Po nedávných summitech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a s ukrajinskými a evropskými lídry ve Washingtonu se objevila naděje na oživení diplomatického procesu. Tato naděje však pohasla poté, co Putin zahájil jeden z největších útoků války na civilní infrastrukturu Ukrajiny, zejména na energetickou síť. Rusko se tak snaží zlomit vůli ukrajinského lidu, aby s blížící se zimou přistoupil na ruské požadavky.
Tato taktika není nová, Putin ji zkoušel už v uplynulých dvou zimách. Pokaždé ale selhal. Důvodem bylo především globální úsilí, které koordinovaly Spojené státy, píše CNN.
Společně s mezinárodními partnery posílaly na Ukrajinu energetické zdroje, aby zajistily chod topné sezóny. Příkladem tohoto úsilí bylo propojení ukrajinské energetické sítě s evropskou ještě před začátkem války.
S blížící se zimou se však objevují obavy, zda Spojené státy zopakují své úsilí. Po ruské invazi Bílý dům koordinoval dodávky mobilních generátorů a záložních zdrojů energie. Dále byly posílány tepelné soupravy a místní topidla do ohrožených oblastí.
Spojené státy zároveň koordinovaly tok energie z evropské sítě, ale i od energeticky bohatých partnerů ze Středního východu. Výsledkem této spolupráce bylo, že Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Katar poskytly Ukrajině značné finanční prostředky a navýšily dodávky energie.
Útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu se letos výrazně zvýšily. Během prvních šesti měsíců Trumpova prezidentského úřadu se zdvojnásobil počet ruských leteckých útoků. V posledním útoku bylo zasaženo přes 100 000 domácností, a to vše na pozadí chabé diplomacie. Ukrajina reagovala na tyto útoky vlastními údery na ruské rafinerie a energetickou infrastrukturu, aby snížila příjmy plynoucí Moskvě z prodeje energií.
I přes útoky někteří experti věří, že diplomacie není mrtvá, jen odložená. Rusko a Ukrajina musí vyřešit dva hlavní spory: výměnu území a bezpečnostní záruky. Rusko sice požaduje území, které nemá pod kontrolou, ale je pravděpodobné, že nakonec dojde k jednání o výměně území podél současné linie kontaktu.
Aby se zabránilo budoucím konfliktům, Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky od USA a západních zemí. Ty by zahrnovaly vojenskou podporu, sankce a diplomatické závazky. Dokud Putin neukáže ochotu ke snížení napětí, diplomacie pravděpodobně nebude pokračovat.
Související
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
Rusko , válka na Ukrajině , Ruská armáda
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák