Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Doma zemřelo od června o 10 tisíc Britů více než v minulých letech. Je na vině covid?

Ve Švédsku roste počet infekcí covid-19, Stockholm možná zpřísní opatření

Ve Švédsku, které v posledních týdnech hlásilo nízký počet nových nákaz koronavirem, se začíná situace opět zhoršovat. V metropoli Stockholmu by proto mohla být zavedena přísnější opatření, uvedl podle švédského rozhlasu epidemiolog a jeden z architektů dosavadní benevolentní strategie země v boji proti nemoci covid-19 Anders Tegnell.

Vláda musí prodiskutovat možné kompenzace za restrikce, oznámil Babiš

Vláda musí prodiskutovat otázku možných kompenzací pro restaurace a pořadatele akcí, které postihla omezení přijatá kvůli koronaviru, řekl dnes novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Zatím se o tom v kabinetu debata nevedla, uvedl.

Počet nakažených roste, výsledky chodí pozdě, trasování nefunguje. Na hlavu úřadů padá kritika

Na hlavu úřadů se snáší vlna kritiky od řady lékařů. Podle nich roste počet infikovaných, výsledky testů ale chodí pozdě, trasování přestává fungovat a kritice se nevyhnula ani aplikace eRouška, která měla být už dávno v provozu.

Adaptační kurzy jsou další líhní koronaviru? 116 vysokoškoláků se nakazilo u Máchova jezera

Během adaptačních kurzů, kterých se na začátku září u Máchova jezera zúčastnily stovky studentů z různých univerzit, se covidem-19 nakazilo nejméně 116 lidí.

Německo má opět přes 2000 nových případů covidu, mnohem menší ČR je tom hůř

Počet nakažených koronavirem v Německu opět překonal hranici dvou tisíc. Za posledních 24 hodin se infikovalo 2143 lidí, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). V Česku, které má osmkrát méně obyvatel, přibylo za středu 2309 potvrzených případů nákazy.

Ve středu přibylo 2309 nakažených, zemřelo již 555 pacientů s covidem

Ve středu přibylo v Česku 2309 potvrzených případů koronaviru, přibližně stejně jako v úterý. V zemi je nyní rekordních 28.048 nakažených. Většina z nich má mírný průběh nemoci, hospitalizovaných a obětí ale přibývá. V nemocnicích leží s koronavirem 628 pacientů, z toho 120 ve vážném stavu.

Prymula vyhlásil další opatření proti covidu

Počet diváků na venkovních sportovních a kulturních akcích se od čtvrtka omezí na 2000, na vnitřních na 1000 sedících lidí, pokud jde o akce s více sektory. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Problémem jsou podle něj i kontakty lidí po zápasech kolem stadionů. Venkovní akce na stání se budou moci konat pouze do účasti 50 osob, řekl dále Prymula.

Francie potřetí za týden hlásí přes 13 000 nově nakažených

Francie potřetí během šesti dnů eviduje více než 13.000 nových případů nákazy koronavirem během 24 hodin. Ministerstvo zdravotnictví dnes podle agentury Reuters informovalo, že testy v zemi za poslední den koronavirovou infekci nově prokázaly u 13.072 lidí, 43 zemřelo. Úřady zpřísňují opatření, nejvyšší stupeň varování nově platí pro přístavní město Marseille a ostrov Guadaloupe.

I přes stabilní nárůst případů Belgie zmírní některá opatření

Přestože případy koronaviru v Belgii stále přibývají, premiérka Sophie Wilmésová dnes oznámila mírné rozvolnění některých protikoronavirových pravidel. To se má týkat například nošení roušek, které již nebude povinné ve venkovních prostorách. Zkrátit se má také karanténa pro ty, co přišli do styku s nakaženým, informuje agentura Reuters.

Španělsko hlásí na 11 290 nových nakažených a 130 dalších úmrtí

Ve Španělsku přibylo 11.289 nakažených koronavirem SARS-CoV-2, čímž se počet nakažených v této zemi od počátku pandemie přiblížil 700.000. Nejvíce případů se opět potvrdilo v madridském regionu, jehož vedení dnes oznámilo, že ve čtvrtek požádá španělskou vládu o vojáky, kteří mají pomáhat mimo jiné s testováním, a policisty, kteří budou kontrolovat dodržování karantény platné už tři dny ve 37 okrscích madridské oblasti. Její vedení chce také najmout 300 lékařů z ostatních regionů, kteří pomáhali v Madridu už v první vlně na jaře.

Řecko zpřísňuje podmínky pro Čechy. Bez testu na covid se do země nedostanou

Češi budou smět od pondělí do Řecka jen s negativním testem na covid-19, který nebude starší než 72 hodin. Řecká vláda na svých stránkách uvedla, že tuto povinnost zavede pro cestující leteckou dopravou z České republiky od 28. září. Na pozemních hranicích umožňuje Řecko vstup do země pouze s negativním testem pro cestující ze všech zemí už od 15. července, s výjimkou nutných důvodů.

V Británii za den přibylo 6178 potvrzených případů koronaviru

Británie za uplynulých 24 hodin zaznamenala 6178 nových případů koronaviru a 37 úmrtí pacientů s covidem-19, informuje server BBC. Oproti předchozímu dni, kdy země ohlásila 4926 nových infekcí, jde asi o čtvrtinový nárůst.

Dopad Prymulových omezení na sportovních akcích: hokejová extraliga zvažuje přerušení

Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula (nestraník za hnutí ANO) oznámil ve středu nová protikoronavirová opatření, v rámci kterých je i omezení počtu diváků na venkovních sportovních i kulturních akcích na maximální počet 2000 sedících diváků a u těch vnitřních pak na 1000 sedících diváků. Důvodem podle Prymuly jsou především kontakty lidí po zápasech kolech stadionů. Tuzemská nejvyšší hokejová soutěž v reakci na to začíná uvažovat o svém dvoutýdenním přerušení. Nová omezení budou platit v zemi od čtvrtka.

V Praze padl další rekord, dnes přibylo téměř 500 nakažených

V Praze přibylo od úterního podvečera rekordních 489 potvrzených případů nemoci covid-19. Od začátku epidemie se tak v metropoli infikovalo novým typem koronaviru přes 10.000 lidí. Více než polovina dosud nakažených se z nemoci uzdravila, 117 lidí zemřelo. Aktuálně nemocných je v Praze 4479. Vyplývá to z údajů pražské hygienické stanice k dnešním 18:00.

Covid na Slovensku: Padl nový rekord v počtu nakažených za den

Slovensko v úterý zaznamenalo rekordní denní přírůstek potvrzených nových případů nákazy koronavirem od propuknutí pandemie nemoci covid-19, přibylo 338 infikovaných. Informovalo o tom národní centrum zdravotnických informací. V zemi, která má téměř 5,5 milionu obyvatel, tak denní nárůst počtu nově zjištěných nakažených poprvé přesáhl hranici 300.

Německo má 1769 nových případů koronaviru, šéf diplomacie Maas je v karanténě

Německo za poslední den zaznamenalo na své území 1769 nových pozitivních nálezů na koronavirus. Jedná se o mírný pokles oproti předchozímu dni, v porovnání s čísly z konce minulého pracovního týdne je pak nový údaj nižší o několik stovek, ukazují data berlínského Institutu Roberta Kocha (RKI).

Čeští vědci mají prototyp očkovací látky proti covidu, výsledky posoudí vakcinologická společnost

Čeští vědci úspěšně dokončili první fázi vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru. Prototyp testovaný na hlodavcích je bezpečný a vyvolal imunitní reakci, píší dnešní Lidové noviny (LN). Na vakcíně spolupracuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) s Ústavem hematologie a krevní transfuze a Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Covidový semafor nemá podle Prymuly smysl. Do dvou týdnů bude jednobarevný

Mapa hodnotící regiony podle rizika nákazy novým typem kornaviru bude podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) do dvou týdnů jednobarevná, celá červená. Řekl to dnes na tiskové konferenci.

Prymula: Uzavření prvního stupně ZŠ nepřichází v úvahu

Uzavření prvního stupně základních škol nepřichází příliš v úvahu, další stupně jsou věcí jednání. Novinářům to na dnešní tiskové konferenci řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Případná opatření by se ale měla týkat konkrétních lokalit, neměla by být zaváděna plošně.