Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus: Česko překonalo hranici 12 tisíc případů, nárůst ale zpomaluje

Češi odložili roušky. Virolog řekl, o kolik snižují riziko nákazy

Podle americké studie na více než 25.000 lidech snižují roušky riziko nakažení covidem-19 na 34 procent. Její výsledky citoval na semináři o novém typu koronaviru ve Sněmovně virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Slibných zpráv o testech možných vakcín proti koronaviru přibývá

Další dva týmy vědců pracující na vývoji vakcín proti nemoci covid-19 dnes přišly s pozitivními zprávami ohledně testů svých přípravků na lidech.

Rakousko má poprvé od poloviny dubna přes 100 nově nakažených

Více než sto nových případů nákazy koronavirem za den zaznamenalo nyní poprvé od poloviny dubna Rakousko. Zhruba 60 procent nově infikovaných přitom pochází z Horních Rakous, informovala dnes agentura APA. Ve spolkové zemi u hranic s jižními Čechami se proto uzavřou některé školy, školky a jesle.

Riziko šíření covidu-19 je podle sociologa vyšší, lidé obnovili kontakty

Češi podle průzkumu sociologa Daniela Prokopa v posledních dvou týdnech obnovili kontakty ve stejném počtu jako před epidemií nového typu koronaviru. Varuje před tím, že kvůli tomu se může od jednoho nakaženého nemoc šířit mezi víc lidí. Zohlednit by se to podle Prokopa mělo i při posuzování současné situace na Karvinsku, řekl dnes na semináři ve Sněmovně. Jeho výzkumná organizace PAQ Research sleduje 2500 respondentů pravidelně od poloviny března.

Čeští lékaři zkoumají, jak při covidu-19 zabránit cytokinové bouři. Ta bývá pro pacienty smrtelná

Vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, jak u pacientů s vážným průběhem covidu-19 bránit rozvoji tzv. cytokinové bouře. Je častou příčinou jejich úmrtí. Pomáhat by mohla znalost molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli. V tiskové zprávě o tom dnes informovala 1. lékařská fakulta UK.

Advokáti chtěli hnát k soudu Babiše, Hamáčka, Vojtěcha a Prymulu. Policie kauzu odložila

Policie se nebude zabývat trestním oznámením, které v dubnu podali brněnští právníci David a Vendula Zahumenští na premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a epidemiologa Romana Prymulu kvůli opatřením proti koronaviru. Žalobci dospěli k názoru, že politici nejsou v této souvislosti podezřelí z žádného trestného činu.

Část bezplatné linky 1212 k novému typu koronaviru končí, operátoři vyřídili 25 tisíc hovorů

Zdravotnická část bezplatné celostátní informační linky 1212 k novému typu koronaviru po více než 100 dnech končí. Přechází pod novou oficiální linku pro veřejnost 224 972 222, která se ode dneška věnuje všem zdravotnickým tématům. Podnikatelská část linky 1212 funguje dále. Operátoři na lince 1212 vyřídili od 20. března zhruba 25.000 hovorů.

Tom Hanks: Nikdo neví, kdy se začne v Hollywoodu znovu natáčet

V Hollywoodu v současnosti nikdo neví, kdy se tam obnoví filmová produkce, kterou před několika měsíci zastavila pandemie nemoci covid-19. Podle agentury AFP to prohlásil herec Tom Hanks, který se sám koronavirem letos v březnu nakazil.

Roušky na většině míst už nejsou povinné, někteří je nosí dál

Po třech a půl měsících mohli dnes obyvatelé a návštěvníci Prahy stejně jako ve většině republiky odložit roušky v tramvajích, autobusech a vlacích, v obchodech a provozovnách služeb či na úřadech. I přes uvolnění někteří lidé na veřejnosti roušky dobrovolně nosí dál, vyplývá ze zjištění zpravodajů ČTK.

Další testy na covid-19 jsou ve firmě Vodňanská drůbež negativní

Hygienici otestovali na koronavirus 113 zaměstnanců firmy Vodňanská drůbež z holdingu Agrofert, 112 z nich má negativní výsledky. U posledního z otestovaných budou znát hygienici stav dnes večer. Jedna zahraniční pracovnice ve firmě má covid-19. V karanténě je devět lidí. ČTK to dnes řekla ředitelka krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová. Výroba ve firmě omezená není.

Peklo, viděla jsem lidi umírat. Lékaři varují před poruchou u lidí s covidem-19

Lékařská veřejnost varuje před nebezpečným trendem, jímž je rozvoj duševních a jiných psychiatrických a psychosomatických poruch v důsledku pandemie covid-19. Pacienti, u nichž měla nemoc těžký průběh, a tudíž museli být hospitalizováni, patří momentálně do rizikové skupiny z hlediska rozvoje posttraumatické stresové poruchy (PTSD).

V Nizozemsku a Rakousku se mohou opět otevřít nevěstince, platí nová pravidla

V Nizozemsku a v Rakousku se dnes mohou opět otevřít nevěstince, které byly od března uzavřené kvůli šíření koronaviru. Své služby mohou však sexuální pracovnice či pracovníci nabízet jen v případě, že dodrží hygienická opatření, informovala místní média. Z povinnosti dodržovat rozestupy mají ovšem výjimku. Třeba v Amsterodamu se opět otevírá i slavná čtvrť červených luceren.

Covid-19 kosí Rusy. Počet obětí pandemie výrazně stoupl

V Rusku dál klesá denní přírůstek potvrzených případů nákazy koronavirem, za úterý úřady zaznamenaly další minimum od konce dubna. Naopak počet zemřelých s nemocí covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje, opět výrazně stoupl, a to nad 200. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský krizový štáb.

Usínáme na vavřínech a podceňujeme riziko druhé vlny, varuje biochemik

Česko si, jak se zdá, s koronavirem poradilo. Podle biochemika Jana Konvalinky je navzdory výraznému nárůstu počtu nově nakažených během víkendu důvod k oslavám, jelikož se nákaza soustředí už pouze na jednotlivá lokální ohniska, přičemž ve většině českých okresů není jediný nový případ.

Návštěva lékaře? Během pandemie měla obavy polovina Čechů, ukázal průzkum

Více než polovina lidí měla během pandemie covidu-19 obavu z návštěvy lékaře. Vyplývá to z to průzkumu, který pro síť lékáren Benu provedla agentura Ipsos. Strach z návštěvy zdravotnického zařízení mělo podle něj 50,4 procenta dotazovaných, 43,7 procenta respondentů návštěvu lékaře zrušilo, přičemž 14,8 procenta z nich stále nemá stanoven nový termín lékařské prohlídky.

V Německu za uplynulý den přibylo 466 nakažených a 12 zemřelých

V Německu za uplynulý den přibylo 466 nových případů koronavirové nákazy a dalších 12 lidí podlehlo komplikacím spojeným s nemocí covid-19, kterou virus SARS-CoV-2 vyvolává. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). V zemi s 83 miliony obyvatel se dosud nakazilo 194.725 lidí, z nichž zemřelo 8985.

Brazílie hlásí výrazný nárůst nově nakažených i zemřelých

V Brazílii za poslední den přibylo 33.846 potvrzených případů nákazy koronavirem a 1280 úmrtí s nemocí covid-19. S odvoláním na zdravotnické úřady o tom dnes informovala agentura Reuters. Oba ukazatele jsou výrazně vyšší oproti pondělí, kdy země zaznamenala přes 24.000 infikovaných a bezmála 700 zemřelých.

Fauci varoval Senát: V USA by mohlo být až 100 000 nakažených denně

Pokud bude pokračovat současný trend pandemie covidu-19 v USA, mohla by země brzy registrovat až 100.000 nově infikovaných lidí za den. Na jednání v Senátu to dnes řekl epidemiolog a člen krizového štábu Bílého domu pro boj s koronavirem Anthony Fauci.

Kdo může přicestovat do EU? Seznam bezpečných zemí schválen

Státy Evropské unie se dnes shodly na seznamu 15 zemí, jejichž občané budou moci od středy cestovat do unijních států. Jsou mezi nimi například Austrálie, Kanada, Japonsko, Korea, Srbsko či Černá Hora. Podmínečně na seznamu figuruje i Čína, která musí nejprve povolit vstup občanů unijních států na své území. Na listině bezpečných zemí, kterou chtějí státy upravovat každé dva týdny, naopak chybí kvůli nepříznivému vývoji koronavirové nákazy Spojené státy či Rusko.