Itálie se poučila z tvrdé lekce jarní vlny koronaviru, píšou Financial Times

Když epidemie nemoci covid-19 zasáhla Evropu, byla Itálie s přeplněnými nemocnicemi v Lombardii a stoupajícím počtem mrtvých pro okolní země neradostnou podívanou. V posledních týdnech ale Itálie ukazuje jinou a radostnější tvář: zatímco Španělsko, Francie a Británie čelí po uvolnění restrikcí druhé vlně nákazy, Itálie dokázala udržet nemoc pod kontrolou, píše deník Financial Times.

Denní přírůstky se po rozvolnění zvýšily z červnových několika stovek na 1535. Jenže ve Francii a ve Španělsku přibývá přes 10.000 případů denně. Život v Itálii se zdá takřka jako za běžných časů: bary a restaurace jsou otevřené, lidé si užívají pozdního léta a vyrážejí na výlety a děti se vrátily do škol. Podle expertů existují tři důvody, proč Itálie odolává nové vlně nákazy.

Podle virologa z Univerzity v Milánu Fabrizia Pregliasca "je Itálie v lepší kondici než jiné státy jako Británie, Španělsko či Francie, protože byla mezi prvními zeměmi, které musely čelit covidové pohromě". Její zdravotní systém a vláda tak měly více času na naplánování období rozvolňování a rušení restrikcí bylo pomalejší. To vládě poskytlo prostor pro obnovu omezujících kroků v případech, kdy to bylo nutné.

Premiér Giuseppe Conte opakovaně vyzval Italy, aby nepřestali být opatrní. V rámci italského stavu nouze, který byl na konci července prodloužen do poloviny října, má premiér pravomoc vydávat zákonná nařízení. Díky tomu mohla italská vláda pohotově reagovat na růst nových případů v létě. Ve Španělsku byl stav nouze, který umožňuje centrální vládě převzít pravomoci regionů, ukončen 21. června.

V srpnu Řím nechal znovu zavřít diskotéky a opětovně zavedl povinnost nosit roušky od 18:00 do 6:00 hodin v místech, kde se koncentruje mnoho lidí. Opatření, které mělo původně trvat měsíc, bylo prodlouženo do konce září, připomíná list Financial Times.

Firmy byly vyzvány, aby prodloužily práci z domova i na podzimní měsíce. Podniky, které obnovily svou aktivitu, musí dodržovat přísná pravidla, a to včetně nošení roušek po celý den, každodenního měření teploty, dodržování rozestupů či bezplatného testování na covid-19.

Zástupci italských úřadů zmiňují vysokou míru dodržování pravidel ze strany obyvatelstva, a to včetně nošení roušek v obchodech či ve veřejné dopravě. V barech a restauracích musí hosté sdělit jméno a telefonní číslo, což bylo v létě také v podstatě dodržováno.

V průzkumu, který provedla londýnská univerzita Imperial College, uvedlo 84 procent italských respondentů, že "má velkou či dostatečnou ochotu" nosit roušky podle doporučení vlády. V Británii bylo stejného mínění 76 procent respondentů.

Porušování pravidel je pokutováno. Na konci srpna italská média referovala o případu muže, který dostal pokutu ve výši 400 eur (přes 10.000 Kč) za to, že odmítal nosit roušku. Muž byl přistižen u známé římské fontány di Trevi a strážníkům tvrdil, že "covid neexistuje". V pondělí policie zkontrolovala 50.602 osob a 4939 firem, udělila pokutu 227 osobám a tři firmy nechala zavřít.

"Italové více ctí pravidla proti šíření viru, dokonce i v nejmenších obchodech jsou všechna velice poctivě dodržována," uvádí Andrea Crisanti, profesor mikrobiologie na Univerzitě v Padově.

Ačkoliv je těžké přesně změřit dopady, přístup jednotlivců sehrál významnou roli, tvrdí Ferdinando Luca Lorini, primář oddělení intenzivní péče v nemocnici v Bergamu. "Patřili jsme mezi nejpostiženější země, dnes jsme ale díky jasným pravidlům a ochotě lidí je dodržovat mezi zeměmi, které pandemii zvládly lépe," tvrdí.

Podle Crisantiho se zdravotnická reakce na epidemii zaměřila nejen na masové testování, ale také na efektivní kontrolu případů a vyhledávání každého, kdo mohl přijít do kontaktu s nakaženým.

Z provedených testů jsou v Itálii zhruba dvě procenta pozitivní. Pro srovnání, ve Španělsku je pozitivních 13 procent testů, což ukazuje, že v této zemi se nákaza více rozšířila. "Když najdeme člověka s pozitivním testem, tak otestujeme i další osoby, které s ním mohly přijít do styku. Opravdovým problémem v této epidemii jsou ale osoby bez příznaků. Dokud je nezachytíme, tak se z epidemie nedostaneme," dodává Crisanti.

Když se v srpnu objevilo ohnisko nákazy na Sardinii, kde se nakazili covidem-19 mimo jiné bývalý premiér Silvio Berlusconi či bývalý manažer Formule 1 Flavio Briatore, úřady zavedly testování v přístavu v Civitavecchia, kam z oblíbené letní destinace připlouvají trajekty. Pozitivní případy tak byly rychle izolovány, a úřady tím zabránily, aby se nákaza ze Sardinie rozšířila do ostatních italských regionů.

Panuje přesvědčení, že Itálie díky svému úsilí může držet pod kontrolou nákazu i v zimních měsících. "Pokud Italové budou i nadále tak poctiví v dodržování pravidel jako doteď, můžeme situaci zvládnout a nějak se sžít s problémem do doby, než dorazí očkování," dodává virolog Pregliasco.

Související

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

Více souvisejících

Itálie Giuseppe Conte Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

V Potštátě spadla větrná elektrárna. (20.8.2026)

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo

V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole. 

před 3 hodinami

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského

Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický. 

před 4 hodinami

Igor Červený (Motoristé)

Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou

Ministerstvo životního prostředí v úterý jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů

Americký prezident Donald Trump vyhlásil spuštění nové fáze konfliktu s Íránem. Teheránu slíbil ekonomickou válku a izolaci historicky nevídané úrovně. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil všem zemím, které by se pokusily Íránu pomoci s obcházením sankcí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

Návrat EET se komplikuje. Senátoři vrací zákon do Poslanecké sněmovny

Obnovení ekonomické evidence tržeb v Česku se ve středu zkomplikovalo. Senátoři totiž nenapodobili poslance, kteří v červenci schválili příslušný vládní návrh zákona, a vrátili předlohu dolní parlamentní komoře. Tam má nicméně koalice ANO, SPD a Motoristů pohodlnou většinu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy