Chřipka G4. V Číně se šíří nová nemoc, může přerůst v pandemii

Globálních pandemií se zřejmě jen tak nezbavíme. Zatímco se momentálně učíme žít s novým typem koronaviru způsobujícím onemocnění covid-19, hlásí se o slovo další nemoc, kterou tentokrát šíří prasata, a která opět pochází z Číny. Vědci se obávají, že by se nemoc mohla začít šířit i mezi lidmi.

Podle vědců se jedná o nový typ prasečí chřipky, která by rovněž mohla mít za následek novou pandemii. Závěry svého zkoumání zveřejnili ve studii v americkém odborném časopisu PNAS. Informoval o tom server ScienceAlert. 

Zmiňovaný virus G4 je zřejmě mutací H1N1, tedy prasečí chřipky, která v roce 2009 vyvolala pandemii, byť současné koronavirové krizi rozhodně nemůže konkurovat.

"Splňuje všechny základní podmínky, aby se mohla přenášet i na lidi," konstatovali vědci z čínských univerzit a Čínského centra pro kontrolu a prevenci infekcí (Center for Disease Control and Prevetnion) smutnou skutečnost.

V letech 2011-2018 zkontrolovali vědci třicet tisíc prasat v deseti různých čínských provinciích, díky čemuž se jim podařilo izolovat 179 nakažených vepřů, kteří by virus  mohli dál šířit.

Dále se pak uskutečnily pokusy na fretkách, které ve zkoumání chřipkových onemocnění hrají významnou roli, jelikož mají téměř identické symptomy jako lidé, tedy horečku, kašel, kýchání a dýchací potíže. Závěr byl takový, že se jedná o vysoce infekční virus, který má u fretek výrazně horší průběh než ostatní viry.

Ukázalo se také, prodělaná ani po prodělané běžné sezónní chřipce nevzniká imunita vůči G4. Podle testů protilátek v krvi se virem nakazilo už 10,4 % chovatelů prasat.

S novou prasečí chřipkou by tak mohla přijít do styku cca čtyři procenta populace. Virus se tedy už přenáší z prasat na lidi, ale zatím nebyl potvrzený přenos z člověka na člověka. "Jsou zde obavy, že se virus G4 adaptuje na lidský organismus, což ještě zvýší riziko další pandemie," varovali vědci.

Autoři studie proto vyzvali k okamžitému přijetí přísných hygienických opatření v chovech prasat a důraznému sledování lidí, kteří v nich pracují.

"Potvrzuje se, že nás zoonózy jen tak neopustí. Časovanou bombou se nám stávají právě domácí zvířata, s nimiž přicházíme do daleko častějšího styku než s těmi divokými. Ta jsou častokrát zdrojem různých virů s pandemickým potenciálem," informovali vědci.

Související

Ilustrační fotografie.

Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci

Pandemie představují pro demokratické státy a jejich instituce zátěžovou zkoušku, klíčové je odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi výkonnou, legislativní a soudní mocí. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců Národního institutu SYRI a Oxfordské univerzity, který aktuálně publikoval časopis East European Politics. Experti zároveň varují před snahou oslabovat politické protivníky prostřednictvím manipulace s penězi, které stát v době krize přerozděluje.
Lidé během pandemie covid-19 nasadili roušky či respirátory. Rozhovor

20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý

Před dvaceti lety, 16. listopadu 2002, byl v čínské provincii Kuang-tung poprvé ohlášen výskyt syndromu akutního respiračního selhání, neboli SARS. Koronavirem vyvolané onemocnění v následujících měsících postihlo více než osm tisíc osob a rozšířilo se do více než tří desítek zemí celého světa. Dle oficiálních údajů mu podlehlo 774 pacientů. Odborná komunita se sice vypuknutí podobné pandemie obávala mnoho desetiletí, spíše však očekávala, že ji vyvolá virus chřipky, nikoliv koronavirus, vysvětluje Jiří Černý v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Více souvisejících

pandemie Čína prasečí chřipka Vepři Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 25 minutami

před 58 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy