Pandemii provázel smutný fenomén. Posílila předsudky a nenávist vůči jiným rasám

Pandemie covid-19 se bohužel nepodepsala pouze na zdravotnictví a ekonomice, nýbrž i na právech menšin. Amnesty International varovala, že v důsledku vyhlášených restriktivních opatření došlo k nárůstu případů stigmatizace, předsudků a nenávisti vůči jiným rasám a jiným etnikům ve dvanácti zemích, včetně Spojeného království.

Podle informací britského deníku Guardian nebyly během vyhlášených celostátních karantén výjimečné případy rozsáhlých, možná až i zbytečných dezinfekcí romských osad. Za zmínku rovněž stojí také enormně vysoký počet pokut, který policisté udělili příslušníkům některých minorit, což lze připisovat potenciálním předsudkům a rasismu.

Zpráva  Amnesty International zabývající se prosazováním sociálních odstupů ve dvanácti sledovaných evropských zemích došla k závěru, že epidemie koronaviru skutečně vedla k větší marginalizaci, stigmatizaci a násilí vůči menšinám, které pak mělo za následek smrt George Floyda v USA, v důsledku něhož pak vzniklo hnutí Black Lives Matter.

Dokument dále také upozorňuje na zvýšený počet kontrol osob tmavé pleti během restriktivních opatření ve Velké Británii. Ani Francie si v tomhle směru moc nepolepšila, jelikož lokálně uvalované přísné zákazy vycházení v některých lokalitách obývaných převážně černochy, Asiaty a jinými etnickými menšinami nebyly ničím výjimečným. 

Například v departmentu Seine-Saint-Denis v Paříži, jejž obývá značná část černochů, se uskutečnilo mnohem více policejním kontrol ve srovnání s národním průměrem. Rovněž i počet udělených pokut byl větší než dvojnásobek celostátního průměru. Lépe tomu nebylo ani v kontextu celé země navzdory faktu, že karanténní opatření byla v celé Francii plus mínus stejná.

Lidskoprávní organizace dále uvedla, že v období od 18. března do 26. dubna bylo v patnácti francouzských městech zaznamenáno 15 případů policejního násilí, jakož i rasistických a homofobních urážek ze strany represivních složek. Šest z nich zahrnovalo vymáhání karanténních opatření. 

Otřesné jsou i případy, na něž poukázala zpráva Policing the Pandemic, které popisují porušování lidských práv během protiepidemiologických opatření, které často podporovali dokonce i někteří populističtí politici, zejména ve střední a východní Evropě. 

Jednalo se například o enormně striktní až násilné karantény v deseti romských osadách v Bulharsku a na Slovensku v období od března do května 2020. Například v Burgasu nebyly ničím zvláštním kontroly romských komunit prostřednictvím dronů vybavených zařízeními, které nejenže sledovaly pohyb tamních obyvatel, ale dokonce měřily jejich tělesnou teplotu.

V jiném bulharském městě Jambol byla nasazená i letadla používaná k dezinfekci romských čtvrtí, přičemž obyvatelé byli vyzýváni, aby během tohoto procesu nevycházeli ze svých domovů. I po skončení nouzového stavu tato opatření i nadále trvala. 

Bulharské národní hnutí, což je jedna ze vládních stran, dokonce označila Romy za celostátní hrozbu, kterou je důležité mít pod kontrolou. Tamní ministr vnitra Mladen Marinov dokonce hrozil dalším zpřísňováním hygienických opatření, včetně sociálního distancu, pokud nebudou ta stávající ze strany romského etnika bezpodmínečně dodržována.

Na Slovensku došlo 9. dubna k uvalení karantény na pět romských osad na východě země poté, co se mezi jejich 6800 obyvateli vyskytlo 31 případů nákazy novým typem koronaviru. Ačkoliv byla 15. května ukončená, byli pozitivně testovaní, včetně jejich rodinných příslušníků, i nadále držení ve státní izolaci. 

Dobře si nevedli ani uprchlíci, migranti a jiní žadatelé o azyl v utečeneckých táborech v Německu, Řecku, Srbsku a na Kypru, kteří byli rovněž v přísné karanténě. Bělehrad například zavedl striktní režim pro uprchlická centra, na něž se uvalila 24hodinová karanténa, jejíž dodržování kontrolovala armáda.

Německá europoslankyně Pierrette Herzbergerová-Fofanová upozornila během debaty na půdě Evropského parlamentu na své dřívější zkušenosti s policejním násilím a vyzvala jednotlivé členské země, vyjma Velké Británie, která z EU vystoupila 31. ledna, aby se tímto fenoménem začaly podrobně zabývat.

"Etnické a rasové menšiny jako jsou barevní, Romové a lidé ze severní Afriky, jakož i migranti, jsou velmi snadným terčem policejního násilí. Brutální vražda George Floyda na tento negativní fenomén opět upozornila a já myslím, že je na čase, abychom mu vyhlásili válku," řekla.

Související

Polská policie

Čech se dopustil rasistického útoku v Polsku. Hrozí mu vězení

Český občan skončil v rukou polských policistů kvůli rasistickému útoku na Afričana na nádraží v Katovicích. Muž měl přiznat vinu a zůstává pod dohledem policie do té doby, než bude případ vyřízen. Incident neunikl pozornosti polských celostátních médií. 
FIFA, ilustrační fotografie.

FIFA zřídila zvláštní komisi proti rasismu. Povede jí Vinícius Júnior, ve Španělsku je terčem útoků

Mezinárodní fotbalová federace FIFA se rozhodla ustanovit zvláštní komisi proti rasismu, jejímiž členy budou fotbalisté mající za úkol navrhovat přísnější tresty za diskriminaci ve fotbale. Tuto informaci uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na samotného prezidenta FIFA Gianniho Infantina. Ten zároveň potvrdil, že požádal útočníka Realu Madrid Viníciuse Juniora, aby tuto komisi vedl. 

Více souvisejících

rasismus projevy nenávisti Black lives matter amnesty international Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 34 minutami

USA, ilustrační foto

USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti

Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.

před 1 hodinou

Donald Trump a Den Nezávislosti (4. červenec)

Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti

Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.

před 3 hodinami

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

před 6 hodinami

Ruská armáda

Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

před 7 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou

První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

včera

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy