Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

OKD postupně přerušuje těžbu, chystá zajištění odstávky

Koronavirus: V Brazílii téměř 62 tisíc mrtvých, Mexiko v počtu nakažených překonalo Írán

Brazílie za poslední den zaznamenala dalších 1251 úmrtí v souvislosti s novým typem koronaviru a přes 48.000 případů nákazy, oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Mexické úřady hlásí 6741 nových infekcí, což je zatím nejvyšší zaznamenaný denní přírůstek. Země v počtu potvrzených případů nákazy překonala dosud celosvětově desátý Írán, informuje dnes agentura Reuters.

Další státy mohou Česko přestat brát jako bezpečné, varuje Asociace cestovních kanceláří

Situace se Slovinskem, které Českou republiku vyřadilo ze seznamu bezpečných zemí, se může opakovat také u dalších států. Je proto třeba změnit komunikaci z české strany a zdůraznit, že situace z hlediska šíření koronaviru se nezhoršuje a že existují pouze lokální ohniska nákazy.

USA trhly absolutní rekord. Mají přes 55 000 nakažených za den

Spojené státy zaregistrovaly za čtvrtek více než 55.000 nově nakažených koronavirem, což je nejvíce, kolik kdy jakákoliv země zaznamenala za jediný den. Počty infikovaných za 24 hodin rostou ve 37 z 50 amerických států, nejvíce pak na Floridě, jež hlásí přes 10.000 nových infekcí za poslední den, tedy více, než registroval jakýkoliv evropský stát v čase největšího rozmachu nákazy. Vyplývá to z propočtů agentury Reuters.

Koronavirus v ČR: Nárůst počtu případů covidu-19 v pátek opět zrychlil

Nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Česku ve čtvrtek po třídenním zpomalování opět zrychlil. Přibylo 132 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, který covid-19 způsobuje.

O Česku se píše v zahraničí. Rozlučky s koronavirem si všimla i WHO

Zatímco Čechy ještě na začátku dubna pobouřila schůzka prezidenta Zemana s expertním týmem v Lánech, na níž vyjma absence povinných rozestupů nechybělo ani drobné občerstvení, jež si přítomní dle slov ministryně spravedlnosti Marie Benešové prostrkovali pod rouškou, nyní otočili o 180°.

Moravskoslezská hygiena dostane kvůli epidemii posily

Krajské hygieniky v Moravskoslezském kraji by ještě mohli posílit další kolegové z ostatních krajských hygienických stanic v zemi. Už nyní jim vypomáhají kvůli zhoršené epidemiologické situaci na Karvinsku a Frýdecko-Místecku. Posily by měly pomoci s kontaktování lidí, kteří přišli do styku s pozitivně testovanými. Novinářům to po dnešním jednání v Ostravě řekla hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.

Hned sedm členů fotbalové Karviné má covid-19. Přesto chce vedení ligy soutěž dohrát

Možnost, že by po sezóně fotbalové Fortuna ligy 2019/20 ze soutěže nikdo nesestoupil, se ve čtvrtek zvýšila. To, čeho se vedení tuzemských fotbalových profesionálních soutěží, tedy Ligová fotbalová asociace (LFA) nejvíce obávala, se nyní stává totiž skutečností. Hned u sedmi členů prvoligové Karviné včetně klubového lékaře byl pozitivní test na nemoc covid-19. Přesto ale LFA chce ligovou soutěž, která už se pomalu chýlí ke svému konci, neboť zbývá odehrát dvě kola nadstavby a pak také baráž, dohrát. Karvinský fotbalový klub však musí do dvoutýdenní karantény.

Karvinsko se kvůli covidu uzavírat nebude, ujistil místní ministr Vojtěch

Účinnost mimořádných protiepidemických opatření platných kvůli nákaze covidem-19 na Karvinsku a Frýdecko-Místecku by mohla být vyhodnocena za dva týdny. Karvinsko se uzavírat nebude, řekl po dnešním jednání na krajském úřadu v Ostravě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

V Itálii za den zemřelo 30 lidí s koronavirem, 201 se nakazilo

V Itálii za posledních 24 hodin přibylo dalších 30 mrtvých s nemocí covid-19 a 201 lidí se koronavirem nakazilo. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala italská tisková agentura ANSA. V obou případech se jedná o nárůst oproti středě, kdy úřady ohlásily 21 obětí a 187 infikovaných.

Florida hlásí nový rekord, přes 10 tisíc nově nakažených

V americkém státě Florida dnes znovu padl rekord v počtu nových případů nákazy koronavirem. Místní ministerstvo zdravotnictví podle televize CNN oznámilo denní nárůst bilance nakažených ve výši 10.109 případů, dosud bylo rekordem zhruba 9500 pozitivních nálezů oznámených v sobotu. Agentura Reuters informovala také o novém maximu v Alabamě v podobě 1149 nově zjištěných infekcí.

Covid-19 v Česku: 92 nových případů, nárůst je nejpomalejší za osm dní

Denní přírůstek potvrzených případů koronaviru v ČR klesl ve středu po téměř týdnu zpět pod stovku. Laboratoře odhalily 92 nakažených, nejméně za osm dní. Za dnešek do 17:30 přibylo 70 nemocných, víc než ve středu za stejnou část dne. Nejpostiženějším regionem zůstává Karvinsko. Dosud se v Česku nemocí covid-19 nakazilo 12.116 lidí, vyléčilo se jich 7821, úmrtí je 353. Aktuálně tak v zemi je 3942 nakažených.

Jak z krize? Z každého "německého" eura dostane Česko cent, pochvaluje si ekonom

Po Záhřebu přebírá pomyslnou štafetu v předsednictví EU Berlín, který avizoval, že jeho hlavní prioritou bude boj s dopady koronakrize na hospodářství a ekonomiku. Jednotlivé členské země tak mohou počítat, že se svými problémy nezůstanou na holičkách, a že jim Unie pomůže. Vyhýbat se ale nehodlá ani dalším klíčovým tématům jako jsou klima, digitalizace a brexit.

OKD přeruší těžbu ve všech dolech na Karvinsku, podíl nakažených přesáhl 20 procent

Společnost OKD přeruší od pátku těžbu ve všech dolech na Karvinsku. Firma k tomuto kroku přistoupila po zjištění nepříznivých výsledků plošného testování na koronavirus způsobující nemoc covid-19 v dolech ČSM. ČTK to dnes řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice (KHS) v Ostravě řekl, že z 3403 otestovaných pracovníků dolů ČSM bylo 704 pozitivních. Podíl činí 20,7 procenta.

Pro OKD je dobře, že přeruší provoz zrovna v létě, říká analytik

Pro černouhelnou společnost OKD je dobře, že ji přerušení provozu kvůli pandemii covid-19 postihlo zrovna v létě, a nikoliv v topné sezoně. Do zimy může firma výpadek zásob, který vznikne, dohnat. Žádným českým provozům nedostatek uhlí nehrozí, řekl dnes ČTK hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

České nemocnice dostaly 1130 dávek remdesiviru, léčilo se jím zatím šest pacientů

Do českých nemocnic bylo podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) dodáno zatím 1130 dávek remdesiviru. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí ústavu Barbora Peterová. Lék dostaly čtyři nemocnice, tři v Praze a jedna v Brně. Podaly ho zatím šesti pacientům, uvedly jejich mluvčí. Zbývající dávky léků mají nemocnice v zásobě pro další použití.

Další vlna koronaviru na Blízkém východě: Počet nakažených a mrtvých roste

V Izraeli za minulých 24 hodin přibylo téměř 1000 nových lidí nakažených koronavirem. Tento údaj v zemi každodenně stoupá a vláda jedná o zpřísnění ochranných opatření. Nově ohlásila uzávěru tří čtvrtí v jihoizraelském Ašdodu a stejného počtu částí středoizraelského Lodu. Platit má do 9. července. Zrychlení výskytu nákazy hlásí také palestinský Západní břeh Jordánu.

Švédsko podcenilo koronavirus. Počet nakažených překonal hranici 70 tisíc

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem ve Švédsku překonal hranici 70.000. Informovala o tom dnes agentura Reuters. S covidem-19 v severské zemi s deseti miliony obyvatel zemřelo 5411 lidí.

Stala se chyba? Turci zuří, protože nejsou na seznamu bezpečných zemí

EU přišla s prvním seznamem bezpečných mimounijních zemí, jejichž občanům se otevřela, a jež označila za bezpečné z hlediska rizika šíření nákazy novým typem koronaviru. Jedná se o 14 států, včetně jihoamerické Uruguaye a protinožců. Mezi nimi ale nefiguruje například Turecko.

Zaměstnanec Úřadu vlády má koronavirus, jeho kolegové jsou v karanténě

Administrativní zaměstnanec úřadu vlády se nakazil koronavirem. Informaci Radiožurnálu ČTK potvrdil mluvčí kabinetu Vladimír Vořechovský. Infikovaný, který neměl žádné klinické obtíže, podle něj nepřichází do styku s členy vlády. Jeho nejbližší spolupracovníci jsou v karanténě.