Praktičtí lékaři jsou zahlceni administrativou kolem žádanek na PCR testy

Dětem a očkovaným se z veřejného zdravotního pojištění podle platných pravidel platí pět testů, neočkovaní na ně nárok nemají. Vyjádření ministerstva zdravotnictví, zda chystá změny v hrazení testů, ČTK zjišťuje.

"Jsme zatížení tím, že nás často neočkovaní pacienti žádají o žádanky o testy na pojišťovnu, ačkoliv jejich klinický stav to z našeho pohledu neindikuje," řekla Bezdíčková. Volají podle ní také pacienti, kteří očkovaní jsou, ale nechtějí si vyčerpat hrazené testy. Podle lékařky se teď ozývají i pacienti, kteří by dříve s podobným onemocněním nevyžadovali kontakt s lékařem a jen sami zůstali pár dní doma.

Pracovních neschopností podle ní lékaři za poslední dva týdny vystavili kolem 100.000, přestože většinu mají na základě pozitivního testu vydávat automaticky krajské hygienické stanice.

I době vlny varianty omikron, která většinou přináší mírnější průběh onemocnění covid-19, se ale podle Bezdíčkové lékaři setkávají s vážnějšími stavy pacientů. U rizikových seniorů může být nákaza omikronem stejně závažná jako u předchozích variant, tvrdí. Setkává se také s neočkovanými, kteří mají dlouhodobě horečky nebo se jim zhorší jejich běžné chronické onemocnění a jsou vyřazeni z pracovního procesu i na několik týdnů.

Bezdíčková připomněla, že od konce ledna mělo pozitivní test zhruba 400.000 lidí. "Většina prošla ordinacemi praktických lékařů nebo byli konzultováni na dálku," dodala. Denně má například její ordinace kolem 60 kontaktů s pacienty, 20 jich dorazí do ordinace. Vyřizují také kolem stovky e-mailů denně, někdy i po pracovní době. Kvůli administrativě tak podle ní nezbývá čas na léčbu ostatních pacientů.

V posledních měsících se ale na praktické lékaře ozývala i kritika, že někteří o nakažené nepečovali dostatečně, neumožnili jim třeba návštěvu v ordinaci a při zhoršení je odkázali na nemocnici. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky se takové případy mohly objevit, jako celek ale podle něj primární péče obstála. Během epidemie se podle něj celou dobu starali praktičtí lékaři i o své běžně nemocné pacienty.

"Většina ordinací praktických lékařů u nás pracuje v režimu jeden lékař a jedna sestra. Jestliže k tomu připočteme fakt, že třetina z nich je v důchodovém věku, nezbývá než smeknout před tím, jak situaci zvládají," uvedl. Praktičtí lékaři mají jeden z nejvyšších průměrný věků ze všech odborností, ještě hůř jsou na tom dětští praktici.

Primární péče podle Šonky funguje jako obrovský filtr, který zabraňuje zahlcení nemocnic. A to i přesto, že v ČR tvoří praktici jen asi pětinu všech ambulantních lékařů, zbytek jsou specialisté na jednotlivé odbornosti. "V západních zemích je to mezi 30 a 50 procenty. I těch 30 procent by znamenalo o polovinu víc praktiků, než se stávající stav," dodal.

Praktičtí lékaři také podali zhruba čtvrtinu všech vakcín proti covidu-19, více než 2,7 milionu dávek. Zaměřovali se podle Bezdíčkové zejména na seniory, ale také ostatní imobilní nebo zdravotně postižené pacienty. Část očkovali i u nich doma.

Pokud ministerstvo zdravotnictví plánuje do budoucna očkování proti covidu-19 jako sezonní podobně jako u chřipky a primárně v ordinacích praktiků, je potřeba podle Šonky vyjasnit některé věci. Musí být podle něj stanoveno, jak často a v jakém období roku se budou lidé očkovat, jestli jen rizikoví nebo všichni. "Pokud bude podzimní, jsme v kolizi s očkováním proti chřipce," dodal.

Dřívější doporučení ale nebránila očkovat proti chřipce i covidu najednou, podle Šonky o to ale pacienti neměli zájem a navíc to neumožňují podmínky pro podávání chřipkové vakcíny, které by bylo třeba změnit. Problematická je podle lékařů i logistika, balení po 10 nebo 20 kusech vakcíny často vedou k tomu, že nejsou vypotřebovaná celá a musí se znehodnotit. "Plánování nám zabírá čas, což musí být také adekvátně ohodnoceno proti ostatním očkováním," dodal Šonka.