Prymula vyhlásil další opatření proti covidu

Počet diváků na venkovních sportovních a kulturních akcích se od čtvrtka omezí na 2000, na vnitřních na 1000 sedících lidí, pokud jde o akce s více sektory. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Problémem jsou podle něj i kontakty lidí po zápasech kolem stadionů. Venkovní akce na stání se budou moci konat pouze do účasti 50 osob, řekl dále Prymula.

Nadále platí zákaz vnitřních akcí na stání pro více než deset lidí. Výjimkou jsou schůze ústavních orgánů, soudů, výstavy nebo trhy a veletrhy.

"Někteří namítají, že by chtěli, aby to bylo poměrově, a ne limitováno na 2000, aby na velkých stadionech to bylo více. My si toto uvědomujeme, ale zcela záměrně je limitace na tomto počtu, protože v takovýchto případech dochází k poměrně blízkým kontaktům po ukončení zápasu kolem stadionu. To je důvod, proč tady nejsou rozdíly," poznamenal ministr. U ostatních venkovních akcí, kde nejsou možné sektory, platí nadále limit 1000 osob.

Po předchozím zmírnění opatření ministerstva zdravotnictví mohlo od počátku září na fotbalové zápasy v Česku přijít více diváků než dosavadních přibližně pět tisíc. Příznivci mohli zaplnit přes polovinu kapacity stadionu, například do Edenu s kapacitou 20.000 míst tak mohlo dorazit až 10.500 fanoušků.

Co se týče omezení vnitřních akcí, běžných divadelních představení by se opatření podle Prymuly příliš dotknout nemělo. "Je omezení na 500 osob, pokud budou v jednosektorovém režimu, pokud ve vícesektorovém režimu, tak 1000 osob," dodal. Výjimkou je podle něj Národní divadlo, které má vyšší kapacitu.

"Jsem rád, že pan ministr potvrdil, že hlediště divadel jsou bezpečná. Naše divadla jsou rozdělena na sektory a dodržujeme všechna ostatní protiepidemiologická opatření. Počet návštěvníků ve Státní opeře snížíme na 1000," sdělil dnes ČTK Jan Burian, ředitel ND. Divadel s kapacitou nad 1000 lidí v Česku moc není, Státní opera má kapacitu 1041 míst, historická budova ND má 986 míst. Hudební divadlo Karlín snížilo po rekonstrukci kvůli pohodlí diváků počet míst na 921.

Naopak na větší festivaly s plánovanou několikatisícovou účastí budou mít opatření podle Prymuly velký dopad. "To by se mělo nějakým způsobem řešit," řekl k možným kompenzacím pro pořadatele. "Rozhodně nastávají dopady na velké akce, festivaly. Bezesporu dochází k efektu, který je nežádoucí, kdy ekonomické dopady jsou, ale bohužel to jinak v tuhle chvíli nejde," dodal.

Do limitu se podle ministerstva zdravotnictví nezapočítávají osoby podílející se na realizaci hromadné akce, pokud jsou oddělené od účastníků.

Opatření je podle Prymuly omezeno na 14 dnů, to znamená do 7. října 23:59 hodin, stejně jako zkrácení provozní doby restaurací a barů do 22:00. "Chceme ho přijmout na opravdu nejnutnější dobu. Potřebujeme snížit počty (nákazy), které tady jsou. Nejde o to, že bychom si zapisovali každý den nějaké rekordy. Jde nám o to, že po těchto číslech s určitým odstupem sedmi až deseti dnů přichází projekce čísel do hospitalizací a hospitalizace nám také narůstají. Narůstají i počty zemřelých," uvedl Prymula.

Ministerstvo zdravotnictví naopak zatím neomezí počet hostů na svatbách nad rámec stávajících limitů pro hromadné akce. "O tom se zatím hovoří. Je jasné, že to je dopad, který je velmi citlivý. Pokud k němu dojde, bude avizován dostatečně dopředu aby se mohli svatebčané a organizátoři zařídit," doplnil ministr.

V nemocnicích je podle Prymuly potřeba zapojit kapacity, které nejsou dosud vyčleněny pro pacienty s covidem-19. Lůžka s ventilátory jsou téměř zaplněná, řekl dnes novinářům. Kapacity laboratoří na testování se podle něj blíží 30.000 za den. Limitem je kapacita odběrových míst.

"Chceme zrušit bariéru mezi lůžky covid a necovid," řekl Prymula. S kraji chce konzultovat kapacity v jejich nemocnicích. "Potřebujeme, aby pacienti, pokud mají covid, zůstávali v jednotlivých krajích. Jejich transport na centrální zařízení nedává smysl, je ohrožující jak pro personál tak transportní kapacity," dodal. Přesouvat by se mohli až v případě, že někde bude kapacita naplněná. Připravují se na to podle něj plány.

Limitujícím faktorem pro provoz nemocnic je podle Prymuly personál. Česká lékařská komora v pondělí zveřejnila údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která ukazují rychlé přibývání nakažených zdravotníků. Lékařů bylo k 19. září s nemocí covid 259, zatímco o měsíc dříve čtyři. U zdravotních sester počet pozitivně testovaných za stejné období vzrostl ze tří na 433.

Prymula uvedl, že pro nakažené zdravotníky budou platit i jiná karanténní opatření. Pokud budou bez příznaků, budou moci dál pracovat v respirátorech. Dosud to platilo jen pro zdravotníky v karanténě po kontaktu s nakaženým. Pokud nebude zdravotníků dostatek, zapojí se podle Prymuly medici.

Zatím nejvyšší denní počet testů byl 23.000. Podle ministra se zapojila akademická pracoviště, takže laboratoře se blíží kapacitě 30.000 vzorků denně. Limitující jsou odběrová místa, ulevit by jim mělo zrušení druhého testu lidí v karanténě. Jednají o tom pracovní skupiny. "Myslím, že se velmi blíží doba, kdy by druhý test nemusel být. Po prvním negativním testu, když je člověk po dobu deseti dnů v karanténě, je riziko, že bude onemocnění dál šířit, enormně malé, zejména když se jedná o bezpříznakovou osobu," dodal.

Zajištění dostatečných kapacit v nemocnicích "za jakéhokoliv vývoje epidemie" dostal Prymula za úkol při svém nástupu do funkce od premiéra Andreje Babiše (ANO). Nemocnice v anketě ČTK v úterý uvedly, že jsou připraveny kapacity zvýšit. Zatím to ale podle nich není potřeba.

Související

Více souvisejících

Roman Prymula (epidemiolog) Restaurace nemocnice ministerstvo zdravotnictví Česká republika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 2 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 3 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 6 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 11 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy