Pandemii provázel smutný fenomén. Posílila předsudky a nenávist vůči jiným rasám

Pandemie covid-19 se bohužel nepodepsala pouze na zdravotnictví a ekonomice, nýbrž i na právech menšin. Amnesty International varovala, že v důsledku vyhlášených restriktivních opatření došlo k nárůstu případů stigmatizace, předsudků a nenávisti vůči jiným rasám a jiným etnikům ve dvanácti zemích, včetně Spojeného království.

Podle informací britského deníku Guardian nebyly během vyhlášených celostátních karantén výjimečné případy rozsáhlých, možná až i zbytečných dezinfekcí romských osad. Za zmínku rovněž stojí také enormně vysoký počet pokut, který policisté udělili příslušníkům některých minorit, což lze připisovat potenciálním předsudkům a rasismu.

Zpráva  Amnesty International zabývající se prosazováním sociálních odstupů ve dvanácti sledovaných evropských zemích došla k závěru, že epidemie koronaviru skutečně vedla k větší marginalizaci, stigmatizaci a násilí vůči menšinám, které pak mělo za následek smrt George Floyda v USA, v důsledku něhož pak vzniklo hnutí Black Lives Matter.

Dokument dále také upozorňuje na zvýšený počet kontrol osob tmavé pleti během restriktivních opatření ve Velké Británii. Ani Francie si v tomhle směru moc nepolepšila, jelikož lokálně uvalované přísné zákazy vycházení v některých lokalitách obývaných převážně černochy, Asiaty a jinými etnickými menšinami nebyly ničím výjimečným. 

Například v departmentu Seine-Saint-Denis v Paříži, jejž obývá značná část černochů, se uskutečnilo mnohem více policejním kontrol ve srovnání s národním průměrem. Rovněž i počet udělených pokut byl větší než dvojnásobek celostátního průměru. Lépe tomu nebylo ani v kontextu celé země navzdory faktu, že karanténní opatření byla v celé Francii plus mínus stejná.

Lidskoprávní organizace dále uvedla, že v období od 18. března do 26. dubna bylo v patnácti francouzských městech zaznamenáno 15 případů policejního násilí, jakož i rasistických a homofobních urážek ze strany represivních složek. Šest z nich zahrnovalo vymáhání karanténních opatření. 

Otřesné jsou i případy, na něž poukázala zpráva Policing the Pandemic, které popisují porušování lidských práv během protiepidemiologických opatření, které často podporovali dokonce i někteří populističtí politici, zejména ve střední a východní Evropě. 

Jednalo se například o enormně striktní až násilné karantény v deseti romských osadách v Bulharsku a na Slovensku v období od března do května 2020. Například v Burgasu nebyly ničím zvláštním kontroly romských komunit prostřednictvím dronů vybavených zařízeními, které nejenže sledovaly pohyb tamních obyvatel, ale dokonce měřily jejich tělesnou teplotu.

V jiném bulharském městě Jambol byla nasazená i letadla používaná k dezinfekci romských čtvrtí, přičemž obyvatelé byli vyzýváni, aby během tohoto procesu nevycházeli ze svých domovů. I po skončení nouzového stavu tato opatření i nadále trvala. 

Bulharské národní hnutí, což je jedna ze vládních stran, dokonce označila Romy za celostátní hrozbu, kterou je důležité mít pod kontrolou. Tamní ministr vnitra Mladen Marinov dokonce hrozil dalším zpřísňováním hygienických opatření, včetně sociálního distancu, pokud nebudou ta stávající ze strany romského etnika bezpodmínečně dodržována.

Na Slovensku došlo 9. dubna k uvalení karantény na pět romských osad na východě země poté, co se mezi jejich 6800 obyvateli vyskytlo 31 případů nákazy novým typem koronaviru. Ačkoliv byla 15. května ukončená, byli pozitivně testovaní, včetně jejich rodinných příslušníků, i nadále držení ve státní izolaci. 

Dobře si nevedli ani uprchlíci, migranti a jiní žadatelé o azyl v utečeneckých táborech v Německu, Řecku, Srbsku a na Kypru, kteří byli rovněž v přísné karanténě. Bělehrad například zavedl striktní režim pro uprchlická centra, na něž se uvalila 24hodinová karanténa, jejíž dodržování kontrolovala armáda.

Německá europoslankyně Pierrette Herzbergerová-Fofanová upozornila během debaty na půdě Evropského parlamentu na své dřívější zkušenosti s policejním násilím a vyzvala jednotlivé členské země, vyjma Velké Británie, která z EU vystoupila 31. ledna, aby se tímto fenoménem začaly podrobně zabývat.

"Etnické a rasové menšiny jako jsou barevní, Romové a lidé ze severní Afriky, jakož i migranti, jsou velmi snadným terčem policejního násilí. Brutální vražda George Floyda na tento negativní fenomén opět upozornila a já myslím, že je na čase, abychom mu vyhlásili válku," řekla.

Související

Polská policie

Čech se dopustil rasistického útoku v Polsku. Hrozí mu vězení

Český občan skončil v rukou polských policistů kvůli rasistickému útoku na Afričana na nádraží v Katovicích. Muž měl přiznat vinu a zůstává pod dohledem policie do té doby, než bude případ vyřízen. Incident neunikl pozornosti polských celostátních médií. 
FIFA, ilustrační fotografie.

FIFA zřídila zvláštní komisi proti rasismu. Povede jí Vinícius Júnior, ve Španělsku je terčem útoků

Mezinárodní fotbalová federace FIFA se rozhodla ustanovit zvláštní komisi proti rasismu, jejímiž členy budou fotbalisté mající za úkol navrhovat přísnější tresty za diskriminaci ve fotbale. Tuto informaci uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na samotného prezidenta FIFA Gianniho Infantina. Ten zároveň potvrdil, že požádal útočníka Realu Madrid Viníciuse Juniora, aby tuto komisi vedl. 

Více souvisejících

rasismus ,  projevy nenávisti ,  Black lives matter ,  amnesty international ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

včera

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

včera

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem

Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo

Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.

včera

včera

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

včera

Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy