Covid-19 patří mezi nejvážnější hrozby pro veřejné zdraví: Obětí už je přes milion

Agentura Bloomberg připomíná, že podle některých odborníků v oblasti veřejného zdraví mohl na covid-19 zemřít až dvojnásobek lidí.

Po celém světě za 24 hodin podle aktuálních propočtů agentury Reuters s koronavirem umírá více než 5400 lidí, což je asi 226 lidí za hodinu, nebo jeden člověk každých 16 sekund. Průměrně tak za dobu trvání běžného 90minutového fotbalového utkání zemře s koronavirem 340 lidí. Odborníci se přitom obávají, že skutečná celosvětová bilance úmrtí s koronavirem je vyšší vzhledem k omezenému testování ale i skutečnosti, že některé vlády mohou reálná čísla zastírat.

Epidemiolog Alan Lopez z Melbournské univerzity například odhaduje, že do konce roku by mohly vlivem tohoto onemocnění zemřít až tři miliony lidí. Pokud by se pak vzala do úvahy statistika Světové zdravotnické organizace (WHO) o hlavních příčinách úmrtí v roce 2016, nemoc covid-19 by se zařadila do první pětice, napsala agentura Bloomberg.

JHU uvedla, že po celém světě bylo oficiálně zaznamenáno 1,000.555 případů úmrtí s covidem-19. Počet případů nákazy dosáhl 33,273.720.

Nový typ koronaviru se objevil koncem loňského roku v centrální čínské provincii Chu-pej. Odtud se v dalších měsících rozšířil do celého světa, který nyní čelí nejen zdravotní krizi, ale i ekonomickému propadu.

Milion úmrtí za takto krátké období řadí podle agentury AP covid-19 mezi nejvážnější hrozby pro veřejné zdraví. Aktuální bilance úmrtí s koronavirem již převyšuje roční počty zemřelých s AIDS, jichž loni celosvětově bylo 690.000, a je zhruba dvojnásobek počtu lidí, kteří každý rok umírají na malárii. Číslo se zároveň blíží k 1,5 milionu, což je počet lidí, který každoročně umírá na tuberkulózu, jež pravidelně zabije víc lidí než kterékoli jiné infekční onemocnění.

Koronavirus si nicméně vyžádal výrazně méně obětí na životech než španělská chřipka, která před více než sto lety za dva roky celosvětové zabila až 50 milionů lidí, připomíná AP. Tehdejší pandemie přišla ještě předtím, než měli vědci k dispozici mikroskopy, kterými by mohli nepřítele identifikovat, nebo antibiotika, jimiž by mohli léčit bakteriální pneumonii, jež zabila většinu z obětí. Jen ve Spojených státech si španělská chřipka vyžádala životy 675.000 lidí, většina z nich přitom zemřela při druhé vlně v zimě 1918-1919.

Přístupy k pandemii covidu-19 se v jednotlivých státech různí. Zatímco některé země zavedly a zavádějí přísná karanténní opatření, jiné chtějí co nejvíce omezit ničivé dopady na ekonomiku, což je politicky citlivé téma, píše Reuters.

USA, Brazílie a Indie, kde bylo zaznamenáno skoro 45 procent z globálních úmrtí s covidem-19, v uplynulých týdnech rozvolnily protikoronavirová opatření. Americký viceprezident Mike Pence v pondělí uvedl, že Američané by měli v následujících dnech očekávat nárůst nakažených. Nová ohniska se podle agentury AP přitom už objevila při znovuotevření amerických vysokých škol.

Indie, která má 1,35 miliardy obyvatel tento měsíc zaznamenala největší denní přírůstek nakažených (87.500). Pokud bude současný trend pokračovat, překoná počet nakažených v Indii do konce roku americkou bilanci.

Navzdory tempu růstu nakažených činí počet úmrtí s koronavirem v Indii asi 95.500, a počet dosud zemřelých je tak nižší než ve zhruba 330milionových Spojených státech, které podle JHU evidují již přes přes 205.000 zemřelých nebo asi 210milionové Brazílii, jež dosud hlásí přes 142.000 úmrtí s koronavirem..

Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) krátce před začátkem chřipkové sezony znepokojuje také nárůst nakažených v Evropě, která dosud eviduje asi čtvrtinu zemřelých s koronavirem na světě.

Znepokojivý nárůst nakažených evidují Španělsko, Spojené království či Rusko ale také Izrael, který byl nucen zavést celoplošná přísná opatření.

Naopak Asie, která byla prvním regionem zasaženým současnou pandemií, prožívá relativní klid poté, co se vynořila z druhé vlny. V Africe koronavirus dosud napáchal výrazně menší zkázu než se očekávalo podle prvních modelů, jež předpovídaly tisíce úmrtí.

Do schválení a distribuce vakcíny přitom nejspíš zbývají ještě měsíce, na severní polokouli se mezitím schyluje k zimě, a očekává se tak, že počty úmrtí dál porostou, píše AP.