Itálie se poučila z tvrdé lekce jarní vlny koronaviru, píšou Financial Times

Když epidemie nemoci covid-19 zasáhla Evropu, byla Itálie s přeplněnými nemocnicemi v Lombardii a stoupajícím počtem mrtvých pro okolní země neradostnou podívanou. V posledních týdnech ale Itálie ukazuje jinou a radostnější tvář: zatímco Španělsko, Francie a Británie čelí po uvolnění restrikcí druhé vlně nákazy, Itálie dokázala udržet nemoc pod kontrolou, píše deník Financial Times.

Denní přírůstky se po rozvolnění zvýšily z červnových několika stovek na 1535. Jenže ve Francii a ve Španělsku přibývá přes 10.000 případů denně. Život v Itálii se zdá takřka jako za běžných časů: bary a restaurace jsou otevřené, lidé si užívají pozdního léta a vyrážejí na výlety a děti se vrátily do škol. Podle expertů existují tři důvody, proč Itálie odolává nové vlně nákazy.

Podle virologa z Univerzity v Milánu Fabrizia Pregliasca "je Itálie v lepší kondici než jiné státy jako Británie, Španělsko či Francie, protože byla mezi prvními zeměmi, které musely čelit covidové pohromě". Její zdravotní systém a vláda tak měly více času na naplánování období rozvolňování a rušení restrikcí bylo pomalejší. To vládě poskytlo prostor pro obnovu omezujících kroků v případech, kdy to bylo nutné.

Premiér Giuseppe Conte opakovaně vyzval Italy, aby nepřestali být opatrní. V rámci italského stavu nouze, který byl na konci července prodloužen do poloviny října, má premiér pravomoc vydávat zákonná nařízení. Díky tomu mohla italská vláda pohotově reagovat na růst nových případů v létě. Ve Španělsku byl stav nouze, který umožňuje centrální vládě převzít pravomoci regionů, ukončen 21. června.

V srpnu Řím nechal znovu zavřít diskotéky a opětovně zavedl povinnost nosit roušky od 18:00 do 6:00 hodin v místech, kde se koncentruje mnoho lidí. Opatření, které mělo původně trvat měsíc, bylo prodlouženo do konce září, připomíná list Financial Times.

Firmy byly vyzvány, aby prodloužily práci z domova i na podzimní měsíce. Podniky, které obnovily svou aktivitu, musí dodržovat přísná pravidla, a to včetně nošení roušek po celý den, každodenního měření teploty, dodržování rozestupů či bezplatného testování na covid-19.

Zástupci italských úřadů zmiňují vysokou míru dodržování pravidel ze strany obyvatelstva, a to včetně nošení roušek v obchodech či ve veřejné dopravě. V barech a restauracích musí hosté sdělit jméno a telefonní číslo, což bylo v létě také v podstatě dodržováno.

V průzkumu, který provedla londýnská univerzita Imperial College, uvedlo 84 procent italských respondentů, že "má velkou či dostatečnou ochotu" nosit roušky podle doporučení vlády. V Británii bylo stejného mínění 76 procent respondentů.

Porušování pravidel je pokutováno. Na konci srpna italská média referovala o případu muže, který dostal pokutu ve výši 400 eur (přes 10.000 Kč) za to, že odmítal nosit roušku. Muž byl přistižen u známé římské fontány di Trevi a strážníkům tvrdil, že "covid neexistuje". V pondělí policie zkontrolovala 50.602 osob a 4939 firem, udělila pokutu 227 osobám a tři firmy nechala zavřít.

"Italové více ctí pravidla proti šíření viru, dokonce i v nejmenších obchodech jsou všechna velice poctivě dodržována," uvádí Andrea Crisanti, profesor mikrobiologie na Univerzitě v Padově.

Ačkoliv je těžké přesně změřit dopady, přístup jednotlivců sehrál významnou roli, tvrdí Ferdinando Luca Lorini, primář oddělení intenzivní péče v nemocnici v Bergamu. "Patřili jsme mezi nejpostiženější země, dnes jsme ale díky jasným pravidlům a ochotě lidí je dodržovat mezi zeměmi, které pandemii zvládly lépe," tvrdí.

Podle Crisantiho se zdravotnická reakce na epidemii zaměřila nejen na masové testování, ale také na efektivní kontrolu případů a vyhledávání každého, kdo mohl přijít do kontaktu s nakaženým.

Z provedených testů jsou v Itálii zhruba dvě procenta pozitivní. Pro srovnání, ve Španělsku je pozitivních 13 procent testů, což ukazuje, že v této zemi se nákaza více rozšířila. "Když najdeme člověka s pozitivním testem, tak otestujeme i další osoby, které s ním mohly přijít do styku. Opravdovým problémem v této epidemii jsou ale osoby bez příznaků. Dokud je nezachytíme, tak se z epidemie nedostaneme," dodává Crisanti.

Když se v srpnu objevilo ohnisko nákazy na Sardinii, kde se nakazili covidem-19 mimo jiné bývalý premiér Silvio Berlusconi či bývalý manažer Formule 1 Flavio Briatore, úřady zavedly testování v přístavu v Civitavecchia, kam z oblíbené letní destinace připlouvají trajekty. Pozitivní případy tak byly rychle izolovány, a úřady tím zabránily, aby se nákaza ze Sardinie rozšířila do ostatních italských regionů.

Panuje přesvědčení, že Itálie díky svému úsilí může držet pod kontrolou nákazu i v zimních měsících. "Pokud Italové budou i nadále tak poctiví v dodržování pravidel jako doteď, můžeme situaci zvládnout a nějak se sžít s problémem do doby, než dorazí očkování," dodává virolog Pregliasco.

Související

Sopka Etna

Etna se připomněla Sicilanům, vychrlila lávu do vzduchu

Nejaktivnější a nejvyšší evropská sopka Etna, která je již pokrytá sněhem, se v pátek opět připomněla lidem žijícím na Sicílii. Vychrlila totiž lávu do vzduchu. Vulkán byl aktivní už v předchozím průběhu listopadu. 

Více souvisejících

Itálie Giuseppe Conte Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 22 minutami

před 48 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Gripen

Vláda schválila vyčlenění 216 miliard na nadzvukové letectvo do roku 2036

Vláda dnes schválila investiční program, který stanovuje maximální možné výdaje na udržení a rozvoj nadzvukového letectva do roku 2036. Celkové náklady byly stanoveny nejvýše na 215,8 miliardy korun a zahrnují pořízení letounů F-35, využívání letadel JAS-39 Gripen do roku 2035 a výstavbu nezbytné infrastruktury. Na svém webu to uvedlo ministerstvo obrany.

včera

včera

Senát ČR

Do Rady ČT byli v prvním kole zvoleni Fištejn, Denčevová a Procházková

Ve prvním kole tajných voleb Senát zvolil tři ze šesti členů Rady České televize. Z 46 kandidátů získali nadpoloviční většinu hlasů publicista Jefim Fištejn, rozhlasová moderátorka Ivana Chmel Denčevová a šéfredaktorka magazínu EDUzín a bývalá editorka Portálu ČT24 Barbora Procházková. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ivan Bartoš

Sněmovna schválila eDoklady. Lidem usnadní život už od ledna

Poslanecká sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila vládní novelu zákona o právu na digitální služby, která počítá se zavedením eDokladů. Od poloviny ledna 2024 tak bude možné používat občanku v mobilu z dílny Digitální a informační agentury (DIA). Půjde o dobrovolnou alternativu k plastové kartičce.

včera

Senát ČR

Senát schválil růst rodičovského příspěvku, od ledna bude činit 350 tisíc korun

Senát ve středu navázal na Poslaneckou sněmovnu a stejně jako ona před měsícem vyslovil souhlas s růstem rodičovského příspěvku o 50 tisíc na 350 tisíc korun od ledna příštího roku. Nová výše příspěvku se bude týkat dětí narozených od začátku roku 2024, vyplývá z vládní novely. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. 

včera

Válka v Izraeli

Izrael a Hamás zvažují prodloužení příměří v Pásmu Gazy do neděle

Izrael a palestinské hnutí Hamás stále probírají možnost prodloužení současného příměří v Pásmu Gazy prostřednictvím zprostředkování ze strany Kataru, Egypta a Spojených států. V případě neshody by měl klid zbraní skončit ve čtvrtek nad ránem. Spekuluje se ale o prodloužení o další čtyři dny.

včera

včera

Cenny pohonných hmot v ČR po vpádu Ruska na Ukrajinu (2022).

Ficova vláda v Bruselu lobuje za možnost vyvážet ruská paliva do Česka. Hrozí výrazně zdraží pohonné hmoty až na 45 korun za litr

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica v těchto dnech lobuje u Evropské komise za prodloužení výjimky, která zemi umožňuje dovoz paliv z ruské ropy a zásobování jimi slovenského, ale také českého trhu. Ve většině Evropské unie platí zákaz dovozu ruských paliv už od letošního února. Slovensko, resp. tamní petrochemický podnik Slovnaft, spadající pod maďarský MOL, má vyjednánu výjimku do letošního 5. prosince, tedy do úterý příštího týdne. Právě tu ale chce nyní Ficův kabinet prodloužit. Informuje redakci ekonom Lukáš Kovanda.

včera

Nejmocnější Evropané 2024: Tusk vyhrál jako nositel změny, Zelenskyj je snílek, Petr Pavel šestý, a Putinova bankéřka je narušitelka

Žebříček 28 nejvlivnějších Evropanů zveřejnil v úterý 28. listopadu týdeník Politico. Na šestém místě se umístil i český prezident Petr Pavel nebo slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy