Itálie se poučila z tvrdé lekce jarní vlny koronaviru, píšou Financial Times

Když epidemie nemoci covid-19 zasáhla Evropu, byla Itálie s přeplněnými nemocnicemi v Lombardii a stoupajícím počtem mrtvých pro okolní země neradostnou podívanou. V posledních týdnech ale Itálie ukazuje jinou a radostnější tvář: zatímco Španělsko, Francie a Británie čelí po uvolnění restrikcí druhé vlně nákazy, Itálie dokázala udržet nemoc pod kontrolou, píše deník Financial Times.

Denní přírůstky se po rozvolnění zvýšily z červnových několika stovek na 1535. Jenže ve Francii a ve Španělsku přibývá přes 10.000 případů denně. Život v Itálii se zdá takřka jako za běžných časů: bary a restaurace jsou otevřené, lidé si užívají pozdního léta a vyrážejí na výlety a děti se vrátily do škol. Podle expertů existují tři důvody, proč Itálie odolává nové vlně nákazy.

Podle virologa z Univerzity v Milánu Fabrizia Pregliasca "je Itálie v lepší kondici než jiné státy jako Británie, Španělsko či Francie, protože byla mezi prvními zeměmi, které musely čelit covidové pohromě". Její zdravotní systém a vláda tak měly více času na naplánování období rozvolňování a rušení restrikcí bylo pomalejší. To vládě poskytlo prostor pro obnovu omezujících kroků v případech, kdy to bylo nutné.

Premiér Giuseppe Conte opakovaně vyzval Italy, aby nepřestali být opatrní. V rámci italského stavu nouze, který byl na konci července prodloužen do poloviny října, má premiér pravomoc vydávat zákonná nařízení. Díky tomu mohla italská vláda pohotově reagovat na růst nových případů v létě. Ve Španělsku byl stav nouze, který umožňuje centrální vládě převzít pravomoci regionů, ukončen 21. června.

V srpnu Řím nechal znovu zavřít diskotéky a opětovně zavedl povinnost nosit roušky od 18:00 do 6:00 hodin v místech, kde se koncentruje mnoho lidí. Opatření, které mělo původně trvat měsíc, bylo prodlouženo do konce září, připomíná list Financial Times.

Firmy byly vyzvány, aby prodloužily práci z domova i na podzimní měsíce. Podniky, které obnovily svou aktivitu, musí dodržovat přísná pravidla, a to včetně nošení roušek po celý den, každodenního měření teploty, dodržování rozestupů či bezplatného testování na covid-19.

Zástupci italských úřadů zmiňují vysokou míru dodržování pravidel ze strany obyvatelstva, a to včetně nošení roušek v obchodech či ve veřejné dopravě. V barech a restauracích musí hosté sdělit jméno a telefonní číslo, což bylo v létě také v podstatě dodržováno.

V průzkumu, který provedla londýnská univerzita Imperial College, uvedlo 84 procent italských respondentů, že "má velkou či dostatečnou ochotu" nosit roušky podle doporučení vlády. V Británii bylo stejného mínění 76 procent respondentů.

Porušování pravidel je pokutováno. Na konci srpna italská média referovala o případu muže, který dostal pokutu ve výši 400 eur (přes 10.000 Kč) za to, že odmítal nosit roušku. Muž byl přistižen u známé římské fontány di Trevi a strážníkům tvrdil, že "covid neexistuje". V pondělí policie zkontrolovala 50.602 osob a 4939 firem, udělila pokutu 227 osobám a tři firmy nechala zavřít.

"Italové více ctí pravidla proti šíření viru, dokonce i v nejmenších obchodech jsou všechna velice poctivě dodržována," uvádí Andrea Crisanti, profesor mikrobiologie na Univerzitě v Padově.

Ačkoliv je těžké přesně změřit dopady, přístup jednotlivců sehrál významnou roli, tvrdí Ferdinando Luca Lorini, primář oddělení intenzivní péče v nemocnici v Bergamu. "Patřili jsme mezi nejpostiženější země, dnes jsme ale díky jasným pravidlům a ochotě lidí je dodržovat mezi zeměmi, které pandemii zvládly lépe," tvrdí.

Podle Crisantiho se zdravotnická reakce na epidemii zaměřila nejen na masové testování, ale také na efektivní kontrolu případů a vyhledávání každého, kdo mohl přijít do kontaktu s nakaženým.

Z provedených testů jsou v Itálii zhruba dvě procenta pozitivní. Pro srovnání, ve Španělsku je pozitivních 13 procent testů, což ukazuje, že v této zemi se nákaza více rozšířila. "Když najdeme člověka s pozitivním testem, tak otestujeme i další osoby, které s ním mohly přijít do styku. Opravdovým problémem v této epidemii jsou ale osoby bez příznaků. Dokud je nezachytíme, tak se z epidemie nedostaneme," dodává Crisanti.

Když se v srpnu objevilo ohnisko nákazy na Sardinii, kde se nakazili covidem-19 mimo jiné bývalý premiér Silvio Berlusconi či bývalý manažer Formule 1 Flavio Briatore, úřady zavedly testování v přístavu v Civitavecchia, kam z oblíbené letní destinace připlouvají trajekty. Pozitivní případy tak byly rychle izolovány, a úřady tím zabránily, aby se nákaza ze Sardinie rozšířila do ostatních italských regionů.

Panuje přesvědčení, že Itálie díky svému úsilí může držet pod kontrolou nákazu i v zimních měsících. "Pokud Italové budou i nadále tak poctiví v dodržování pravidel jako doteď, můžeme situaci zvládnout a nějak se sžít s problémem do doby, než dorazí očkování," dodává virolog Pregliasco.

Související

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.
Těstoviny, ilustrační fotografie.

I těstoviny mají svůj mezinárodní den. Jaká je jejich historie?

Víte, že těstoviny mají svůj mezinárodní den? Od roku 1998 připadá na 25. října. Těstoviny dnes patří mezi velice oblíbené pokrmy a zřejmě tomu bylo podobně i v minulosti. Historie těstovin sahá až do dob starověku a není překvapením, že o nich pochází nejstarší a nejhojnější zmínky z oblasti dnešní Itálie. A kdy se těstoviny rozšířily u nás?

Více souvisejících

Itálie Giuseppe Conte Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy