Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Německo zaznamenalo 192 tisíc nových případů nákazy koronavirem

I v pátek ubylo nakažených koronavirem, klesá však i počet testovaných

V pátek přibylo v Česku 8256 potvrzených případů nákazy koronavirem, což je asi o desetinu méně než před týdnem. Ubývá ale i prováděných testů na koronavirus, takže podíl pozitivně testovaných naopak oproti předchozímu pátku stoupl. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Belgie zruší téměř všechna opatření proti šíření covidu

Belgie díky klesajícím počtům nakažených zruší téměř všechna protiepidemická opatření. Od příštího týdne zůstanou roušky jen v nemocnicích či veřejných dopravních prostředcích. Belgický koronavirový výbor se dnes dohodl na ukončení pandemického nouzového stavu.

Koronavirus se i podle nových studií začal šířit z wuchanského tržiště

Dvě nové vědecké studie podpořily domněnku, že se koronavirus SARS-CoV-2 začal šířit z wuchanského tržiště, kde se prodávala i živá zvířata. Další studie tvrdí, že nákaza se ze zvířete na člověka mohla na tržišti přenést v dvou různých momentech.

Testy ve čtvrtek v Česku potvrdily 8081 případů koronaviru

Testy ve čtvrtek v Česku potvrdily 8081 případů koronaviru, opět o pětinu méně než před týdnem. Na 1562 ubylo také podezření na opakovanou nákazu, o týden dřív jich bylo 1841. Počet lidí hospitalizovaných s covidem-19 se snížil o víc než čtvrtinu na 2419, pacientů ve vážném stavu je nejméně od konce loňského října. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Francie zruší očkovací pasy, roušky uvnitř budov už nebudou povinné

Francouzský premiér Jean Castex dnes oznámil, že od pondělí 14. března skončí povinnost předkládat očkovací certifikáty. Lidé také nebudou muset nosit ochranné roušky ve většině vnitřních prostor, uvedla stanice BMF TV.

Epidemie koronaviru v Česku ustupuje. Nárůst nakažených klesl pod 10 tisíc

Testy v Česku ve středu potvrdily 8963 případů koronaviru, opět o pětinu méně než před týdnem. Denní přírůstek je v pracovním dni nejnižší od 10. ledna.

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě překonal hranici 440 milionů

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) ve středu překonal hranici 440 milionů.

Biden: Covid-19 už nemusí ovládat naše životy, USA s ním ale budou dál bojovat

Americký prezident Joe Biden v projevu před členy Kongresu představil i některé další plány týkající se covidu-19 a ujistil, že jeho vláda proti nemoci bude dál bojovat, i když aktuálně pro Američany není tak velkou hrozbou jako dřív. Oznámil další bezplatné testy na koronavirus a iniciativu související s používáním léků na covid-19. Obyvatelé USA se podle něj bezpečně vrací k "normálnějším" životům, které nemusí ovládat koronavirus.

V úterý v Česku přibylo 11.631 případů koronaviru

Testy v Česku v úterý potvrdily 11.631 případů koronaviru, téměř o pětinu méně než před týdnem. Podobným tempem ubylo i hospitalizovaných s covidem-19 na 2864. Vedle nových případů hygienici zaznamenali také 2214 podezření na opakovanou nákazu, jejich počet byl o víc než desetinu nižší než o týden dřív. Dál ale klesá počet testovaných. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Komentář

KOMENTÁŘ Jana Laška: Dva roky od pandemie. Úzkosti z neznámého a strach ze smrti vystřídala agrese, děti zvládly frustraci lépe

Koronavirová pandemie, která přesně před dvěma lety udeřila na Českou republiku, vstoupila velmi razantně do našich životů ve všech jeho detailech, a to celospolečensky i velmi intimně. Nedělní datum 1. března 2020, kdy se kolem 16. hodiny potvrdila první nákaza virem SARS-CoV-2 u tří pacientů, se stal historickým předělem. Nikdo z nás neměl s podobnou situací zkušenost a znalosti několika málo skutečných odborníků jsme na jedné straně hltali, na druhé jsme téměř ukřižovali epidemiologa a pozdějšího ministra zdravotnictví profesora Romana Prymulu, když hovořil o tom, že to bude trvat nejméně dva roky. Raději jsme věřili zprávě o tom, že „do Vánoc je po všem.“ Ale nebylo, ani po dvou letech nemůžeme říci, že jsme za covidem napsali tečku. Co ale národ nejvíce zasáhlo, byla úzkost z neznámého a strachu ze smrti, který později vystřídala agrese. Děti způsobenou frustraci zvládly lépe.

Zdravotní ústav doporučuje sekvenaci covidových vzorků od uprchlíků z Ukrajiny

Státní zdravotní ústav (SZÚ) doporučuje posílat k sekvenaci vzorky od případných covid pozitivních uprchlíků z Ukrajiny. Jde o předběžnou opatrnost, uvedl SZÚ v týdenním shrnutí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková onemocnění, které se věnuje šíření nových variant koronaviru. V současné době v ČR převládá varianta omikron, tvoří 99 procent případů, zhruba 16,7 procenta tvoří její subvarianta BA.2.

V pondělí přibylo 10.159 nově nakažených

V pondělí testy potvrdily v Česku 10.159 případů covidu-19, zhruba o 3300 méně než před týdnem. Vedle nových případů hygienici zaznamenali 1869 podezření na opakovanou nákazu. I jejich počet se ale snížil, a to zhruba o 650. V mezitýdenním srovnání ubylo rovněž hospitalizovaných s koronavirem, je jich 2834. Klesl však i počet provedených testů. Vyplynulo to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Německo zaznamenalo přes 62.000 nově nakažených

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 62.349 nových případů nákazy koronavirem a 24 úmrtí souvisejících s nemocí covid-19.

V sobotu přibylo 5589 potvrzených případů koronaviru

Šíření covidové epidemie v Česku dál zpomaluje. V sobotu přibylo 5589 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 2600 méně než před týdnem. Naposledy byl o prvním víkendovém dni nižší počet odhalených nákaz před sedmi týdny.

V pátek přibylo v Česku přes 9 tisíc nakažených

V pátek se počet pozitivních testů na covid-19 dostal v Česku v pracovní den poprvé za sedm týdnů pod 10.000. Laboratoře jich potvrdily 9127, o zhruba 4600 méně než před týdnem. O 845 na 1722 ubylo také podezření na opakovanou nákazu. Současně ale bylo v mezitýdenním srovnání méně testů.

Lékaři: Většina následků po covidu odezní, vyšší je riziko problémů se srdcem

Většina následků po prodělání covidu-19 odezní za tři až šest měsíců, mohou být ale i trvalé. Vyšší je u lidí, kteří se nakazili koronavirem, riziko problémů se srdcem. Na dotaz ČTK to sdělili oslovení lékaři různých odborností. První případy koronaviru se v ČR objevily téměř před dvěma lety, 1. března 2020. Od té doby se nakazilo podle dat ministerstva zdravotnictví již více než 3,5 milionu lidí, z nich asi 190.000 opakovaně.

Protilátky proti covidu-19 přetrvávají i tři měsíce po boosteru, ukázala studie

Vysoká hladina neutralizačních protilátek proti covidu-19 přetrvává i tři měsíce po posilující dávce očkování. Průběžné výsledky vlastní studie dnes novinářům představili zástupci Společnosti Podané ruce. Hladinu sledují u necelé stovky lidí, kteří dostali posilující dávku vakcíny Pfizer/BioNTech v brněnském centru Bohéma loni v listopadu.

Ve čtvrtek přibylo 10 000 nově nakažených, o třetinu méně než před týdnem

V Česku denní nárůst případů koronaviru dál zpomaluje, ve čtvrtek přibylo 10.025 nově nakažených, asi o třetinu méně než před týdnem. Podezření na opakovanou nákazu vyslovili hygienici u dalších zhruba 1845 lidí, což bylo v mezitýdenním srovnání o tisícovku méně.

Covidem se nakazilo už 430 milionů lidí. Česko je 14. nejhorší stát světa

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal hranici 430 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od předloňského března USA, kde celkový počet nakažených nyní podle JHU činí 78,7 milionu.