Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Rusku se koronavirem nakazily další tisíce lidí, nízká úmrtnost je podezřelá

Prymula počítá s druhou vlnou nákazy. Bude jiná, upozorňuje

Počty nových případů nákazy koronavirem raketově stoupají. Vyvstává proto otázka, zda lze očekávat nástup druhé vlny epidemie. Vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví a exnáměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula potvrdil, že je její příchod poměrně pravděpodobný.

Němci navzdory pandemii vyrazili na dovolenou. Pláže u Baltu jsou přeplněné

Potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru v Německu za poslední den přibylo 256 na celkových 193.499, oznámil dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Počet ohlášených úmrtí se pak snížil na tři, celkem je jich 8957. O den dříve přibylo 687 případů koronavirové nákazy a šest úmrtí.

Svět zaplavený koronavirem. 10 milionů nakažených, téměř 500 tisíc mrtvých

Koronavirus se celosvětově potvrdil již u více než deseti milionů lidí. S odvoláním na vlastní statistiky to napsala agentura Reuters. Univerzita Johnse Hopkinse (JHU), která šíření nákazy rovněž monitoruje, uvádí celkových 9,95 milionu pozitivních nálezů SARS-CoV-2 ve všech státech. Přes 2,5 milionu infikovaných mají nejhůře zasažené Spojené státy, asi o polovinu méně Brazílie. Poslední milion nakažených opět přibyl za méně než týden.

Ve Vietnamu zachránili skotského pilota, s koronavirem bojoval o život osm týdnů

Vietnamští lékaři dokázali déle než osm týdnů udržovat při životě a na umělých plících dvaačtyřicetiletého skotského pilota, než se zotavil z nákazy koronavirem. "Kdybych byl téměř kdekoli jinde na planetě, byl bych mrtvý. Po 30 dnech by mi vypnuli přístroje," řekl BBC Stephen Cameron z nemocničního lůžka.

Brazílie eviduje již přes 1,3 milionu nakažených koronavirem

Brazílie za poslední den zaregistrovala 38.693 nově nakažených koronavirem, čímž se celkový počet osob s prokázanou nákazou v této největší latinskoamerické zemi od začátku pandemie přehoupnul přes hranici 1,3 milionu. S odkazem na vyjádření místních úřadů to napsala agentura Reuters. Za posledních 24 hodin tam po komplikacích covidu-19 zemřelo 1109 osob.

Čína je na tom podobně jako Sovětský svaz, tvrdí známý politolog

NÁZOR - Zatímco se Spojené státy potýkají s řešením koronavirové pandemie, mnozí experti varují, že Čína situace využívá k posílení svého vlivu ve světě, upozorňuje Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Politolog a komentátor dodává, že jde o součást známého vzorce, v rámci kterého se Spojené státy přeceňují sílu svých konkurentů a nepřátel.

Rekordní nárůst nakažených v USA, covid-19 zamořuje Floridu a Arizonu

Ve Spojených státech za pátek přibylo přes 45.000 nových případů nemoci covid-19, což je podle agentury Reuters dosavadní rekord během nynější pandemie. Doposud největší nárůsty od počátku infekce zaznamenaly také americké státy Florida a Arizona, které nyní brzdí plány na obnovu hospodářského a společenského života. Ve Spojených státech, kde žije 330 milionů lidí, byla dnes podle propočtu Reuters překonána hranice 2,5 milionu nakažených.

Švédové ztrácí trpělivost. Za laxní přístup k epidemii mohou padat hlavy

Švédové podle dostupných informací ztrácejí důvěru laxnímu přístupu své vlády k epidemii koronaviru. Podle jejich názoru bylo rozhodnutí nepřijímat žádná opatření šílené, přičemž jim za pravdou začínají dávat i politické strany, které vyžadují jeho revizi před konáním parlamentních voleb, které se uskuteční v roce 2022. Možná budou dokonce padat hlavy.

Remdesivir chtěli všichni, teď ho dostanou. Léku je přitom nedostatek

Na vážný průběh onemocnění covid-19, které způsobuje nový typ koronaviru, by měl začít existovat první lék. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) podmínečně schválila remdesivir americké společnosti Gilead Sciences, který měl být původně používán na léčbu eboly.

Kdo riskuje druhou vlnu epidemie? Analýza ukazuje na několik zemí

Státy, které čelí vážnému nárůstu nakažených, mají méně přísná omezení. Výzkumníci do nové analýzy zahrnuli 45 zemí, zkoumali přitom míru restrikcí a velikost týdenního nárůstu či úbytku nakažených oproti minulému týdnu. Největší týdenní růst nakažených má z evropských států Německo.

Ohnisko koronaviru: Při testování v OKD je pozitivních devět až deset procent vzorků

Z plošného testování ve společnosti OKD na Karvinsku na koronavirus způsobující nemoc covid-19 vychází devět až deset procent pozitivních testů. Zatím je ale vyhodnocena jen část testovaných vzorků. ČTK to dnes řekl Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice (KHS) v Ostravě. Uvedl, že konkrétní čísla zatím k dispozici nemá.

EU se otevírá okolnímu světu. Připravila seznam povolených zemí

Na rozdíl od USA, kde je situace s epidemií koronaviru stále vážná, se EU pomalu probouzí k životu a bruselští úředníci už mají připravený seznam kritérií, na základě nichž se po uvolnění režimu na vnějších hranicích Schengenu 1. července otevře vybraným třetím zemím.

EU dala na boj s pandemií další miliardy, jsou pro obzvláště zranitelné země

Evropská unie na úvod dnešní dárcovské konference přislíbila na boj s pandemií nemoci covid-19 dalších 4,9 miliardy eur (131 miliard korun). Na twitteru to oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní peníze ve formě půjček a záruk mají být určeny pro obzvláště zranitelné země. Celkem se na dnešní akci podařilo získat 6,15 miliardy eur (165 miliard korun), z nichž v přepočtu 37 miliard korun činí hotovostní granty.

V Česku přibylo nejvíce případů koronaviru od 11. dubna

V pátek přibylo v Česku 168 nových případů nemoci covid-19, což je nejvyšší denní přírůstek od 11. dubna. Za dnešek je nárůst také výrazný, do podvečera přibylo už 126 nově nakažených. Od března, kdy byli zaznamenáni první nakažení, bylo v ČR potvrzeno 11.164 případů nemoci.

Koronavirus je pod kontrolou. Epidemiolog ale naznačil, jaké akce se mu nelíbí

Čísla nově nakažených koronavirem v Česku opět stoupají. Epidemiologové nicméně varují spíše před lokálními ohnisky infekce, které je potřeba včas podchytit, protože jinak by se situace mohla vymknout kontrole. Vadí i sportovní akce, především fotbalová utkání.

KOMENTÁŘ: Ideologické války vědců v médiích aneb okno do kuchyně vědy dokořán

KOMENTÁŘ - Zajímalo Vás, jak funguje vědecký výzkum? Pandemie covid-19 dovolila nepokrytý pohled pod pokličku vědecké kuchyně, která může být pro nezasvěceného pozorovatele matoucí. Především existence několika paralelních názorů a teorií vyvolává značné otázky o legitimitě vědy podávat pravdivá vysvětlení. Ale postupujme postupně.

Výhledově hrozí nedostatek ropy, varují experti. Může to být naděje pro ekologii

Ačkoliv se ukazuje, že ani uzemnění letadel a celkový útlum dopravy nedokázal zabránit klimatickým změnám, přesto mají zelení aktivisté nové naděje. Podle odhadů by se Evropa mohla v příštím desetiletí potýkat s nedostatkem ropy, díky čemuž by se pak více využívaly ekologicky šetrnější zdroje energie.

Česko uvolní režim na hranici s Polskem, nebudou nutné testy na covid-19

Česko od příštího týdne uvolní režim na hranici s regionem Slezské vojvodství v Polsku. Češi ani cizinci už nebudou při cestě z něj muset předkládat negativní test na nemoc covid-19, nebo podstupovat karanténu. Slezské vojvodství dosud spadalo spolu s Portugalskem a Švédskem podle ministerstva mezi oblasti s nejvyšším rizikem nákazy koronavirem. Do kategorie středního rizika řadí ministerstvo Velkou Británii a zbytek evropských zemí do nízkého rizika.

Obavy z koronaviru: Itálie zakázala v letadlech dávat zavazadla do prostoru nad sedadly

Italský úřad pro civilní letectví (ENAC) od pátku zakázal ze zdravotních důvodů na všech vnitrostátních i zahraničních linkách příruční zavazadla, která se dávají do úložného prostoru nad sedadly.