Vědci jsou na stopě pasivnímu očkování na covid. Mohli by léčit i již nakažené

Protilátky by podle Die Welt mohly poskytnout okamžitou ochranu a působit preventivně či dokonce mít pozitivní vliv i na již infikované osoby. Protilátky se podle zjištění vědců totiž naváží na virus a brání mu v tom, aby pronikl do buněk a rozmnožoval se v nich.

Vědci z nemocnice Charité a z Německého centra pro neurodegenerativní onemocnění zkoumají aktuální vývoj takzvaného pasivního očkování. Rozdíl mezi aktivním a pasivním očkováním spočívá v tom, že při pasivním způsobu jsou lidem podávány již předem hotové protilátky, které se po určitém čase rozloží.

Nezajišťují tedy zpravidla takovou trvalou ochranu jako aktivní očkování. Jejich výhodou však je, že účinek nastane okamžitě, zatímco při aktivním očkování musí protilátky v těle nejprve vytvořit.

Dosavadní pokusy na křečcích potvrdily účinnost těchto protilátek. "Když se protilátky podaly po infikování se, měli křečci nanejvýš mírné symptomy onemocnění," vysvětlil koordinátor výzkumného projektu Jakob Kreyòl. Při preventivním podání protilátek hlodavci neonemocněli vůbec.

Pro klinický vývoj jsou podle Charité obzvláště slibné zejména tři dosud identifikované protilátky. Kromě péče o nakažené osoby by se mohly využívat na preventivní ochranu zdravých lidí, kteří se dostali do kontaktu s osobou infikovanou koronavirem.