Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Česku dominuje omikron, stále jsou přítomny i varianty delta a BA.2

V Česku přibylo méně než 10 tisíc nově nakažených koronavirem

V Česku přibylo v neděli 7193 nově potvrzených případů covidu-19, o pětinu méně než před týdnem. Byl to nejnižší denní přírůstek za posledních pět týdnů. V mezitýdenním srovnání nižší byl ale i počet testů, které laboratoře provedly. Sedmidenní incidence klesla v závěru minulého týdne na 1488 nových případů na 100.000 obyvatel. Pod 1500 se dostala poprvé za tři týdny. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví.

Rakousko pokračuje v rozvolňování, ruší povinné roušky a respirátory během školní výuky

Rakousko pokračuje v rozvolňování epidemických opatření. Od 21. února již nebudou povinné roušky či respirátory během školní výuky. Povoleny budou také školní akce, jako jsou lyžařské kurzy. Informovala o tom dnes agentura APA s odvoláním na ministra školství Martina Polascheka.

Ve školách dnes probíhá poslední hromadné testování na covid

Dnes se ve školách koná poslední kolo plošného testování žáků a zaměstnanců na covid-19. Jedinci, kteří přijdou do školy například po nemoci až v dalších dnech v týdnu, se budou testovat ještě do pátku. Podle rozhodnutí vlády z minulého týdne skončí testování definitivně od soboty 19. února.

Německo zaznamenalo přes 76.000 nových případů nákazy koronavirem

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 76.465 nových případů nákazy koronavirem a 42 úmrtí souvisejících s nemocí covid-19. Oznámil to dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Před týdnem německé úřady hlásily 95.267 infekcí a 49 úmrtí.

Maďar: Respirátory zřejmě odložíme během března. Covid se na podzim vrátí, varuje viroložka

Respirátory by se mohly podle epidemiologa Rastislava Maďara postupně začít odkládat od poloviny března. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že na různých místech to bude postupně podle připraveného plánu pro ministerstvo zdravotnictví.

V Rusku počet nakažených překročil 14 milionů, přibylo téměř 200 tisíc

V Rusku za uplynulých 24 hodin přibylo 197.949 případů nákazy koronavirem a 706 úmrtí pacientů s covidem-19, oznámily dnes tiskové agentury s odvoláním na vládní krizový štáb. O den dříve přibylo 203.766 nakažených a 729 úmrtí.

Aplikace pro covidové certifikáty Tečka měla 6,4 milionu stažení

Mobilní aplikace pro covidové certifikáty Tečka měla dosud 6,4 milionu stažení, kontrolní aplikace čTečka 1,4 milionu. Na twitteru o tom informovala Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Aplikace, která umožnila nahrát si do mobilního telefonu potvrzení o očkování proti covidu-19, o prodělání nemoci nebo výsledek testu, je v provozu od konce loňského června.

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě překonal hranici 410 milionů

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal hranici 410 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od předloňského března USA, kde celkový počet nakažených nyní podle JHU činí 77,7 milionu.

V Německu přibylo 125.160 nově nakažených

Nákaza koronavirem se v Německu za poslední den potvrdila u dalších 125.160 lidí a 58 lidí tam po nemoci covid-19 v posledních 24 hodinách zemřelo. Poprvé od konce prosince v zemi klesla sedmidenní incidence, která udává počet nakažených na 100.000 obyvatel během jednoho týdne. Nyní je tento ukazatel na hodnotě 1466,5, zatímco o den dříve to bylo 1474,3. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).

V sobotu přibylo přes 12 tisíc nakažených, zhruba o polovinu méně než před týdnem

V Česku denní počet nově potvrzených případů koronaviru klesl v mezitýdenním srovnání pátý den v řadě. Laboratoře jich v sobotu odhalily 10.953, což je asi o 13.000 méně než před týdnem. Zároveň je to nejméně za sobotu od poloviny ledna. Nižší byl i počet podezření na opakované nákazy, těch evidují statistiky 1816, minulou sobotu jich byly téměř 4000.

Karanténa kvůli covidu končí. Izolace při nákaze se naopak prodlouží

Od 19. února se izolace po nákaze koronavirem prodlouží z pěti na sedm dní. Po rizikovém kontaktu nebude povinná žádná karanténa. Vyplývá to z metodického pokynu hlavní hygieničky, který má ČTK k dispozici. V současné době je izolace pětidenní a lidé po rizikovém kontaktu mají nařízenou karanténu také na pět dní.

V Rusku opět přibylo více než 200.000 nakažených

V Rusku během uplynulých 24 hodin přibylo 203.766 nových případů nákazy koronavirem a 729 úmrtí pacientů s covidem-19. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na vládní krizový štáb.

Pozitivních testů v zaměstnání bylo tento týden o čtvrtinu méně než ten minulý

Pozitivních testů na koronavirus na pracovištích bylo v pracovních dnech tohoto týdne zhruba o čtvrtinu méně než minulý týden. Firmy jich nahlásily přes 34.300, od začátku testování více než 146.600. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Za pátek přibylo více než 26 tisíc nakažených koronavirem

V Česku denní nárůst nově potvrzených případů koronaviru dál klesá. V pátek testy odhalily 22.118 nově nakažených, nejméně ve všední den za tři týdny. V mezitýdenním srovnání je to zhruba o 6600 méně. O tisícovku nižší oproti předchozímu pátku byl počet opakovaných nákaz, statistiky ministerstva zdravotnictví jich za tento pátek evidují 4081.

Německo další den v řadě ohlásilo rekordní incidenci, oznámilo 209.789 nakažených

Německo dnes další den v řadě ohlásilo rekordní sedmidenní incidenci, nakažených na 100.000 obyvatel je 1474,3. S odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI) o tom informovala agentura DPA. Země zároveň oznámila 209.789 nově potvrzených případů koronavirové nákazy.

Výsledky testování ve školách ukazují klesající virovou zátěž u žáků i pedagogů

Testování na covid-19 ve školách v pondělí podle ministerstva zdravotnictví prokázalo klesající virovou zátěž u žáků i pedagogů. Nákaza se PCR testy potvrdila u 10.018 lidí, zatímco v předešlém týdnu bylo nakažených 15.413. Vyplývá to z dat, o kterých ministerstvo informovalo v tiskové zprávě.

Čeští lékaři chystají studii, která má potvrdit účinky laseru pro léčbu plic po covidu

Čeští lékaři připravují studii, která má potvrdit účinky laserové terapie na poškozené plíce pacientů po covidu-19. Už v březnu loňského roku s ním ošetřovali i hospitalizované včetně lidí na jednotkách intenzivní péče. Na tiskové konferenci to dnes uvedl primář rehabilitačního oddělení Oblastní nemocnice Kolín Lukáš Cibulka.

Slovensko třetí den po sobě oznámilo přes 20.000 nakažených

Anotace - to je první odstavec ze zprávy...Slovensko třetí den v řadě po sobě oznámilo přes 20.000 nových, testy potvrzených, případů koronavirové nákazy. S pozitivním výsledkem skončilo téměř šest z deseti analyzovaných vzorků, vyplývá z informací národního centra zdravotnických informací. Navzdory rychlému šíření nákazy země připravuje uvolnění epidemických restrikcí týkajících se vstupu do obchodů.

V USA dál prudce klesají denní počty nově potvrzených nákaz

Ve Spojených státech nadále prudce klesají denní počty nově potvrzených nákaz koronavirem, které se nyní nachází asi na čtvrtině rekordů z poloviny ledna. Infekce se nicméně stále potvrzuje u více než 200.000 lidí denně. V podstatě všechny nové nákazy má na svědomí varianta omikron, která podle řady studií způsobuje mírnější průběh nemoci než předchozí verze viru.