kteří s covidem-19 zemřeli.

Vědci: Lidé, kteří onemocní covidem i chřipkou, mohou být v "mimořádném ohrožení života"

Do Evropy se postupně vkrádá podzim a lékaři se obávají nadcházející vlny chřipky. Ta by mohla v kombinaci s probíhající pandemií covidu-19 způsobit nejen problémy v rozeznávání prvotních příznaků u nakažených, ale hrozí, že odběrová místa nebudou stíhat testovat, v krajním případě i nedostatečné kapacity nemocnic. Podle nové studie je k obavám ze spojení z těchto nemocí důvod.

Covidem-19 se ve světě nakazilo už 32 milionů lidí

Ve světě se potvrdilo už přes 32 milionů nakažených koronavirem SARS-CoV-2, který se poprvé objevil loni koncem roku v Číně. Na 980.000 lidí s nemocí covid-19, kterou koronavirus způsobuje, ve světě zemřelo. Vyplývá to z nejnovějších údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU).

V Rusku zaznamenali 6595 nově nakažených, nejvíce od července

Rusko za posledních 24 hodin zaznamenalo 6595 případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od 12. července. Bilance se zároveň již šestý den po sobě drží nad hranicí 6000. V Moskvě poprvé od června denní přírůstek překonal 1000 infikovaných. S odvoláním na operativní štáb pro boj proti šíření koronavirové infekce o tom dnes informovala agentura TASS.

Británie má rekordní počet nově nakažených, přes 6500

Británie dnes ohlásila 6634 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, což je nejvyšší denní bilance od začátku epidemie. Rekordní nárůst má i Nizozemsko, kde dnes přibylo přes 2500 nakažených. Ve Španělsku celkový počet lidí infikovaných virem SARS-CoV-2 překročil 700.000 poté, co ministerstvo zdravotnictví ohlásilo více než 10.000 nových případů.

Anglie zařadila Slovensko kvůli viru na seznam rizikových zemí

Anglie dnes zařadila Slovensko, Dánsko a Island na seznam rizikových zemí. Od sobotních 05:00 SELČ budou proto muset lidé po příjezdu z těchto států povinně nastoupit do dvoutýdenní karantény. Na twitteru o tom informoval ministr dopravy Grant Shapps.