V ČR přibylo téměř 3000 nakažených. Obětí covidu je 567, roste počet hospitalizovaných

Laboratoře v ČR ve čtvrtek odhalily 2913 nových případů koronaviru. Je to druhý nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie, minulý čtvrtek přibylo více než 3100 případů. V zemi je nyní 30.425 nakažených, většina s mírným průběhem nemoci. Stále ale roste počet hospitalizovaných a přibývá také lidí, kteří s covidem-19 zemřeli.

Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Od března odhalily testy v ČR 58.374 nakažených. Z nich se 27.382 lidí z nemoci vyléčilo.

Nárůst potvrzených případů nákazy výrazně zrychlil v září. V předchozích měsících denní přírůstek ani jednou nepřekročil hranici pěti set nakažených, v září byl naopak pouze dvakrát pod ní. V tomto týdnu přibylo od pondělí do čtvrtka 9088 nakažených, v minulém týdnu to za stejné období bylo 7962 případů. Roste i počet testů. V posledních deseti dnech jich laboratoře šestkrát provedly více než 20.000.

⚠️ Velký přehled cestovních omezení. Praha bude pro Rakušany ?? riziková, @mzvcr jedná s Tuniskem ?? o pokračování výjimky pro turisty. ➡ https://t.co/5BjPpb7BRm pic.twitter.com/mWm1Q0I4LI

— MZV ČR (@mzvcr) September 24, 2020

V nemocnicích je podle posledních údajů ministerstva 670 pacientů s koronavirem, z toho 131 v těžkém stavu. Oba údaje jsou nejvyšší od začátku epidemie v Česku. Od začátku září se počet hospitalizovaných zvýšil bezmála na čtyřnásobek, ve vážném stavu je přibližně třikrát více lidí než počátkem měsíce. Podíl hospitalizovaných z celkového počtu nakažených se ale pohybuje okolo 2,4 procenta, což je výrazně méně než na jaře, kdy byl i nad deseti procenty.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) ve středu na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví mluvil o možném nedostatku nemocničních lůžek s ventilátory, pokud by nových případů přibývalo několik týdnů stejným tempem jako dosud. Zopakoval, že je třeba přestat rozlišovat mezi lůžky pro pacienty s covidem-19 a bez něj. Začít kapacity lůžek plánovat je potřeba zejména v Praze, uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Od začátku září zemřelo v Česku 142 lidí s koronavirem, z toho téměř polovina za posledních sedm dní. Za celý srpen zemřelo 45 lidí s covidem a v červenci 35. Ministerstvo upozorňuje, že statistika zahrnuje úmrtí všech lidí, kteří byli pozitivně testováni na covid-19 bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí.

Nejhorší situace v posledních sedmi dnech je v Praze a blízkém okolí. V hlavním městě a v sousedním okrese Praha-východ je shodně zhruba 205 nakažených na 100.000 obyvatel. Následují okresy Praha-západ, Liberec, Hodonín a Uherské Hradiště kde je v uplynulých sedmi dnech zhruba 173 až 175 nakažených na 100.000 obyvatel. Okresů s více než 100 nakaženými na 100.000 případů je v Česku už více než 30.

V Praze přibývají v posledních dnech nakažení rekordním tempem. Od středečního do čtvrtečního podvečera hygienici hlásili 601 případů. Hlavní město proto chystá zvláštní opatření. Bude s ministerstvem spolupracovat na přesunu hospitalizovaných pacientů bez příznaků do domácího léčení, uvedl po jednání s Prymulou primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Vedení Prahy chce také jednat s ministerstvy zdravotnictví a školství o šíření covidu-19 v pražských školách, zasažených je jich několik desítek.

V celé zemi ministerstvo rozšířilo mimořádná opatření od čtvrtka. Restaurace a bary musí mít zavřeno od 22:00 do 06:00. Omezen je také počet diváků na venkovních sportovních a kulturních akcích na 2000, na vnitřních na 1000 sedících lidí, pokud jde o akce s více sektory. Venkovní akce na stání se mohou konat pouze do účasti 50 osob, nadále platí zákaz vnitřních akcí na stání pro více než deset lidí. Výjimkou jsou schůze ústavních orgánů, soudů, výstavy nebo trhy a veletrhy.

Související

NATO

Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led

Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

Česká republika ministerstvo zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 2 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 3 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 6 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 11 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy