Rozhodnuto: V Česku bude od pondělí znovu platit nouzový stav

V Česku začne od pondělí 5. října opět platit nouzový stav, má zabránit šíření epidemie koronaviru. Návrh ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) dnes schválila vláda. Platit bude po 30 dní, tedy do začátku listopadu. Prymula důvody zavedení zvláštního režimu vysvětlil dopoledne ve Sněmovně snahou zbrzdit tempo růstu počtu nemocných. Bez vyhlášení nouzového stavu by podle něj mohl počet pacientů s covidem koncem října ohrozit kapacitu zdravotnických zařízení.

"Nejde o to, jaké jsou denní přírůstky, ale o to, že generují vyšší počet pacientů vyžadujících hospitalizaci," uvedl Prymula na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády.

"V souladu s článkem 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, vláda vyhlašuje pro území ČR z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 nouzový stav od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů," informovala Strakova akademie na twitteru.

‼️ V souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vláda vyhlašuje pro území ČR z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 nouzový stav od 00.00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů.

— Úřad vlády ČR (@strakovka) September 30, 2020

Nouzový stav doprovodí opatření avizovaná zatím na dva týdny, například uzavření středních škol v rizikových oblastech či plošné omezení zpěvu ve školách a omezení počtu lidí na akcích uvnitř i venku na deset, respektive 20. V žádném případě nebudou opatření podle Prymuly omezovat život v zemi jako na jaře. "Rozhodně to nebudou opatření, která by vedla k zavírání podniků," zopakoval. Dodal, že omezí hlavně život Čechů ve volném čase. Některá opatření budou platit také jen v rizikových regionech, vyhlašovat je budou místní hygienické stanice. V závislosti na vývoji epidemie po 14 dnech vláda zváží další, podle Prymuly zřejmě mírnější opatření.

Nouzový stav platil v Česku kvůli epidemii koronaviru už na jaře. Nyní ho potřebuje resort zdravotnictví i proto, aby mohl zapojit do práce spojené s covidem studenty medicíny. Mnoho zdravotníků je v karanténě.

S nemocí covid-19 je nyní hospitalizováno 976 lidí, 173 lidí je na jednotkách intenzivní péče, 111 na umělé plicní ventilaci a jeden na přístroji ECMO, tedy na mimotělním oběhu.

Průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného by podle Prymuly souhrn nových opatření mohl snížit ze současné hodnoty 1,2 o 30 až 40 procent, tedy až na 0,8 či 0,9. Když se takzvané reprodukční číslo dostane pod jedna, nových případů začne ubývat, což je podle Prymuly cílem dnes schválených opatření.

Vláda v souvislosti s šířením koronaviru vyhlásila nouzový stav 12. března a po souhlasu Sněmovny jeho trvání opakovaně prodloužila. Po 66 dnech nouzový stav přestal platit 17. května. Kabinetu umožňoval vyhlašovat plošná omezení základních práv, usnadnil také například nákupy ochranných pomůcek. Dříve byl nouzový stav vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007.

Nouzový stav může Sněmovna zrušit. Prymula si po dnešní diskusi v dolní komoře myslí, že k tomu nepřistoupí. "Neměl jsem dojem, že by to hrozilo," uvedl. Hlavně tam podle něj nepadl návrh, jakým způsobem situaci se současnou legislativou řešit jinak.

Související

Petr Macinka

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

Více souvisejících

Vláda ČR nouzový stav Roman Prymula (epidemiolog) ministerstvo zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 4 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 14 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy