Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Kam cestovat bez rizika nákazy koronavirem: Česko zúží seznam bezpečných zemí

Epidemie v Česku sílí. Za neděli přes 300 nakažených koronavirem

V Česku v neděli přibylo 305 nových případů koronaviru. Počtvrté od začátku epidemie byl denní přírůstek vyšší než 300, naposledy se to stalo 3. dubna. Podíl odhalených případů nákazy k celkovému množství testů byl 16,83 procenta, což je nejvíce od začátku epidemie.

Zaměstnanci Amazonu v Německu stávkují, mají obavy z koronaviru

Zaměstnanci šesti logistických center amerického internetového prodejce Amazon v Německu dnes vstupují do stávky kvůli obavám o bezpečnost a zdraví poté, co někteří z nich byli pozitivně testováni na koronavirus. Stávka by měla trvat nejméně 48 hodin, uvedl odborový svaz Verdi.

Německo hlásí 262 nově nakažených, epidemie covid-19 je nejhorší v Bavorsku

Německo potvrdilo za poslední den 262 nových případů nákazy novým koronavirem. Celkem se tak v zemi nemocí covid-19 nakazilo 193.761 osob. Vyplývá to z dnešní zprávy německého Insitutu Roberta Kocha (RKI). Počet úmrtí pacientů s covidem-19 stoupl o čtyři na 8961 osob.

Co nás čeká od středy? Jasno bude v pondělí, Vojtěch už ale mnohé naznačil

Ačkoliv epidemie koronaviru zcela neodezněla, měli bychom se začátkem prázdnin zcela zbavit roušek. Ministerstvo zdravotnictví zatím nehodlá zatáhnout za pomyslnou záchrannou brzdu.

Pandemie v Brazílii a Mexiku na ústupu? Počet nově nakažených klesá

Počet nově nakažených i zemřelých s nemocí covid-19 v Brazílii i Mexiku se za posledních 24 hodin ve srovnání s předchozím dnem snížil. Uvedla to agentura Reuters. Latinská Amerika je druhým nejvíce postiženým regionem pandemií.

Evropa zůstává Američanům uzavřena. Důvodem je selhání během pandemie

Představitelé EU jednají o tom, kdo bude od 1. července moci její členské země navštívit. Jako hlavní kritérium pro povolení vstupu občanům mimo EU bude to, jak se v daných zemích situace kolem koronaviru vyvíjí. Dle předběžných návrhů zůstávají Spojené státy mimo seznam autorizovaných zemí. Důvodem je jejich selhání v boji s pandemií.

Jaké plemeno psa si vybrat? V době koronaviru se rozmáhá podivný trend, experti varují

V době pandemie nemoci covid-19 stoupla poptávka po štěňatech psích plemen s "plochými obličeji" - jako jsou francouzští buldočci, buldoci nebo mopsové, uvedl britský klub chovatelů. Tento trend přiměl skupinu odborníků na psí zdraví a péči o ně, aby vydali varování.

Za nárůstem případů covid-19 je Karvinsko a OKD. Nejde o druhou vlnu, říká Vojtěch

Aktuální nárůst počtu případů covid-19 není z pohledu ministerstva zdravotnictví druhou vlnou epidemie šíření nového koronaviru. Může za to hlavně nárůst počtu nových případů v těžební firmě OKD. V dnešním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). V tom se s ním shodl i jeho partner v diskusi místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS).

Koronavirus se může sejít s chřipkou. Prymula řekl, pro kolik lidí je očkování

Vzhledem k velké pravděpodobnosti nástupu druhé vlny epidemie koronaviru se hovoří o potřebě až 75 % proočkovanosti na běžnou sezónní chřipku. Vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula nicméně varuje před špatně nastaveným systémem objednávek dostupných vakcín, jelikož jsou výrobní kapacity příslušných dodavatelů značně omezené.

Počet nakažených v ČR roste: 385 nových případů za víkend

Podíl nově potvrzených případů nemoci covid-19 na počtu testů se v sobotu oproti pátku zhruba ztrojnásobil na 10,99 procenta. Je tak nejvyšší od 10. března, kdy se v Česku začínal šířit koronavirus.

Pandemii provázel smutný fenomén. Posílila předsudky a nenávist vůči jiným rasám

Pandemie covid-19 se bohužel nepodepsala pouze na zdravotnictví a ekonomice, nýbrž i na právech menšin. Amnesty International varovala, že v důsledku vyhlášených restriktivních opatření došlo k nárůstu případů stigmatizace, předsudků a nenávisti vůči jiným rasám a jiným etnikům ve dvanácti zemích, včetně Spojeného království.

Komentář

Groše došly, počty nakažených tedy nevnímejme jako na jaře. Hra se slovy dělá divy

KOMENTÁŘ – Pomalu už cinkaly nablyštěné číše naplněné sektem. Ke slavnostnímu přípitku ohledně českého vítězství nad novým typem koronaviru SARS-CoV-2, které způpobuje onemocnění covid-19, se opravdu už schylovalo. Jistý optimismus dával najevo i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Infekce se však znovu nadechla a opět řádí. I když čísla nakažených rostou, nikdo si určitě nepřeje, aby došlo k opětovnému omezení na všech frontách, je třeba si však uvědomit, že vláda by ale měla ještě pomoci drobným živnostníkům, kteří zdaleka nemají vyhráno.

Prymula: V Česku bude letos vakcína proti chřipce pro desetinu lidí

Letos na podzim by mohlo být v Česku proti chřipce očkováno zhruba devět procent lidí. Od výrobců má ČR přislíbeno jen asi 900.000 dávek, řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.

Lidé se ocitli v nemilosti úřadů. Každý druhý žádal o pomoc marně

Ačkoliv by se dalo očekávat, že v období nouzového stavu a v jeho důsledku vypnuté ekonomiky, bude státní správa fungovat efektivně, opak se bohužel stal pravdou. Například Úřady práce obdržely více než 13 tisíc žádostí o mimořádnou dávku v hmotné nouzi, z nichž bylo vyhověno pouhé polovině. Největší nápor byl v Praze, Ostravě, Ústí nad Labem a Liberci.

Ochranné pomůcky proti koronaviru nakupovalo i MZV. Kolik zaplatilo?

Ministerstvo zahraničí zaplatilo při centrálním nákupu ochranných prostředků proti šíření nového typu koronaviru zhruba 14 milionů korun. K dispozici mělo z vládní rozpočtové rezervy 18,6 milionu. Zbylá částka zůstane součástí rozpočtu resortu, který ji bude moci využít opět pouze pro centrální nákup materiálu při případné druhé vlně koronaviru.

V Česku se budou zkoumat dopady koronaviru na organismus. Lidé mohou pomoci

Ačkoliv se nám může zdát, že jsme si hravě poradili s epidemií covid-19, respektive jeho první vlnou, nemusí tomu tak být. Stále ještě toho o novém typu koronaviru nevíme, zejména pokud jde o dopady na lidský organismus a jeho případnou odolnost vůči potenciálním mutacím.

Ministerstvo zdravotnictví chystá propagaci aplikace eRouška

Ministerstvo zdravotnictví chystá propagační kampaň pro mobilní aplikaci eRouška, směřovat by měla do podzimních měsíců. V diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Aplikace má být využitelná v systému takzvané chytré karantény, která má v Česku usnadňovat odhalování nových případů nemoci covid-19.

Tokio má 60 nových případů nákazy, nejvíce od uvolnění

Japonské hlavní město Tokio má za poslední den dalších 60 případů nákazy novým typem koronaviru, oznámily dnes místní úřady. Je to nejvíce od uvolnění protinákazových opatření z konce května. Čínské úřady ohlásily 17 nově nakažených, většina z nich se infikovala v Pekingu a okolí. Jižní Korea pak má za poslední den 62 nových případů nákazy.

EU upravila zelenou listinu. Číňané mohou přicestovat, Rusové či Američané nikoli

Země Evropské unie se v sobotu předběžně shodly na seznamu mimounijních států, jejichž obyvatelé budou moci od středy cestovat do EU. Na takzvané zelené listině 19 zemí figuruje podle informací ČTK několik afrických či asijských států včetně Číny, nejsou tam naopak Spojené státy ani Rusko. Evropský blok chce společný seznam aktualizovat podle vývoje koronavirové nákazy každé dva týdny.