Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Kdo může přicestovat do EU? Seznam bezpečných zemí schválen

Další vakcína proti koronaviru? Aktivuje se zařízením připomínajícím kartáček na zuby

Americká biotechnologická společnost Inovio oznámila, že její experimentální vakcína proti koronaviru vykazuje nadějné předběžné výsledky. Jedná se o závěry z první fáze testů na lidech, které se v USA zúčastnilo 40 osob. Podle agentury AFP začala první fáze testů už u 23 látek vyvíjených po celém světě.

Testy na covid-19 v dolech ČSM: Je to zlé, 15 procent vzorků je pozitivních

Mezi testovanými pracovníky dolů ČSM-Sever a ČSM-Jih společnosti OKD na Karvinsku je nejméně 15 procent pozitivních na koronavirus, který způsobuje nemoc covid-19. Pozitivních bylo přes 500 z více než 3400 odebraných vzorků. Všechny vzorky ještě nejsou vyhodnoceny. ČTK to dnes řekl Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice (KHS) v Ostravě.

Covid-19 zasáhl Agrofert. Nakazila se pracovnice firmy Vodňanská drůbež

Jedna zahraniční pracovnice ve firmě Vodňanská drůbež z holdingu Agrofert má nemoc covid-19. Příznaky má lehké. V karanténě je nyní devět lidí. Hygienici ve vodňanské společnosti, kde pracuje 590 lidí, otestovali 113 zaměstnanců, 108 z nich má negativní výsledky na koronavirus. U zbylých pěti budou mít hygienici výsledky 1. července. Výroba omezená není.

Česko "objevilo" online výuku. Školy zvládly koronakrizi výborně, shodli se experti

Vzdělávací systém se podle zástupců školských asociací vypořádal s koronakrizí dobře. Situace podle nich byla nečekaná, takže nebylo snadné hledat vždy nejlepší řešení. Pokud by se situace opakovala, daly by se některé věci udělat lépe. Shodli se na tom zástupci školských asociací, které dnes oslovila ČTK. Ministr školství Robert Plaga (ANO) řekl, že vzdělávací systém v ČR zvládl situaci kolem koronaviru skvěle.

Covid-19 zasáhl střední třídu v Africe. Milionům lidí hrozí extrémní chudoba

Od Keni po Nigérii, od Jihoafrické republiky po Rwandu: kvůli pandemii covidu-19 přicházejí o obživu lidé, kteří byli dříve ve stabilní ekonomické situaci a kteří přispívali k hospodářskému růstu Afriky, napsal americký list The New York Times.

Německo má téměř 500 nově nakažených. Bilance je horší než v pondělí

V Německu za uplynulý den přibylo 498 nových případů nemoci covid-19 a dalších 12 lidí na komplikace související s infekcí zemřelo. Uvedl to Institut Roberta Kocha (RKI). Celkem se zatím nakazilo 194.259 lidí, z nichž 8973 zemřelo. V Bavorsku budou mít nově možnost bezplatného testování všichni obyvatelé.

Koronavirus se nedaří zastavit. Státy v USA zavírají pláže, bary či kina

Spojeným státům se nedaří zastavit šíření koronaviru, nové případy nemoci covid-19 rychle přibývají. Rekordy hlásí například Kalifornie. Americké státy ve snaze dostat epidemii pod kontrolu obnovují karanténní opatření a zavádějí povinné nošení roušek.

Česko seškrtalo seznam bezpečných zemí mimo EU. Zůstalo osm států

Česko od středy zařadí na seznam bezpečných zemí osm států mimo Evropskou unii. Jsou jimi Srbsko, Černá Hora, Thajsko, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko a Jižní Korea. Dnes o tom informovalo ministerstvo zahraničí, které tak zúžilo seznam 15 států, na němž se dohodla Evropská unie.

Hřibův náměstek Hlubuček měl první test na covid-19 negativní, čeká na výsledek druhého

Náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) měl první test na covid-19 negativní. Nyní čeká na výsledek druhého testu. Dnes to sdělil ČTK. Pozitivní test na covid-19 měl náměstek 16. června. Den předtím se zúčastnil jednání pražské rady, a následně tak musela do karantény zhruba padesátka lidí, která se zasedání účastnila, včetně primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Primátor měl oba testy v pořádku a karanténa mu skončila.

Covid-19 mohla z Karvinska rozšířit nakažená studentka, jiní manželé s příznaky vyrazili na svatbu

Přestože se od 1. července téměř vrátíme k úplnému normálu a na Karlově mostě se chystá velká hostina na oslavu konce epidemie, na Karvinsku je situace pořád vážná. Epidemiolog a vedoucí pracovní skupiny resortu zdravotnictví pro uvolňování karantény Rastislav Maďar v této souvislosti varoval před možným rozšířením nákazy nového typu koronaviru z této oblasti a nevyloučil ani její případné uzavření.

Koronavirus na Slovensku: Jaká je nejnovější bilance? Došlo k obratu

Počet nových případů nakažených koronavirem na Slovensku opět klesl na jednociferná čísla po nárůstu v minulém týdnu, kdy úřady na severu země v reakci zavedly omezení v zájmu zpomalení šíření infekce. Vyplývá to z údajů slovenského ministerstva zdravotnictví.

V Indii za den přibylo 18 500 nakažených, Čína hlásí asymptomatické případy covid-19

Indie za posledních 24 hodin oznámila více než 18.500 nových případů koronaviru, zemi přesto čeká uvolnění některých protikoronavirových opatření. Více než 1000 nových infekcí a rekordní přírůstek obětí dnes oznámila Indonésie. Naopak pevninská Čína, kde se virus před půl rokem poprvé objevil, dnes oznámila 19 nově nakažených, o den dříve jich bylo dvanáct, informovala agentura Reuters.

Počet obětí koronaviru v Rusku výrazně stoupl, nakažených ale přibývá pomaleji

V Rusku v pondělí dál klesl denní přírůstek potvrzených případů nákazy koronavirem a již pátý den se drží pod hranicí 7000. Proti oběma víkendovým dnům ale o třetinu stoupl počet mrtvých s nemocí covid-19, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský krizový štáb.

Covid-19 vrhá lidi do chudoby. Itálie jejich podporu nezvládá

V Itálii přibývá chudých lidí. Základní potraviny jim doručuje charita a vznikla i potravinová sbírka. Stát nezvládá dodávat finanční podporu nejohroženějším skupinám obyvatel ani firmám. Do výdejen jídla chodí už i rodiny, které nikdy předtím v krizi nebyly, tvrdí provozovatelka jedné z nich.

Bonus za koronavirus? Lékař dostal 250 korun. Jiní dostali desetitisíce, hájí se Vojtěch

Zdravotní odbory požadují odměny pro všechny lékaře, včetně těch, kteří během epidemie koronaviru nebyli v první linii. Jako důvod uvádějí fakt, že i tak pracovali ve ztížených podmínkách a hlavně rizikovém prostředí. Ačkoliv by se k penězům měli dostat prostřednictvím kompenzační vyhlášky, kritici to nepovažují za dostatečné.

Česko bude od středy bez opatření proti koronaviru, kromě dvou ohnisek

Na většině území Česka od středy padnou jedny z posledních omezení, která vláda zavedla v březnu kvůli šíření koronaviru. Lidé budou moci po více než třech měsících odložit roušky, povinné zůstanou jen ve zdravotních a sociálních zařízeních. A otevírací doba restaurací, hospod, barů nebo diskoték už bude bez omezení.

Plaga rozdával vysvědčení, v září se možná půjde do škol bez roušek

Vysvědčení dnes rozdaly základní a střední školy, které s tím počkaly až na oficiální konec školního roku. Někde ho žáci díky ředitelskému volnu dostali už v pátek, například děti z pražské Základní školy Petra Strozziho si pro něj ale přišly až dnes. Prvňákům tam předal vysvědčení ministr školství Robert Plaga (ANO).

Česko a koronavirus: Přibylo 202 nakažených, méně než v neděli

V pondělí přibylo v Česku 202 potvrzených případů koronaviru. Denní přírůstek tak byl nižší než v předchozích dvou dnech. Stále ale zůstává ve srovnání s květnem a většinou června velmi vysoký, za což může především cílené testování v ohniscích nákazy, zejména na Karvinsku. Podíl nakažených z celkového množství testovaných v pondělí klesl na 5,29 procenta.

Diskriminační a nevýhodné. Firmy cupují tendry na nákup zdravotního materiálu

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) vypsala tendr v hodnotě 1,85 miliardy korun na zásobování skladů s ochrannými pomůckami, které jsou momentálně prázdné. Některým výrobcům se ale nezamlouvá kvůli znevýhodňování menších firem, které jsou schopné vyrábět kvalitní produkty. Resort průmyslu a šéf SSHR to ale odmítá.