Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Čeští lékaři chystají studii, která má potvrdit účinky laseru pro léčbu plic po covidu

Slovensko třetí den po sobě oznámilo přes 20.000 nakažených

Anotace - to je první odstavec ze zprávy...Slovensko třetí den v řadě po sobě oznámilo přes 20.000 nových, testy potvrzených, případů koronavirové nákazy. S pozitivním výsledkem skončilo téměř šest z deseti analyzovaných vzorků, vyplývá z informací národního centra zdravotnických informací. Navzdory rychlému šíření nákazy země připravuje uvolnění epidemických restrikcí týkajících se vstupu do obchodů.

V USA dál prudce klesají denní počty nově potvrzených nákaz

Ve Spojených státech nadále prudce klesají denní počty nově potvrzených nákaz koronavirem, které se nyní nachází asi na čtvrtině rekordů z poloviny ledna. Infekce se nicméně stále potvrzuje u více než 200.000 lidí denně. V podstatě všechny nové nákazy má na svědomí varianta omikron, která podle řady studií způsobuje mírnější průběh nemoci než předchozí verze viru.

V Rusku přibylo za den rekordních víc než 200.000 nakažených

Denní přírůstek nákaz koronavirem v Rusku poprvé překročil hranici 200.000. Vládní operativní štáb dnes oznámil, že testy za posledních 24 hodin potvrdily 203.949 případů infekce a 722 úmrtí pacientů s nemocí covid-19.

Česko je podle počtu nakažených 12. nejzasaženější zemí EU

Podle počtu nakažených koronavirem za sedm dní zůstává v EU nejhorší situace v Dánsku, kde mají 5158 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní (před týdnem 5240 případů), druhé je Nizozemsko (4841, před týdnem bylo páté s 3241 případy) a třetí Estonsko (3568, před týdnem čtvrté s 3351 případy).

Německo ohlásilo 240.000 nově nakažených

Německo dnes další den v řadě ohlásilo rekordní sedmidenní incidenci, nakažených na 100.000 obyvatel je 1472,2. S odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI) o tom informovala agentura DPA. Země zároveň oznámila 240.172 nově potvrzených případů koronavirové nákazy.

Ve čtvrtek přibylo nejméně nakažených ve všední den za tři týdny

V Česku ve čtvrtek přibylo 22.663 potvrzených případů covidu-19, nejméně ve všední den od 17. ledna. Proti minulému týdnu je to pokles o 15.000 případů, výrazně méně se ale také testovalo. V nemocnicích je s koronavirem 3708 pacientů, z toho 246 v těžkém stavu. Incidenční číslo se opět snížilo, na 100.000 obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 1689 nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Omikron má slabší průběh i následky, postcovidový syndrom přesto může trvat měsíce

Koronavirovou variantu omikron provází slabší průběh než u předchozích variant nemoci, a proto stále méně lidí končí s těžkými příznaky v nemocnici. Shodli se na tom lékaři z fakultních nemocnic v Brně a Olomouci. Obdobné to podle nich bude i s postcovidovým syndromem, s nímž pacienti podle přednosty plicní kliniky Fakultní nemocnice Brno Milana Sovy přicházejí asi tři měsíce po prodělání covidu.

Do nemocnic míří v průměru asi 600 pacientů s covidem denně, podobně jako v prosinci

Do nemocnic každý pracovní den míří v průměru asi 600 nových pacientů s covidem-19, podobně jako v polovině prosince. Lidí na JIP přibývá výrazně méně než tehdy, kolem 40 až 50 každý den. Vyplývá to z dat o hospitalizacích ministerstva zdravotnictví.

Počet nákaz koronavirem v Africe může být ve skutečnosti až sedminásobně vyšší

Skutečný počet nákaz koronavirem v Africe může být sedminásobný ve srovnání s oficiálními údaji a počet úmrtí i trojnásobný. Řekla to dnes zástupkyně africké sekce Světové zdravotnické organizace (WHO) Matshidiso Moetiová.

Plicních problémů po omikronu bude podle lékařů méně

Plicních problémů pacientů po covidu-19 bude podle lékařů po variantě omikron méně než dříve. Jako postcovidový syndrom označují potíže, které přetrvávají zhruba dva až tři měsíce po nákaze, například dušnost, kašel, ale také bolest hlavy, sníženou výkonnost nebo trvající únavu.

Za středu přibylo přes 34 tisíc nakažených koronavirem

Testy ve středu v Česku potvrdily 29.059 případů koronaviru, zhruba o třetinu méně než před týdnem. Podobným tempem ubylo také opakovaných nákaz, za středu jich je 5001. O víc než třetinu se ale snížil počet provedených testů. Na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 1829 nových nákaz, incidenční číslo tak dále kleslo.

Rusko hlásí dosud nejvyšší denní přírůstek nakažených koronavirem

V Rusku zaznamenali ve středu dosud nejvyšší denní přírůstek nakažených koronavirem SARS-CoV-2, přiblížil se k 200.000. Vládní operativní štáb oznámil, že testy potvrdily 197.076 případů nákazy. Rekordní počty lidí, u nichž se koronavirus prokázal během jediného dne, v zemi téměř každodenně rostou od poloviny ledna.

Covid pasy jsou ode dneška zbytečné. Lidé se jimi prokazovat nemusí

Počínaje dneškem se lidé nemusí při využívání služeb a při vstupu na hromadné akce v Česku povinně prokazovat certifikátem o očkování nebo o prodělaném covidu-19. O zrušení těchto kontrol rozhodla vláda ve středu.

Za poslední den se v Německu potvrdilo 247.862 nových případů koronaviru

V Německu za poslední den vzrostla sedmidenní incidence na 1465 nakažených na 100.000 obyvatel a nachází se tak na nejvyšší úrovni od začátku pandemie. Vyplývá to z údajů zveřejněných Institutem Roberta Kocha. Za poslední den se v Německu potvrdilo 247.862 nových případů.

Na Slovensku v úterý přibyl rekordní počet nakažených koronavirem

Laboratoře na Slovensku v úterý odhalily 20.582 případů koronavirové infekce. V pětimilionové zemi jde o rekordní 24hodinový přírůstek od propuknutí epidemie covidu-19. S pozitivním výsledkem skončilo téměř šedesát procent zkoumaných vzorků. Vyplývá to z dnešních údajů národního centra zdravotnických informací.

V Rusku přibyl za den rekordní počet nově nakažených

V Rusku za uplynulý den přibylo 183.103 případů koronaviru, což je v zemi dosud nejvíce, uvedla agentura Reuters. Dnes ohlášený přírůstek překonal dosavadní maximum z neděle, kdy ruské úřady informovaly o 180.071 nových případech koronavirové infekce.

V Afghánistánu roste počet nakažených, chybí léky, lékaři i nemocnice

V ekonomicky zničeném Afghánistánu prudce přibývá nakažených koronavirem. Léčbu covidu-19 však poskytuje pouze pět nemocnic v zemi, dalších 33 se v posledních měsících muselo uzavřít, protože chyběli lékaři, léky a dokonce i prostředky k vytápění, informovala dnes agentura AP. Afghánský zdravotnický systém je podle ní zdevastovaný od doby, kdy moc v zemi převzalo radikální islamistické hnutí Tálibán.

Přes 3 miliony nakažených. Česko je 13. nejhůře zasaženou zemí světa

V ČR se od začátku koronavirové epidemie v březnu 2020 laboratorně prokázalo přes 3,3 milionu případů covidu-19. Tempo růstu nákazy výrazně rostlo na podzim 2020, na přelomu roku 2020 a 2021 a loni v březnu.

V Německu přibyl téměř rekordní počet nakažených

Denní přírůstek nakažených koronavirem se v Německu přiblížil k rekordu. Institut Roberta Kocha (RKI) dnes ráno oznámil 234.000 nových případů za předchozí den. To je o zhruba 14.000 případů méně, než kolik činilo maximum z pátku. Ve srovnání se středou minulého týdne to je ale o zhruba 25.000 tisíc lidí více, uvedla agentura DPA.