Pandemii provázel smutný fenomén. Posílila předsudky a nenávist vůči jiným rasám

Pandemie covid-19 se bohužel nepodepsala pouze na zdravotnictví a ekonomice, nýbrž i na právech menšin. Amnesty International varovala, že v důsledku vyhlášených restriktivních opatření došlo k nárůstu případů stigmatizace, předsudků a nenávisti vůči jiným rasám a jiným etnikům ve dvanácti zemích, včetně Spojeného království.

Podle informací britského deníku Guardian nebyly během vyhlášených celostátních karantén výjimečné případy rozsáhlých, možná až i zbytečných dezinfekcí romských osad. Za zmínku rovněž stojí také enormně vysoký počet pokut, který policisté udělili příslušníkům některých minorit, což lze připisovat potenciálním předsudkům a rasismu.

Zpráva  Amnesty International zabývající se prosazováním sociálních odstupů ve dvanácti sledovaných evropských zemích došla k závěru, že epidemie koronaviru skutečně vedla k větší marginalizaci, stigmatizaci a násilí vůči menšinám, které pak mělo za následek smrt George Floyda v USA, v důsledku něhož pak vzniklo hnutí Black Lives Matter.

Dokument dále také upozorňuje na zvýšený počet kontrol osob tmavé pleti během restriktivních opatření ve Velké Británii. Ani Francie si v tomhle směru moc nepolepšila, jelikož lokálně uvalované přísné zákazy vycházení v některých lokalitách obývaných převážně černochy, Asiaty a jinými etnickými menšinami nebyly ničím výjimečným. 

Například v departmentu Seine-Saint-Denis v Paříži, jejž obývá značná část černochů, se uskutečnilo mnohem více policejním kontrol ve srovnání s národním průměrem. Rovněž i počet udělených pokut byl větší než dvojnásobek celostátního průměru. Lépe tomu nebylo ani v kontextu celé země navzdory faktu, že karanténní opatření byla v celé Francii plus mínus stejná.

Lidskoprávní organizace dále uvedla, že v období od 18. března do 26. dubna bylo v patnácti francouzských městech zaznamenáno 15 případů policejního násilí, jakož i rasistických a homofobních urážek ze strany represivních složek. Šest z nich zahrnovalo vymáhání karanténních opatření. 

Otřesné jsou i případy, na něž poukázala zpráva Policing the Pandemic, které popisují porušování lidských práv během protiepidemiologických opatření, které často podporovali dokonce i někteří populističtí politici, zejména ve střední a východní Evropě. 

Jednalo se například o enormně striktní až násilné karantény v deseti romských osadách v Bulharsku a na Slovensku v období od března do května 2020. Například v Burgasu nebyly ničím zvláštním kontroly romských komunit prostřednictvím dronů vybavených zařízeními, které nejenže sledovaly pohyb tamních obyvatel, ale dokonce měřily jejich tělesnou teplotu.

V jiném bulharském městě Jambol byla nasazená i letadla používaná k dezinfekci romských čtvrtí, přičemž obyvatelé byli vyzýváni, aby během tohoto procesu nevycházeli ze svých domovů. I po skončení nouzového stavu tato opatření i nadále trvala. 

Bulharské národní hnutí, což je jedna ze vládních stran, dokonce označila Romy za celostátní hrozbu, kterou je důležité mít pod kontrolou. Tamní ministr vnitra Mladen Marinov dokonce hrozil dalším zpřísňováním hygienických opatření, včetně sociálního distancu, pokud nebudou ta stávající ze strany romského etnika bezpodmínečně dodržována.

Na Slovensku došlo 9. dubna k uvalení karantény na pět romských osad na východě země poté, co se mezi jejich 6800 obyvateli vyskytlo 31 případů nákazy novým typem koronaviru. Ačkoliv byla 15. května ukončená, byli pozitivně testovaní, včetně jejich rodinných příslušníků, i nadále držení ve státní izolaci. 

Dobře si nevedli ani uprchlíci, migranti a jiní žadatelé o azyl v utečeneckých táborech v Německu, Řecku, Srbsku a na Kypru, kteří byli rovněž v přísné karanténě. Bělehrad například zavedl striktní režim pro uprchlická centra, na něž se uvalila 24hodinová karanténa, jejíž dodržování kontrolovala armáda.

Německá europoslankyně Pierrette Herzbergerová-Fofanová upozornila během debaty na půdě Evropského parlamentu na své dřívější zkušenosti s policejním násilím a vyzvala jednotlivé členské země, vyjma Velké Británie, která z EU vystoupila 31. ledna, aby se tímto fenoménem začaly podrobně zabývat.

"Etnické a rasové menšiny jako jsou barevní, Romové a lidé ze severní Afriky, jakož i migranti, jsou velmi snadným terčem policejního násilí. Brutální vražda George Floyda na tento negativní fenomén opět upozornila a já myslím, že je na čase, abychom mu vyhlásili válku," řekla.

Související

Polská policie

Čech se dopustil rasistického útoku v Polsku. Hrozí mu vězení

Český občan skončil v rukou polských policistů kvůli rasistickému útoku na Afričana na nádraží v Katovicích. Muž měl přiznat vinu a zůstává pod dohledem policie do té doby, než bude případ vyřízen. Incident neunikl pozornosti polských celostátních médií. 
FIFA, ilustrační fotografie.

FIFA zřídila zvláštní komisi proti rasismu. Povede jí Vinícius Júnior, ve Španělsku je terčem útoků

Mezinárodní fotbalová federace FIFA se rozhodla ustanovit zvláštní komisi proti rasismu, jejímiž členy budou fotbalisté mající za úkol navrhovat přísnější tresty za diskriminaci ve fotbale. Tuto informaci uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na samotného prezidenta FIFA Gianniho Infantina. Ten zároveň potvrdil, že požádal útočníka Realu Madrid Viníciuse Juniora, aby tuto komisi vedl. 

Více souvisejících

rasismus projevy nenávisti Black lives matter amnesty international Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy