Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Část firem bude pokračovat v testování i po ukončení povinnosti

Studie: Lidé, kteří měli covid-19, mohou mít zvýšené riziko duševních potíží

U lidí, kteří měli onemocnění covid-19, byla rok po prodělání infekce výrazně vyšší pravděpodobnost, že jim odborníci diagnostikují psychické poruchy, kterými dříve netrpěli. Vyplývá to z nové studie, o které informoval list The New York Times (NYT).

Německo je za vrcholem omikronové vlny, přetížení nemocnic už mu nehrozí

Německo překonalo vrchol koronavirové vlny omikron a i přes vysoké počty infikovaných nehrozí přetížení nemocnic. Na dnešní tiskové konferenci v Berlíně to prohlásil německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Varoval ale, že problémy by mohla způsobit takzvaná skandinávská subvarianta omikronu BA.2, jejíž podíl v Německu roste. Institut Roberta Kocha (RKI) za čtvrtek eviduje 220.048 nově nakažených.

Pozitivní test mělo za měsíc povinného testování ve firmách více než 169.000 lidí

Pozitivní antigenní samotest mělo za měsíc povinného testování ve firmách více než 169.000 lidí. Přes polovina z nich si výsledek potvrdila PCR testem, který se ve více než 84 procentech potvrdil. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Ve čtvrtek testy prokázaly 15.517 nových případů covidu

Šíření covidové epidemie v Česku nadále zpomaluje. Ve čtvrtek testy prokázaly 15.517 nových případů, zhruba o třetinu méně než před týdnem. O čtvrtinu na 2910 případů klesl počet podezření na opakovanou nákazu novým typem koronaviru. V mezitýdenním srovnání nižší byl ale i počet provedených testů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Denní přírůstek případů koronaviru v Jižní Koreji poprvé překonal hranici 100.000

Denní přírůstek případů koronaviru v Jižní Koreji poprvé překonal hranici 100.000 infikovaných. V zemi se podle agentury Reuters rychle šíří vysoce nakažlivá koronavirová varianta omikron, počty úmrtí lidí nakažených koronavirem nicméně zůstávají ve vysoce proočkované zemi relativně nízké. Japonsko oznámilo rekordní počet úmrtí s covidem-19 za den.

Studie: Očkování těhotných žen snižuje riziko hospitalizace s covidem-19 u dětí

U dětí, jejichž matky se v těhotenství nechaly naočkovat oběma dávkami vakcíny mRNA, je po narození nižší riziko hospitalizace v souvislosti s nemocí covid-19. Vyplývá to z nové studie amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), o které informoval list The Guardian.

Válek bude jednat s pojišťovnami o jednom preventivním PCR testu zdarma měsíčně

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce se zdravotními pojišťovnami jednat o hrazení jednoho preventivního PCR testu měsíčně. Vydání takového opatření je podle něj možné jen v případě, že bude schválen pandemický zákon, řekl dnes novinářům.

Ve středu přibylo téměř 17 tisíc nově nakažených. Úmrtí s covidem je přes 38 tisíc

V Česku epidemie koronaviru dál slábne, ve středu testy odhalily 16.986 nově nakažených, což je zhruba o 12.000 případů méně než před týdnem. V mezitýdenním srovnání klesá počet nově potvrzených případů devátý den v řadě. Nižší byl opět i počet podezření na opakované nákazy, těch evidují statistiky 2912, minulou středu jich bylo téměř 5000.

Rakousko ruší od 5. března téměř všechna opatření

Rakousko zruší od 5. března prakticky veškerá proticovidová opatření. Při vstupu do země bude potřeba doklad o očkování, o prodělání nemoci či negativní test na koronavirus. Podle agentury APA se na tom usnesla vláda po poradě s představiteli spolkových zemí a experty.

Vědec: Konec proplácení preventivních PCR testů je krok špatným směrem

Konec proplácení preventivních PCR testů na koronavirus je podle molekulárního genetika Jana Pačese z Akademie věd ČR krok špatným směrem. Lidem pomáhají chovat se zodpovědně a Česku mít přehled o šíření viru. Řekl to v rozhovoru, který dnes akademie poskytla novinářům. Podle ministerstva zdravotnictví by se proplácení testů z veřejného zdravotního pojištění mělo zrušit od března, zdarma budou jen se žádankou.

V Česku přibylo 33 tisíc nakažených koronavirem

V úterý přibylo v Česku 28.239 nově potvrzených případů covidu-19, o čtvrtinu méně než před týdnem. Podezření na opakovanou nákazu vyslovili hygienici u dalších zhruba 5000 lidí, což bylo v mezitýdenním srovnání o zhruba 1500 méně. Výrazně nižší byl ale také počet provedených testů.

V Německu přibylo za den na 220.000 nakažených, sedmidenní incidence opět klesla

V Německu testy za poslední den prokázaly nákazu koronavirem u téměř 220.000 lidí. Sedmidenní incidence, která ukazuje počet infikovaných na 100.000 obyvatel za poslední týden, ale už čtvrtý den v řadě klesla. Nyní je na hodnotě 1401, před týdnem to bylo 1451. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI).

Od března zřejmě skončí preventivní PCR testy zdarma

Od začátku března pravděpodobně skončí preventivní PCR testy hrazené z veřejného zdravotního pojištění, zdarma budou jen indikované lékařem či hygienickou službou. Na dotaz ČTK to dnes uvedl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). V současné době mají testy na vlastní žádost zdarma jen děti a očkovaní, čerpat mohou pět testů za měsíc. Ostatní si musí test bez žádanky lékaře či hygienika platit.

Praktičtí lékaři jsou zahlceni administrativou kolem žádanek na PCR testy

Praktičtí lékaři jsou zahlceni administrativou kolem žádanek na PCR testy na covid-19. Neočkovaní na ně nemají nárok zdarma, volají proto do ordinací, někdy i bez příznaků. Za poslední dva týdny lékaři vypsali přes 400.000 žádanek na testy. Na dnešní tiskové konferenci to řekla praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.

WHO: Ve východní Evropě je třeba zvýšit proočkovanost, ne rozvolňovat

Světová zdravotnická organizace (WHO) se dnes vyslovila proti rozvolňování covidových opatření ve východní Evropě, kam se přesouvá pandemická vlna způsobená nakažlivější variantou omikron. Vlády v této části kontinentu by podle ní měly zvýšit proočkovanost obyvatel.

V Rusku během uplynulých 24 hodin přibylo 166.631 nakažených

V Rusku během uplynulých 24 hodin přibylo 166.631 nově potvrzených případů nákazy koronavirem a 704 úmrtí pacientů s covidem-19, oznámily dnes tiskové agentury s odvoláním na vládní krizový štáb.

Mapa cestovatele se pro očkované ruší. Do Česka mohou bez omezení

Podmínky návratu části Čechů ze zahraničí do Česka se v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 už nebudou ode dneška řídit tzv. mapou cestovatele. Plně očkovaní a lidé, kteří nemoc prodělali v posledních 180 dnech, budou moci do země vstoupit bez omezení, stejně jako děti do 12 let. Mapa cestovatele, aktualizovaná každý pátek ministerstvy zdravotnictví a zahraničí, ale bude dále relevantní pro vstup cizinců do Česka.

V Německu přibylo za uplynulý den 159.217 nově nakažených

V Německu přibylo za uplynulý den 159.217 nově nakažených koronavirem a 243 souvisejících úmrtí. S odvoláním na berlínský Institut Roberta Kocha (RKI) to dnes uvedla agentura DPA. Německo před týdnem za stejné období registrovalo 169.571 nových nakažených a 177 úmrtí.

Přibylo necelých 20 tisíc nově nakažených koronavirem

V pondělí testy potvrdily 19.459 nových případů covidu-19, zhruba o 10.000 míň než před týdnem. Ubylo ale také provedených testů. Bylo to poprvé po pěti týdnech, kdy byl pondělní nárůst nižší než 20.000 případů.