Válek bude jednat s pojišťovnami o jednom preventivním PCR testu zdarma měsíčně

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce se zdravotními pojišťovnami jednat o hrazení jednoho preventivního PCR testu měsíčně. Vydání takového opatření je podle něj možné jen v případě, že bude schválen pandemický zákon, řekl dnes novinářům.

Testování na covid-19 v loňském roce podle něj pojišťovny stálo zhruba 55 miliard korun. Veřejné zdravotní pojištění ročně hospodaří celkem asi s 400 miliardami korun.

Ministerstvo avizovalo, že proplácení preventivních testů by mělo skončit od 1. března. V současné době jsou zdarma se žádankou od lékaře nebo hygieny. Až pět měsíčně navíc mají k dispozici očkovaní lidé a děti. "Já bych rád, abychom se domluvili s pojišťovnami třeba na nějakém jednom testu měsíčně, který by byl nějakým způsobem hrazený," řekl Válek. Testy, na které pošle lékař či hygienická stanice, dál zdarma budou.

"Aby bylo možné testy hradit, tak k tomu pořád musí být zdůvodnění. A to zdůvodnění je závažná epidemiologická situace v České republice. Pokud ale ukončíme opatření, říkáme, že už není závažná epidemiologická situace, a tím pádem už pojišťovna nemůže testy hradit," dodal ministr. Podotkl také, že reálná cena PCR testu se proti 800 korunám, které za něj v současné době pojišťovny platí, snížila.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu po jednání vlády řekl, že je logické, že stát nebude preventivní testy dál platit, pokud nikde nevyžaduje, aby se s nimi lidé prokazovali. "Z pohledu legislativy není možné hradit preventivní PCR testy než po dobu, pokud budou platit opatření. Já bych chtěl, aby ta opatření skončila v březnu, ideálně poslední třeba v polovině března," uvedl.

Podle Válka nejsou hrazené nikde v EU, pokud se nevyžadují, a i Češi je v současné době potřebují hlavně pro cestování. "Nebo je potřebujete kvůli tomu, že někoho chcete navštívit a máte strach, abyste ho nenakazili. Tomu já rozumím, ale pak je těžké najít horní hranici počtu testů, které by to měly být," dodal. Zachování alespoň jednoho testu měsíčně zdarma podporují také někteří lékaři a vědci. Například podle molekulárního genetika Jana Pačese z Akademie věd ČR umožňují lidem chovat se zodpovědně třeba před návštěvami seniorů.

Náklady na testování podle Válka odčerpaly významnou část peněz z veřejného zdravotního pojištění. "Bylo hrazeno z fondů pojišťoven a ty peníze pak samozřejmě pojišťovny nemají na to, aby je investovaly do péče o pacienty. Pořád by to někdo musel zaplatit," řekl Válek. Vláda přitom jako nejvýznamnější úsporu v návrhu státního rozpočtu na letošní rok navrhuje nenavýšit zhruba o 14 miliard platby za státní pojištěnce, které do systému pojištění odvádí stát.

S testováním metodou PCR se v Česku začalo v únoru 2020, první případy pak testy odhalily v březnu. Za první dvě vlny na jaře a na podzim 2020 pojišťovny vydaly na PCR testy zhruba čtyři miliardy korun. Od listopadu se začalo preventivně testovat také antigenními testy, nejprve zaměstnanci a klienti v domovech pro seniory a podobných zařízeních. Od poloviny prosince se pak lidé mohli otestovat sami preventivně. Na tyto testy vydaly pojišťovny koncem roku 2020 kolem 170 milionů korun.

Od jara 2021 dostaly povinnost testovat své zaměstnance také firmy, pojišťovny jim přispívaly 60 korun na jeden samotest každý týden. Celkově vydaly po poloviny roku 2021 asi 800 miliard korun. Od léta, kdy testy často potřebovali lidé na dovolenou v cizině, byl hrazen jeden antigenní test týdně a dva PCR testy měsíčně. Stát vyšší náklady pojišťovnám kompenzoval dalším navýšením platby za státní pojištěnce, v roce 2021 to bylo o 14 miliard korun.

Od listopadu 2021 se testy neuznávaly jako potvrzení pro vstup do služeb a na hromadné akce, nárok na testy zdarma měli jen očkovaní a děti, ty ve věku 12 až 18 let se jimi mohly také prokazovat tam, kde dospělí potřebovali potvrzení o očkování nebo prodělání nemoci. Testování ve školách, které končí stejně jako ve firmách tento týden, se hradí ze státního rozpočtu.

Související

Vlastimil Válek

Černochové se vymstila její sóĺo akce. Pohádala se s Válkem

Nečekané ráno zažili členové vlády ve středu, kdy ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na tiskové konferenci těsně před zasedáním kabinetu oznámila, že chce, aby vojáci dostali od léta přidáno nejméně 8300 korun měsíčně. Její krok zaskočil všechny kolegy a rozpoutal ostrou hádku na půdě vlády, která vyústila v odchod ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) z jednání.

Více souvisejících

Vlastimil Válek (TOP 09) zdravotní pojišťovny Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump podepsal kritizovaný rozpočtový zákon. Opět z toho udělal divadlo

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek odpoledne podepsal klíčový zákon o daních a vládních výdajích, jen den poté, co návrh těsně prošel Kongresem. Bílý dům se při slavnostním podpisu, který předcházel oslavám Dne nezávislosti, proměnil v dějiště triumfu pro prezidenta i jeho spojence.

před 10 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

včera

včera

včera

včera

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

včera

Škoda Kodiaq

Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři

V pátek zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny části Česka a silně postihl průmyslovou výrobu v pěti krajích – Praze, Středočeském, Královéhradeckém, Libereckém a Ústeckém. Největší české automobilky byly nuceny na více než hodinu přerušit výrobu, problémy hlásí i chemičky, sklárny, potravinářské provozy a mobilní operátoři.

včera

Hamás zvažuje příměří v Gaze, požaduje silnější záruky

Hnutí Hamás je podle blízkých zdrojů blízko přijetí návrhu na příměří v Pásmu Gazy, ale trvá na silnějších garancích, že dočasné zastavení bojů povede k trvalému ukončení více než dvacetiměsíční války s Izraelem. Vedoucí představitelé hnutí se sešli ve čtvrtek v Istanbulu, kde projednali podmínky dohody, a oznámili, že před oficiální odpovědí konzultují s dalšími palestinskými frakcemi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy