Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Brazílii zemřely na covid-19 další stovky lidí. Ministerstvo rozdává neúčinný lék

Proslulá milánská opera La Scala se opět otevře, zazní čtyři koncerty

Milánská opera La Scala se v červenci po čtyřměsíční přestávce vynucené koronavirem znovu otevře. Příští měsíc v prostorách tohoto slavného operního domu zazní čtyři koncerty, píše agentura AP. Milán je metropolí Lombardie, která si z celé Itálie za dobu šíření infekce vytrpěla nejvíce. Celkem se v tomto severoitalském regionu nakazilo přes 93.500 lidí, více než 16.600 z nich zemřelo.

Nosíte roušku? Merkelovou dotaz pobavil. A pak odpověděla...

Německá kancléřka Angela Merkelová roušku nosí, pokud nemůže udržovat bezpečný odstup od ostatních, například při nakupování. V pondělí to Merkelová řekla novinářce, která se jí zeptala, zda roušku jako prevenci před koronavirem vůbec používá, protože ji s ní nikdo neviděl.

Lze chránit domovy seniorů před koronavirem? Profesoři jsou skeptičtí

NÁZOR - Předběžná zpráva amerického Centra pro služby Medicare a Medicaid (CMS) o šíření koronaviru v pečovatelských zařízeních se snaží přesvědčit veřejnost, že skrze temná čísla prozařuje světlo, tvrdí v komentáři pro server Washington Post David Grabowski, Tamara Konetzka a Vincent Mor, profesoři zabývající se zdravotní politikou působící na Harvardské, Chicagské a Brownově univerzitě.

Historie se opakuje. Merkelová chce pomoci oživit českou ekonomiku

České ekonomice, kterou přiškrtila přísná restriktivní opatření v souvislosti s epidemií koronaviru, svitla naděje. Jejího zachraňování se totiž zhostí také německá kancléřka Angela Merkelová, což lze označit za dobré znamení. Důležitou roli sehrála v rámci EU již během minulé krize.

Írán zaznamenal největší nárůst mrtvých s covidem-19 za 24 hodin

Írán v uplynulých 24 hodinách zaznamenal rekordní nárůst úmrtí lidí nakažených koronavirem, píše agentura Reuters. Dnes tamní ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že s nemocí covid-19 v islámské republice zemřelo dalších 162 osob, což je o čtyři více než dosavadní nejtragičtější bilance, kterou země hlásila 4. dubna.

Skotsko, Wales a Irsko zrušily některá opatření proti koronaviru

Dvě části Spojeného království - Skotsko a Wales - dnes zrušily některá opatření přijatá místními vládami v boji s šířením koronaviru. Ve Skotsku mohla opět otevřít většina obchodů, ve Walesu se po třech měsících otevřely školy. Kromě dvou britských regionů pokračovalo uvolňování restrikcí dnes také v Irské republice.

Pandemie covidu-19 není ani zdaleka u konce, varuje WHO

Pandemie covidu-19 není ještě ani zdaleka u konce, šíření koronaviru naopak dál zrychluje. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Zároveň oznámil, že WHO příští týden vyšle do Číny svůj tým, jehož úkolem bude zjistit původ viru SARS-CoV-2.

Výrobce odhalil cenu remdesiviru. Stoupá do desetitisíců

Společnost Gilead Sciences Inc stanovila cenu svého léku remdesivir proti covidu-19 ve Spojených státech a dalších rozvinutých zemích na 2340 dolarů (asi 55.800 korun) za pětidenní léčbu.

Líheň koronaviru. Karanténa v německém okrese Gütersloh bude ještě týden

Přísná karanténní opatření kvůli šíření koronaviru z místních jatek budou pro statisíce lidí v německém okrese Gütersloh platit přinejmenším do 7. července. Na tiskové konferenci to dnes oznámil premiér spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet. V okrese Warendorf, který byl od minulého úterý rovněž v karanténě, se ale opatření v noci z úterý na středu zruší.

Zlato kvůli pandemii koronaviru zdražuje, je blízko maxima za osm let

Zlato, považované za bezpečnou investici v dobách nejistoty, dnes na světových trzích dál zdražuje. K růstu mu pomáhají zejména obavy z pokračujícího šíření koronavirové nákazy, které kazí optimismus ohledně rychlého ekonomickému oživení. Jedna troyská unce (oz; 31,1 gramu) dopoledne stála zhruba 1772 dolarů a je blízko osmiletého maxima.

Vytáhne Merkelová EU z krize? Německé předsednictví vyvolává velká očekávání

Očekávání silné vůdčí role a snahy sjednotit členské země Evropské unie v době hospodářské krize budí mezi bruselskými politiky a diplomaty nastávající německé předsednictví v evropském bloku. Německo se ve středu na půl roku chopí vedení EU s cílem co nejdříve dospět k dohodě o společném záchranném fondu. Berlín také plánuje již v červenci začít postupný přechod od koronavirového režimu videokonferencí k osobním jednáním zástupců vlád.

Česko mění semafor: Portugalsko je méně rizikové, cesty z Británie bez omezení

Při cestách z Británie do Česka přestanou od úterý platit veškerá omezení. Totéž platí pro Slezské vojvodství v Polsku, ministerstvo zdravotnictví oba regiony zařadilo mezi státy s nízkým rizikem nákazy koronavirem. Portugalsko se na základě dnešní aktualizace takzvaného semaforu přesunulo z vysoce rizikové do středně rizikové kategorie, takže Češi už při návratu z této země nebudou muset předkládat negativní test na covid-19.

Hřib nemá koronavirus, negativní byl i druhý test. Těší se na propuštění z karantény

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) má negativní i druhý test na covid-19. Nařízená karanténa mu skončí v úterý 30. června a chystá se pracovat opět přímo z budovy na Mariánském náměstí. Hřib to napsal ČTK v SMS zprávě. První test podstoupil 18. června. Důvodem karantény byl pozitivní test na koronavirus u primátorova náměstka Petra Hlubučka (STAN). V karanténě následně skončila asi padesátka lidí.

400 tisíc lidí v karanténě. Čína kvůli koronaviru uzavřela okres u Pekingu

Čínské úřady se kvůli zvýšenému počtu případů koronavirové nákazy rozhodly uzavřít okres nedaleko metropole Pekingu. Přísná karanténní opatření se týkají přes 400.000 lidí, informoval dnes zpravodajský server BBC. Thajsko dnes prodloužilo nouzový stav až do 31. července, zatímco Indonésie oznámila dalších 1000 potvrzených infekcí.

Česko není jediné. Další stát hlásí rapidní nárůst infikovaných, oproti nám jich je mnohem méně

Česko má za neděli více než tři sta nových případů nákazy koronavirem. Jde o nejvyšší nárůst od dubna, zároveň ale nejsme jedinou zemí, která tuto informaci ohlásila. S masivním přírůstkem se potýká i Austrálie, která zvažuje opětovné zavedení opatření.

Trump porušil slib. V době koronaviru a protestů strávil víkend na golfu

Navzdory prohlášení, že se bude zabývat řešením rozsáhlých nepokojů, které v poslední době zmítají USA, zamířil o víkendu americký prezident Donald Trump na golf, a to bez ohledu na dvě krize, s nimiž se USA v současné době potýkají.

Změna: Roušky budou v metru povinné i po 1. červenci

V Praze zůstanou kvůli riziku šíření koronaviru i po rozvolnění opatření od 1. července povinné roušky v metru a při hromadných akcích ve vnitřních prostorách. V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Roušky zůstanou po rozvolnění povinné také v Moravskoslezském kraji, kde se v poslední době objevila lokální ohniska nemoci covid-19 způsobované koronavirem.

Rusko má přes 640 tisíc nakažených, počet nových případů koronaviru klesá

Rusko za neděli oznámilo nejnižší denní přírůstek potvrzených případů nákazy novým koronavirem od konce dubna. Už čtvrtý den po sobě bylo potvrzených případů méně než 7000. Počet mrtvých s nemocí covid-19, způsobované koronavirem, pak ve druhý víkendový den klesl pod hranici jednoho sta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil krizový štáb.

Stát zpřísní opatření proti covidu-19 v Moravskoslezském kraji

Kvůli šíření nemoci covid-19 v části Moravskoslezského kraje stát od úterý zpřísní opatření na Karvinsku a Frýdecko-Místecku. Zakáže například návštěvy nemocnic a sociálních zařízení nebo omezí účast na hromadných akcích z 500 na nejvýše 100 lidí. Omezení se týká i koupališť. Navíc po uvolnění opatření od 1. července ve zbytku republiky zůstanou v Moravskoslezském kraji povinné roušky uvnitř budov při větších akcích a v některých provozovnách a na Karvinsku a Frýdecko-Místecku i v MHD či taxících.