Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ve středu přibylo 11 tisíc nakažených, jde o nejnižší nárůst v pracovní den za 6 týdnů

Od března končí omezení počtu lidí na hromadných akcích. Zůstane jeden hrazený PCR test

Od 1. března skončí na všech hromadných akcích v Česku omezení počtu lidí, které bylo zavedeno kvůli epidemii koronaviru. Od 13. března by také mělo skončit testování ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách. Respirátory nejspíš zůstanou povinné pouze v MHD, zdravotnických a sociálních zařízeních a možná na některých typech hromadných akcí.

Kulminaci vlny má Česko podle Duška za sebou. Eskalace není pravděpodobná

Nynější vlna epidemie covidu způsobená variantou omikron má kulminaci za sebou, další eskalace či zahlcení nemocnic nejsou pravděpodobné. Na bezpečné hodnoty by se epidemie mohla v Česku dostat v druhé polovině března. Na sněmovním zdravotnickém výboru to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Polsko 1. března zruší většinu omezení zavedených v souvislosti s pandemií

Polsko 1. března zruší většinu omezení zavedených v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Oznámil to dnes podle agentury Reuters premiér Mateusz Morawiecki. Roušková povinnost zůstane ve vnitřních veřejných prostorách.

Jižní Korea zaznamenala přes 170.000 případů koronaviru za den

Denní přírůstek potvrzených případů nákazy koronavirem v Jižní Koreji poprvé překonal hranici 170.000 infikovaných. V zemi se podle agentury Reuters rychle šíří vysoce nakažlivá koronavirová varianta omikron, počty vážných případů a úmrtí lidí nakažených koronavirem se ale ve vysoce proočkované zemi zásadně nezvyšují. Jihokorejský premiér Kim Pu-kjon proto vyzval obyvatele, aby navzdory rychlému přibývání případů nepanikařili.

V úterý přibylo v Česku 14.307 nově potvrzených případů koronaviru

V úterý přibylo v Česku 14.307 nově potvrzených případů koronaviru, je to nejnižší úterní nárůst od 11. ledna. Proti minulému úterý to bylo zhruba o polovinu méně. Podobným tempem na 2570 se snížil také počet podezření na opakovanou nákazu. Dál ale klesá také počet provedených testů.

Německo ohlásilo 209.000 nových případů koronavirové nákazy

Německo dnes ohlásilo přes 209.000 nových případů koronavirové nákazy za posledních 24 hodin. Podle statistik Institutu Roberta Kocha (RKI) to je o zhruba 11.000 případů méně než před týdnem. V Německu také klesá sedmidenní incidence, uvedla agentura DPA. Dnes ráno údaj dosahoval 1307 případů za sedm dní na 100.000 obyvatel, před týdnem to bylo 1401 případů.

Podle dánských vědců se lze krátce po sobě nakazit variantami omikronu

Podle zjištění dánských vědců je ve vzácných případech možné nakazit se krátce po sobě dvěma různými podtypy varianty koronaviru omikron. Nákaza subvariantou BA.2 je možná krátce po infekci původní variantou omikronu označovanou jako BA.1, napsala dnes agentura DPA s odvoláním na studii dánského sérologického institutu SSI.

USA mají nejméně nákaz od prosince, státy začínají plánovat život mimo krizi

Ve Spojených státech se po vlně covidu-19 způsobené koronavirovou variantou omikron dál zlepšuje epidemická situace a průměrný počet nově zachycených nákaz po skoro třech měsících klesl pod 100.000 za den. Ukazují to statistiky sestavované deníkem The New York Times (NYT) a Univerzitou Johnse Hopkinse (JHU).

Na Slovensku končí nouzový stav

Na Slovensku klesá počet nových zjištěných případů koronavirové infekce, ubylo ale také vykonaných laboratorních testů. Vyplývá to z dnešních údajů národního centra zdravotnických informací. V zemi končí nouzový stav, který vláda vyhlásila v listopadu kvůli nemoci covid-19.

Epidemie dál slábne, v pondělí přibylo 13.461 nákaz

Epidemie koronaviru v Česku dál slábne, v pondělí testy odhalily 13.461 nově nakažených. V mezitýdenním srovnání je to asi o 6000 méně a zároveň je to nejnižší denní nárůst nově pozitivních v pracovní den od poloviny ledna.

Testování na covid pojišťovny letos stálo 3,5 miliardy korun

Zdravotní pojišťovny zaplatí za testování na covid-19 za letošní leden a část února téměř 3,5 miliardy korun. To je 38 procent toho, co činily náklady na testování za celý loňský rok. Pojišťovny jsou pro to, aby se s výjimkou testů nařízených lékařem testování z veřejného zdravotního pojištění neproplácelo.

Při testování ve firmách se potvrdilo víc než 84 procent pozitivních samotestů

Firmy nahlásily téměř 172.700 pozitivních samotestů svých pracovníků na covid-19. Více než 85.000 bylo ověřeno i metodou PCR, potvrzující test podstoupilo více než 58 procent pozitivních. Potvrdilo se tak více než 84 procent pozitivních výsledků samotestů.

Německo zaznamenalo 73.867 nových koronavirových nákaz

Německo zaznamenalo 73.867 nových koronavirových nákaz, o něco méně než před týdnem. Sedmidenní incidence, která udává počet nových případů infekce na 100.000 obyvatel, po několikadenním poklesu mírně vzrostla, vyplývá podle agentury DPA z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).

V Česku v neděli přibylo nejméně případů koronaviru za posledních šest týdnů

V Česku v neděli přibylo nejméně nově potvrzených případů koronaviru za posledních šest týdnů, testy jich odhalily 4267. V mezitýdenním srovnání je to téměř o 3000 méně. Počet podezření na opakovanou nákazu klesl oproti minulé neděli o 430 na 673. Dál výrazně ubývá i provedených testů.

V sobotu v Česku přibylo 8220 nakažených, za epidemii jich je přes 3,5 milionu

V sobotu v Česku přibylo 8220 případů koronaviru, v prvním víkendovém dni nejméně za šest týdnů. Proti předchozí sobotě je to pokles o čtvrtinu. Podobným tempem se na 1318 snížil také počet podezření na opakovanou nákazu. Dál ale ubývá i provedených testů. Na 100.000 obyvatel za sedm dní připadá 1023 nových případů nákazy, nejméně za víc než měsíc.

Zaměstnavatelé za pátek nahlásili 1124 pozitivních testů

Zaměstnavatelé za pátek nahlásili 1124 pozitivních testů na koronavirus, zhruba o 1500 méně než před týdnem. Počet se ještě může zvýšit, na oznámení mají firmy dva dny. Většina pracovníků ale testy podstupovala v pondělí a ve čtvrtek. Od začátku plošného testování ve frekvenci dvakrát týdně, tedy od 17. ledna, ministerstvo zdravotnictví eviduje 172.435 nakažených pracovníků.

Na hromadné akce může nově více lidí. Izolace se prodlužuje na sedm dní

Na hromadných akcích může být ode dneška nově až 500 lidí místo stovky. U sedících se kapacity zvýšily z dosavadního tisíce na tisíc plus polovina míst do využití maximální kapacity prostoru, kde se akce koná. Umožnilo to zmírnění mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví.

Páteční přírůstek nových případů byl za pracovní den nejnižší za pět týdnů

Testy v Česku v pátek prokázaly 13.774 případů koronaviru, což bylo v pracovním dni nejméně za pět týdnů. Proti předchozímu pátku nakažených ubylo o víc než třetinu. Podobným tempem na 2568 se snížil také páteční počet podezření na opakovanou nákazu. Méně než před týdnem se ale také testovalo.

Návrat plošného testování v případě zhoršení epidemie bude až mezi posledními opatřeními

Plošné testování ve firmách a školách se v případě zhoršení epidemie koronaviru vrátí až mezi posledními opatřeními. Nejdříve se budou řešit lokální ohniska. Ministerstvo zdravotnictví připraví doporučení pro školy a firmy, které chtějí v testování žáků a zaměstnanců dobrovolně dál pokračovat.