Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Británie má rekordní počet nově nakažených, přes 6500

Anglie zařadila Slovensko kvůli viru na seznam rizikových zemí

Anglie dnes zařadila Slovensko, Dánsko a Island na seznam rizikových zemí. Od sobotních 05:00 SELČ budou proto muset lidé po příjezdu z těchto států povinně nastoupit do dvoutýdenní karantény. Na twitteru o tom informoval ministr dopravy Grant Shapps.

V prvních dvou zářijových týdnech se nakazilo skoro 400 učitelů

Za první dva zářijové týdny se novým typem koronaviru nakazilo skoro 400 učitelů. Na středečním neveřejném jednání výboru pro zdravotnictví to poslancům řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

V Praze přibyl rekordní počet nakažených koronavirem, za den 601

Pražští hygienici hlásí potřetí za sebou rekordní denní přírůstek počtu nakažených koronavirem. Za 24 hodin do dnešního podvečera jich přibylo 601. Nemoc covid-19 tak nyní v hlavním městě má víc než 5000 lidí. Vyplývá to z údajů k dnešním 18:00 na webu pražské hygienické stanice. Prahu nyní epidemie koronaviru postihuje mezi kraji nejvýrazněji.

Ve středu zemřelo v Česku téměř 20 nakažených

V Česku zemřelo ve středu 19 lidí s prokázanou nákazou novým koronavirem, nejvíc za jeden den od začátku epidemie. Dnes přibyla další tři úmrtí na celkových 567 případů. Laboratoře v Česku odhalily ve středu 2309 nově nakažených. Za dnešek přibylo zatím 1286 případů, což je nejvyšší podvečerní přírůstek od minulého čtvrtka. Vyplývá to z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Rozhovor

Zkrácení otevírací doby zřejmě způsobí propouštění, za prázdné hospody může hysterie, říká pro EZ restauratér

ROZHOVOR - Hysterie mu výrazně krátí tržby. Majitel pěti pražských restaurací se zaregistrovaným názvem Šenkýrna Luděk Hanzlík přiznává, že více než nové nařízení, podle něhož musí kvůli nárůstu onemocnění covidem-19 zavírat od čtvrtečního večera ve dvaadvacet hodin, jeho byznys ohrožuje hlavně strašení lidí. „Zákazníci, kteří od rána do večera poslouchají zprávy o koronaviru, se bojí do hospod chodit a začíná to platit i o štamgastech,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Luděk Hanzlík. Pokud by nařízení o zkrácení provozní doby trvalo déle než čtrnáct dní, propouštěl by. „Musel bych snížit stav, všechen personál bych už neuživil.“

Ministerstvo dá na odměny pro zdravotníky za covid 11,5 miliardy

Na odměny pro zdravotníky v nemocnicích za epidemii koronaviru schválilo ministerstvo zdravotnictví 11,5 miliardy korun. Žádostí o dotace dostalo 312, informovalo dnes v tiskové zprávě.

Nedostatek lůžek s ventilátory může podle Prymuly nastat za několik týdnů

Kdyby přibývalo nových případů několik týdnů stejně jako nyní, bude problém s nedostatkem lůžek s ventilátory. Poslancům zdravotnického výboru pro zdravotnictví to ve středu na neveřejném jednání řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu. Podle ministra je třeba přestat rozlišovat mezi lůžky pro pacienty s covidem a bez něj.

Švýcarsko uvalilo karanténu na 2500 elitních studentů. Kvůli jejich večírkům se rozšířil covid

Švýcarské úřady nařídily karanténu 2500 studentů prestižní Hotelové školy v Lausanne. Učinily tak poté, co se ve vzdělávacím zařízení objevila ohniska koronaviru. Prvotní vyšetřování nasvědčuje tomu, že se nákaza rozšířila kvůli večírkům. Uvedla to dnes agentura AP. S nákazou na vysokých školách se potýká i Británie, na univerzitě v Glasgow je nyní v izolaci přes 600 studentů.

AC Milán se bude muset v boji o Evropskou ligu obejít bez hvězdy. Ibrahimovič má covid

V rámci 3. předkola Evropské ligy se ve čtvrtek večer nepředstaví pouze čeští zástupci z Plzně a Liberce, ale pochopitelně i další týmy. Mezi nimi i věhlasný AC Milán, jenž nastoupí proti Bodö Glimt. Italský klub se ale bude muset pro tentokrát obějít bez své největěší hvězdy Zlatana Ibrahimoviče. Ten se totiž nakazil koronavirem, zatímco testy u ostatních hráčů v kádru byly negativní.

Covid: Česko zařazeno mezi sedm nejrizikovějších zemí v Evropě

Vývoj epidemie covidu-19 v sedmi evropských zemích, mezi nimiž je Česká republika, vyvolává velké znepokojení. Oznámilo to dnes Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Pole něj v těchto zemích stoupá počet těžce nemocných nebo hospitalizovaných a úmrtnost buď narůstá, nebo její nárůst v blízké době hrozí.

Itálie zřejmě prodlouží nouzový stav, v Kampánii jsou roušky povinné

Italská vláda nejspíš až do konce roku prodlouží nouzový stav, který nyní v zemi platí do 31. října. Napsal o tom dnes list Il Messagero. Nouzový stav umožňuje kabinetu nařizovat restrikce související s pandemií i bez souhlasu parlamentu, a podle deníku by bez něj nemohla dál pokračovat ani některá aktuálně platná opatření. Jihoitalská Kampánie dnes kvůli rostoucímu počtu nakažených zavedla povinné nošení roušek i venku.

Covid-19 na Moravě a ve Slezsku: Počet nakažených stoupá. Přehled po krajích

V Moravskoslezském kraji přibylo ve středu 157 lidí pozitivně testovaných na koronavirus. Opět se zvýšil počet hospitalizovaných v nemocnicích, je jich 55. Od počátku pandemie tak v regionu covidem-19 onemocnělo 7427 lidí. Vyplývá to z údajů chytré karantény, které dnes zveřejnil hejtman Ivo Vondrák (ANO).

Madrid požádal vládu, aby pomohla se zvládáním nákazy. Má být nasazena armáda

V reakci na dramatický nárůst počtu nakažených koronavirem ve španělském hlavním městě dnes vedení madridského regionu požádalo centrální vládu, aby pomohla situaci zvládnout vysláním vojáků, policistů a lékařů z dalších částí země. Informovala o tom s odvoláním na místní média agentura DPA.

Průzkum: Češi vnímají jako nejdůležitější data o covidu počty nakažených

Za nejdůležitější informace o šíření nemoci covid-19 v Česku lidé považují celkové počty nakažených, aktuální přírůstky pozitivně testovaných a aktuální počty pozitivně testovaných. Důležitost těmto údajům přisuzuje od 42 do 32 procent Čechů. Devětadvacet procent občanů sleduje také počty hospitalizovaných a čtvrtina i počty zemřelých a reprodukční číslo. Žádné informace o koronaviru nesleduje čtvrtina Čechů.

Zábava ano, ale bez "après-ski". Lyžařská sezóna v Rakousku bude letos kvůli covidu jiná

Lyžařská sezóna bude letos kvůli pandemii covidu-19 v Rakousku jiná, než na jakou jsou lidé zvyklí. Prohlásil to dnes rakouský kancléř Sebastian Kurz, informovala agentura APA. Na svahy se sice budou moci domácí i zahraniční turisté podle něj v zimě vydat, bujarých večírků po lyžování se ale budou muset vzdát.

Většina škol Prymulu nevyslyšela. V pátek bude mít volno jen 15 procent ZŠ

Ředitelské volno bude mít v pátek zhruba 15 procent základních škol v Česku. Zhruba polovina z nich ale zabezpečí fungování školních družin. ČTK to dnes řekl předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. Volno nedá asi 85 procent základních škol a důvodů mají několik.

Anglie spustila mobilní aplikaci k boji s koronavirem, zaznamenává i návštěvy hospod

Anglie a Wales dnes spustily mobilní aplikaci, která má pomoci v boji s šířením koronaviru. Aplikace umí dohledávat kontakty, kontrolovat lokální míru rizika nákazy nebo zaznamenávat návštěvy restaurací a hospod. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která připomíná, že vláda aplikaci spouští se čtyřměsíčním zpožděním způsobeným technickými obtížemi.

Rakousko od pondělí zařadí Prahu mezi rizikové regiony, žádá test na covid

Rakousko vydalo kvůli šíření koronaviru varování před cestami do Prahy. Platit začne v pondělí, informoval dnes s odvoláním na vídeňské ministerstvo zahraničí list Die Presse. Kromě české metropole varuje Rakousko nově i před cestami do Paříže, Izraele a několika dalších zemí světa. Švédsko naopak už na seznamu rizikových zemí nebude.

Covid-19: Slovensko a Polsko opět hlásí rekordní přírůstek nakažených

Slovensko druhý den po sobě zaznamenalo rekordní přírůstek potvrzených nových případů nákazy koronavirem. Ve středu přibylo v zemi, která má téměř 5,5 milionu obyvatel, 360 infikovaných, v úterý to bylo 338 nakažených. Informovalo o tom dnes národní centrum zdravotnických informací.