Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Počet nakažených v Indii přesáhl 600 tisíc, pandemie covid-19 sílí v Tokiu

Politici věří, že už s námi roušky zůstanou. Od senátora za ČSSD ale přišlo varování

V Česku došlo po více než dvou měsících k dalšímu masivnímu uvolnění přijatých restriktivních opatření, které spočívá v takřka úplném odložení roušek, které jsou už povinné pouze v pražském metru, a v jisté míře i Moravskoslezském kraji, zejména na Karvinsku a Frýdecko-Místecku.

Pandemie covid-19 se v USA prudce zhoršuje. Trump otočil, je pro nošení roušek

Denní počet nových případů koronavirové nákazy ve Spojených státech ve středu překonal hranici 50.000, což je nejvíce od začátku pandemie. Vyplývá to ze statistik vedených Univerzitou Johnse Hopkinse. Řada států vzhledem k novému nárůstu infikovaných zastavuje uvolňování restrikcí nebo je dokonce opět zpřísňuje v čele s nejlidnatější Kalifornií, jež je nyní ohniskem pandemie v USA. Prezident Donald Trump se v reakci na nový rozmach nákazy poprvé vyjádřil pro nošení roušek na veřejnosti, ačkoliv si ji dosud sám odmítal nasadit.

V USA mohlo být ještě hůř. Studie ukázala, kdo sehrál klíčovou roli při epidemii

Někteří občané USA si uvědomovali vážnost situace v souvislosti s epidemií koronaviru už s předstihem a sami se rozhodli pro dobrovolnou izolaci, ačkoliv jim to zákony ještě nenařizovaly. Dostupné studie potvrdily, že svojí schopnosti vidět dál než jejich vlastní vláda možná přispěli záchraně lidských životů.

Česko má v Evropě nejlepší zázemí pro výrobu, ukazuje celosvětový žebříček

Česká republika má z evropských zemí nejvýhodnější podmínky pro rozšiřování výroby. V celosvětovém žebříčku je na čtvrtém místě za Čínou, Spojenými státy a Indií. Loni byla pátá. Vyplývá to z výsledků studie realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield, která je dnes poskytla ČTK.

Covid-19 v elektrárně Dukovany: Do karantény muselo 20 zaměstnanců

Kvůli pracovníku Jaderné elektrárny Dukovany, který onemocněl covidem-19, je v preventivní karanténě dalších asi 20 zaměstnanců. Podstoupí testy na koronavirus. Stejně jako nakažený pracovník, ani oni nepracují ve střeženém prostoru elektrárny, řekl dnes ČTK její mluvčí Jiří Bezděk. Provozu elektrárny se podle něj tyto záležitosti nedotkly. Elektřinu vyrábějí všechny čtyři dukovanské bloky.

V Moravskoslezském kraji přibylo 51 nakažených koronavirem

V Moravskoslezském kraji bylo k dnešnímu dni kumulativně potvrzeno 3017 případů nákazy koronavirem, o 51 víc než ve středu ráno. Z náhodného vzorku 50 horníků testovaných na dole ČSA jsou všichni negativní. Na facebooku to dnes zveřejnil hejtman Ivo Vondrák (ANO). Vychází z údajů chytré karantény, tedy Centrálního řídícího týmu Covid-19 (CŘT).

Britští hudebníci vyzvali vládu, aby jim pomohla překonat krizi

Paul McCartney, Ed Sheeran či kapela The Rolling Stones se připojili k výzvě britských hudebníků, která vládu premiéra Borise Johnsona žádá, aby pomohla hudebnímu průmyslu překonat následky koronavirové krize. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Testy na koronavirus ve firmě Vodňanská drůbež jsou negativní, bude druhý odběr

Všech 113 otestovaných zaměstnanců firmy Vodňanská drůbež z holdingu Agrofert má negativní výsledek testu na koronavirus. Hygienici zaměstnance otestují znovu ještě na konci první dekády července.

Djokovič věnoval srbskému městu na boj s koronavirem milion

Světová tenisová jednička Novak Djokovič věnoval srbskému městu Novi Pazar přes 40.000 eur (více než milion korun) na boj s koronavirem. Informovala o tom televizní stanice SportKlub. Ve městě na jihozápadě země v minulých dnech kvůli špatné zdravotní situaci vyhlásili stav nouze.

Kdyby lidé vydrželi sedět na zadku. V Karviné a okolí hledají viníky

Zatímco si zbytek národa užívá nově získaných svobod po téměř úplném uvolnění restriktivních opatření, Karvinsko a Frýdecko-Místecko si na něco takového mohou nechat zajít chuť. Kvůli masovému šíření nového typu koronaviru se hygienická pravidla v těchto lokalitách dokonce ještě zpřísnila.

Německo opět hlásí přes 500 nově nakažených, počet obětí atakuje hranici 9000

Německo dnes hlásí 503 nově potvrzených případů koronavirové infekce. Dohromady už jich eviduje 195.228, vyplývá z informací Institutu Roberta Kocha (RKI). Úmrtí přibylo devět. V zemi s 83 miliony obyvatel tak podlehlo 8994 lidí komplikacím spojeným s nemocí covid-19, kterou vyvolává virus SARS-CoV-2.

Počet obětí koronaviru v Brazílii přesáhl 60 tisíc, Mexiko má víc mrtvých než Španělsko

Počet zemřelých s koronavirem SARS-CoV-2 v Brazílii překonal hranici 60.000. Za posledních 24 hodin zemřelo opět více než 1000 nakažených. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnilo brazilské ministerstvo zdravotnictví. Mexiko hlásí 5681 nově potvrzených případů infekce a také dalších 741 úmrtí. Dohromady v Mexiku už zemřelo 28.510 lidí s covidem-19, což středoamerickou zemi posouvá před Španělsko na šestou příčku mezi zeměmi s nejvyšším počtem obětí koronavirové nákazy.

Stát, který zvládl koronavirus, ale nemluví se o něm. Lékař nešetří chválou

NÁZOR - Indický stát Kérala je znám pro krásné moře a ájurvédská centra, ale dnes plní zpravodajství kvůli svým úspěchům při zadržování nemoci covid-19. Situaci rozebral lékař Saju Mathew v komentáři pro server CNN.

Chřipka G4. V Číně se šíří nová nemoc, může přerůst v pandemii

Globálních pandemií se zřejmě jen tak nezbavíme. Zatímco se momentálně učíme žít s novým typem koronaviru způsobujícím onemocnění covid-19, hlásí se o slovo další nemoc, kterou tentokrát šíří prasata, a která opět pochází z Číny. Vědci se obávají, že by se nemoc mohla začít šířit i mezi lidmi.

Koronavirus expanduje: Ve 14 státech USA se v červnu zdvojnásobil počet nakažených

Počet případů koronavirové nákazy se během června zdvojnásobil ve 14 státech USA, včetně Kalifornie, Floridy či Texasu. Nejmenší přírůstek má naopak New York, který byl dlouho hlavním ohniskem nákazy v zemi.

USA prý vykoupí skoro všechen remdesivir na tři měsíce

Spojené státy vykoupí téměř všechny dávky přípravku remdesivir, které by měla americká firma Gilead Sciences vyprodukovat v nadcházejících třech měsících, píše zpravodajský server BBC. Evropská komise mezitím podle agentury Reuters s Gilead Sciences jedná o zajištění léku pro členské státy Evropské unie.

V Dukovanech mají nakaženého, leží v nemocnici

Pracovník jaderné elektrárny Dukovany dnes oznámil pozitivní test na koronavirus Osoba se nestýká se směnovými pracovníky.

Koronavirus: Česko překonalo hranici 12 tisíc případů, nárůst ale zpomaluje

Počet případů nemoci covid-19 v Česku překročil 12.000. Za dnešek jich zatím přibylo 52 na 12.006. Nárůst proti předchozím dnům dále zpomalil, přírůstek do podvečera je dnes proti úterku zhruba poloviční.

Češi odložili roušky. Virolog řekl, o kolik snižují riziko nákazy

Podle americké studie na více než 25.000 lidech snižují roušky riziko nakažení covidem-19 na 34 procent. Její výsledky citoval na semináři o novém typu koronaviru ve Sněmovně virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.